Je pravda, že současné dívky začínají se sexem velmi brzy a většina si pro svou první dávku antikoncepce přichází velmi záhy po patnáctých narozeninách?
Kdy začínají mladí se sexem? Pokud nahlédnete do statistik, pak to vypadá, že s prvním sexuálním zážitkem Češi nespěchají a přichází až kolem osmnáctého roku věku. Na druhé straně už není výjimkou, že patnáctileté slečny žádají o antikoncepci, což ve svém mailu potvrdila i Ivana H. z Prahy 3: „Mám patnáctiletou dceru, která už rok chodí se sedmnáctiletým klukem. O sexu mluvíme docela otevřeně a vím, že s ním čekají kvůli jejímu věku. Protože jí patnáct bylo už před měsícem, pomalu mne už pomalu tlačí k tomu, abych s ní šla ke gynekologovi pro antikoncepci. Ve mně se ale tluče několik pocitů. Samozřejmě se bojím, že by otěhotněla, ale neuškodí jí, když bude brát antikoncepci od tak nízkého věku? Měli jsme třídní sraz, na kterém jsem se o tom bavila s dalšími maminkami podobně starých dcer. Vypadá to, že antikoncepce je běžným „dárkem“ k patnáctinám. Z osmi spolužaček mají čtyři naprosto stejnou zkušenost se svými dcerami …“
Abychom zjistili, jaká je skutečnost, oslovili jsme několik gynekologů po republice. Položili jsme jim tři stejné otázky:
1) Myslíte si, že opravdu razantně přibývá dívek, které vyžadují od patnácti let antikoncepci a začínají sexuálně žít?
2) Pokud taková dívka přijde do Vaší ordinace - za jakých podmínek antikoncepci předepíšete - a vybíráte ji podle nějakých jiných kritérií, než u starších dívek a žen?
3) Jaký je Váš osobní názor na užívání antikoncepce od takto nízkého věku - vidíte nějaká rizika?
Tady jsou jejich odpovědi:
MUDr. Táňa Glosová, Oblastní nemocnice Příbram
1) Není pravda, že by sexuální život dívky začínaly stále dříve. Sice je to dříve než u generace dnešních dejme tomu šedesátníků, ale zas takový děs to není. Z mého soukromého pohledu to spíš vypadá, že přibývá těch, kteří hned tak s pohlavním životem začínat nechtějí a preferují se svými mladými partnery nekoitální sexuální aktivity. Přispívá k tomu určitě osvěta, strach z pohlavních chorob... Dnešní mládež je určitě mnohem informovanější.
2) Dnes je vyžadován souhlas rodičů, což považuji za nepřiměřené. Některé dívky se bojí rodičů zeptat a informovat je o tom, nebo je přinejmenším choulostivé s nimi o tom mluvit. Obávám se, že to může vést pak ke zbytečným nechtěným graviditám. Na druhou stranu souhlas rodičů nemusí být ověřen, takže nepochybuji o tom, že když nějaká dívka své rodiče o užívání antikoncepce informovat nechce, že si jejich souhlas sežene "alternativním" způsobem.
Kritériem výběru vhodné antikoncepce je, že dávka hormonů by neměla být nejnižší, neudržela by cyklus a dívka by s větší pravděpodobností měla nežádoucí účinky např. špinění. Střední dávka hormonů je výhodou kvůli prevenci osteoporózy ve vyšším věku. Hodí se pro ně třífázová antikoncepce, i když u ní se hůře oddaluje a odsouvá menses.
3) Pokud dívka nemá vyzrálou hypotalamohypofyzární osu - čili nemenstruuje pravidelně a neovuluje, její zatím nedokončený vývoj se v tomto směru antikoncepcí jakoby zastaví a pak, až ji po deseti letech vysadí, může mít problémy s otěhotněním - resp. může to delší dobu trvat, než se cykly obnoví. Proto bych raději nasazovala antikoncepci až ve chvíli, kdy je cyklus vyzrálý a pravidelný - u někoho je to třeba již ve 14, u někoho to není ani v šestnácti. Ale pokud bych měla pocit, že hrozí nechtěná gravidita, pak je riziko užívání menší než riziko případného ukončování těhotenství. Pak antikoncepci předepíšu, ale slečnu náležitě poučím – většinou neřeší, co bude ve třiceti… Jinak samozřejmě před předpisem antikoncepce komukoliv je třeba vyloučit kontraindikace, změřit tlak, odebrat anamnézu apod. a poučit o rizicích spojených s jejím užíváním.
Názory ostatních lékařů najdete v další kapitole.
Přidat nový komentář