Peníze na zdravotní péči pomalu docházejí a některá zdravotnická zařízení omezují poskytované služby. Hlavně pacienti, jejich léčba je nákladná, se tedy začínají bát, zda s koncem roku nedojdou i peníze na jejich léčbu.
Tento problém se týká zejména pacientů s onemocněními, která vyžadují speciální a obvykle velmi nákladnou zdravotní péči a léčbu. Zejména u akutních a neodkladných stavů není radno diagnostiku a následnou léčbu odkládat a zahájit ji ihned, aby se minimalizovala možná rizika a škody na pacientově zdraví, plynoucí z odkládané terapie. Jak se však ve složitém systému vztahů mezi pacientem, zdravotním zařízením a zdravotní pojišťovnou zorientovat a jak obhájit práva pacienta?
Centra poskytující nákladnou zdravotní péči
Stanovení správné diagnózy a individuálního přístupu k léčbě by mělo být přizpůsobeno každému pacientovi tak, aby mohla být zachována kvalita jeho života. Léčba onemocnění vyžadujících nákladnou péči probíhá v tzv. centrech, která mají uzavřenu zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Tím je docíleno, že na těchto pracovištích je pacientům poskytována maximálně racionální, bezpečná, účelná a zároveň i velmi nákladná farmakoterapie špičkovými odborníky. V České republice funguje v současné zhruba více než 50 center pro různé diagnostické skupiny.
Řada center má za sebou již poměrně dlouhou historii a tak vyladila systém svého fungování a financování tak, že mohou poskytnout pacientovi s příslušným onemocněním komplexní péči. Například Centrum pro plicní hypertenzi ve VFN v Praze, jedno ze tří center pro léčbu tohoto onemocnění u nás, pracuje již více než 10 let. „V léčbě plicní arteriální hypertenze je Česká republika na světové špičce a tak se o pacienta, který přijde do našeho centra, dokážeme postarat,“ říká Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc. z Centra pro plicní hypertenzi, II. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Vzhledem k nutnosti zachytit onemocnění již v počátečním stádiu je toto pracoviště iniciátorem a koordinátorem sítě spolupracujících echokardiografických laboratoří po celé České republice, které se podrobněji zaměřují na detekci plicní hypertenze a rizikové pacienty pak odesílají do centra. „Zodpovědnosti za naše pacienty se nezříkáme, ani co se týče zajištění potřebných finančních prostředků na jejich léčbu. Máme ustálený vztah s Ministerstvem zdravotnictví, se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou i ostatními oborovými pojišťovnami, ačkoli situace se stále vyvíjí, ať už s ohledem na nově diagnostikované pacienty, nové způsoby léčby či nově registrované léky“, dodává prof. Aschermann. V současné době je v České republice diagnostikována plicní arteriální hypertenze u zhruba 400 pacientů. Léčba jednoho pacienta s touto chorobou přijde za rok na 1,5 až 2 miliony korun. Průměrná výše nákladů však nikdy nedokáže vystihnout skutečné náklady, které se ve finále u některých případů mohou lišit i o stovky tisíc korun.
Dostupnost nákladné terapie
U některých diagnóz je však v poslední době možné sledovat řadu varovných signálů o omezování dostupnosti nákladné péče v důsledku finančních limitů. „Problémy s dostupností nákladné péče většinou postihují předevním pacienty s diagnostikovanou roztroušenou sklerózou či revmatickými chorobami, kterým je odkládána léčba, mnozí z nich ztratili důvěru ke svému ošetřujícímu lékaři,“ uvádí JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M., právník Platformy zdravotních pojištěnců ČR.
Nedostatečné poučení o zdravotním stavu a indikované léčbě, případně odkládání terapie může v některých případech vést ke škodě na pacientově zdraví, zejména u rychle postupujících chorob, úspěšně léčitelných jen v počátečním stádiu. „Nemocní by si proto měli zajistit dostatek údajů o svém zdravotním stavu, aktivně sledovat informace o možnostech léčby a v případě zbytečně odkládané léčby se aktivně dožadovat svých práv,“ doplňuje Dostál.
Návodem pro řešení takových situací může být následujících 10 rad pro pacienta, vyžadujícího nákladnou péči, která najdete v další kapitole.
Přidat nový komentář