Nedostatečná výživa je důsledkem nepoměru mezi energetickými požadavky organizmu energií z potravin.
Já měřím 176, 7 a vařím 60 Já mám nadváhu jak se mám zavit nadávhy ?
Vynecháváním některých denních jídel nebo nevhodnými redukčními dietami je snadné dostat se do začarovaného kruhu, kdy lidé potýkající se s nadváhou trpí zároveň podvýživou. Dosažení či udržení správné tělesné hmotnosti vyžaduje dodržování několika základních pravidel: jíst 5-6x denně pestrou stravu, sledovat nutriční údaje na obalech potravin (například značení GDA), přijímat i vydávat odpovídající množství energie.
Nadbytečná kila řešíme nejrůznějšími dietami, obvykle nevhodnými pro špatné složení a nízkou energetickou hodnotu. „Na nedostatečný přísun energie a živin reaguje organizmus zpomalením bazálního metabolizmu, ukládáním do zásob,“ varuje MUDr. Jarmila Křížová z metabolické jednotky III. interní kliniky VFN a 1. LF UK a vysvětluje: „tato adaptace umožnila našim prapraprapředkům přežít řadu dní bez dostatečného přísunu energie a živin, když bylo jídlo dostupné jen v omezeném množství. Oni sice přežili, ale pro nás není tato spořící genetická výbava nijak výhodná. Naše tělo umí vytěžit ze stravy maximum energie, obzvláště tehdy, když se obává hrozícího nedostatku, tedy i při nepravidelném stravování. Jenže pak přestává hubnout a může dokonce i tloustnout.“
Opakem obezity je patologická podvýživa (malnutrice), ale ruku v ruce s obezitou jde podvýživa ve smyslu nedostatku některých živin. Pokud se špatně stravujeme nebo dokonce hladovíme, nedodáváme svému tělu dostatečné množství potřebných živin, případně ani energie. Může se zhoršit náš imunitní systém, můžeme být chudokrevní, přijít o svalovou hmotu, ale nejčastěji přibereme na váze.
Problém špatného (nepravidelného, nekvalitního, jednostranného) stravování se týká více než poloviny lidí – manažerů a dalších zaneprázdněných dříčů, dietářů, sportovců a anorektiků nebo ortorektiků. „Správně se stravovat přitom není až tak složité. V první řadě je nutné vyloučit z jídelníčku fast food, instantní a předpřipravené potraviny. Zároveň o trochu snížit energetický příjem a začít se pravidelně hýbat,“ radí specialista na výživu Petr Havlíček. „Důležitá je také nutriční skladba jídelníčku, to znamená, že by se každý měl začít více věnovat informacím na obalech potravin a všímat si i nutričních údajů,“ dodává Havlíček.
Zajímá vás, co znamená, když je výrobek "bez kalorií, nízkotučný nebo bez tuku"? Vysvětlení najdete v tomto článku.
Jak pomůže GDA?
Snadnou orientaci v nutričních údajích na obalech potravin umožňuje značení GDA, které udává obsah energie, živin i dalších významných látek v procentech z celkového doporučeného denního množství.
Co vyčtete ze značení GDA:
- obsah energie,
- podíl doporučeného denního množství energie, cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin a sodíku obsažený v přesně stanoveném množství konkrétního produktu – v %.
Značení vám pomůže jednoduše zjistit, kolik z doporučené denní dávky energie a živin je v daném výrobku. Nemusíte složitě počítat, protože to už udělal výrobce za vás.
Sledujete údaje na obalech potravin? Napište nám to v rámci diskuse nebo na tento mail.
Přidat nový komentář