Ischemie znamená nedostatečné prokrvení orgánu. Dostatečné prokrvení, tedy odpovídající příjem živin a kyslíku, je nezbytné pro správné fungování každého orgánu v našem těle.
Dostali jste se k lékaři
K lékaři se dostáváte buď pro náhle vzniklé nebo dlouhodobé obtíže. Při léčbě náhlých stavů je snahou lékaře co nejrychleji zprůchodnit postiženou tepnu. Při léčbě dlouhodobých obtíží je přístup komplexnější a zahrnuje i dlouhodobou léčbu aterosklerózy.
Pokud se dostanete k lékaři s obtížemi vyvolávajícími podezřením na ischemickou chorobu srdeční, okamžitě podstoupíte několik základních vyšetření. Je Vám odebrána krev a „natočeno“ EKG (elektrokardiogram). Pokud se podezření potvrdí, je zahájena léčba.
Při léčbě srdečním infarktu se stává metodou volby instrumentální zprůchodnění postižené věnčité tepny pomocí tzv. angioplastiky. Výkon se provádí při vědomí pacienta po místním znecitlivění třísla, ze kterého se zavádí končetinovou tepnou do srdce dlouhý tenký drát – tzv. katetr. Zákrok je rychlý, nebolestivý a jeho účinek je okamžitý.
Pomocí zavedeného katetru dokáže lékař prohlédnut větve věnčitých tepen, po jejich nastříknutí kontrastní látkou, pod rentgenovým přístrojem – tzv. koronarografie. Po lokalizaci zúžené nebo uzavřené tepny je možné tepnu pomocí katetru opět zprůchodnit.
Pokud není metoda na daném pracovišti ani v nejbližším okolí dostupná, provádí se pokus o rozpuštění cévního uzávěru pomocí nejrůznějších nitrožilně podávaných léků.
Na rozdíl od dříve propagovaných přísného klidového režimu po čerstvě prodělaném srdečním infarktu, je v dnešní době upřednostňován co nejčasnější návrat pacienta do aktivního života. S postupnou rehabilitací se začíná již druhý nebo třetí den hospitalizace – záleží na rozsahu ischemie a celkovém stavu pacienta.
Pokud přicházíte k lékaři pro dlouhodobé obtíže – občasné bolesti na hrudi při námaze spojené s dušností – probíhá vyšetřování i léčba trochu odlišně. V den návštěvy nemusí být potenciální ischemie srdečního svalu snadno prokazatelná, proto je možné využít několik pomocných vyšetřovacích metod.
Vězte, že nemá lékař v úmyslu prověřovat Vaši připravenost na maratón nebo Tour de France, vyzve-li Vás k běhu na pásovém trenažéru nebo jízdě na rotopedu. Vyšetření se nazývá bicyklová ergometrie a má pod přísným lékařským dohledem přispět k odhalení ischemických změn spojených se zvýšenou námahou.
EKG křivku je možné zaznamenávat po celý den. Takové vyšetření se nazývá monitorování dle Holtera. Lékař Vám přilepí na hrudník klasické EKG elektrody, vybaví Vás malou krabičkou, kterou budete nosit stále u sebe a pošle Vás s celou výstrojí domů. Vyšetření má odhalit situace, kdy dochází k rozvoji ischemie i mimo lékařskou ordinaci nebo nemocniční pokoj.
Pro posouzení kvality tepenného řečiště srdečního svalu je možno doplnit plánovanou koronarografii (viz výše).
Pokud je prokázána proběhlá nebo hrozící ischemie srdečního svalu, je zahájena dlouhodobá léčba. Cílem je předejít rozvoji další ischemie. Boj probíhá na několika úrovních:
- zastavení či zpomalení procesu aterogeneze - vhodný zásah do životosprávy (dieta, pohybová aktivita, zákaz kouření), podávání léků (na snížení hladiny cholesterolu, k léčbě cukrovky a zvýšeného krevního tlaku)
- zlepšení krevního průtoku ischemickým srdečním svalem - používají se nejrůznější léky působící na stěnu věnčitých tepen (nitráty, betablokátory, atd.)
- zamezení uzávěru cévy krevní sraženinou – léky potlačující krevní srážlivost (např. Anopyrin)
- mechanická úprava věnčitých tepen - angioplastika (PTCA) a chirurgická revaskularizace (srdeční bypass)
Přidat nový komentář