Já tím trpím také do malička, mám lepší a horší období. Když jsem trpěla depresemi, tento problém úplně zmizel - proto jsem si na 100% jistá, že se jedná o psychické onemocnění. Někde jsem četla, že je břicho ve stresu, asi na tom něco bude. Zatím si pomáhám imodiem (nebo jsem měla od lékařky kalciové tablety) a pokud vím, že by hrozilo místo bez WC, taky raději nejím. Jde o zvyk a hlavně o to, jak to máme srovnané v hlavě - kolikrát se mi ihned po zjištění, že někde WC je, uleví a ani tam jít nemusím. Jinak ale všechny chápu, je to hrůza. Blbé taky je, že kdo to nezažil, tak nepochopí...
Jinak když jsem někde, kde opravdu nepotřebuji a nechci vysvětlovat své problémy, tak říkám, že se mi neudělalo dobře - to zní dost obecně a stává se to prostě každému (nikdo také nevím, že u nás je to bohužel každý den). Zatím jsem ale nepřišla na to, co by pomohlo... :-(
Držím všem palce!
Přidat nový komentář