Křečové žíly neboli varixy trápí až 40 procent žen a 20 procent mužů. Z 90 procent jsou dědičné, objevit se ale mohou v souvislosti s hormonálními změnami, špatným životním stylem nebo věkem. Existuje několik rad, jak křečovým žílám předcházet. Mezi méně známé patří žilní gymnastika.
Je katetrizace bezpečná?
Nejčastější komplikací je krvácení či vznik hematomu – modřiny, podlitiny v místě vpichu a zavedení cévky. Krvácení je většinou nezávažné a hematom se spontánně vstřebá. Vzácně se vyskytuje pneumotorax – vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny poraněním plíce punkční jehlou při nadklíčkovém či krčním přístupu. Většinou se spontánně vstřebá během několika dní. Výjimečný je hemothorax – krvácení do pohrudniční dutiny. Vzácná je trombóza žíly v místě vpichu a zavedení katétru – tvorba krevních sraženin v žilním systému a jejich embolizace do plicních tepen. Vzduchová embolie - nasátí vzduchu do žíly punkční jehlou a jeho odplavení do plicních žil - je rovněž výjimečná. Perforace srdeční předsíně nebo komory koncem cévky je vzácná, ale může vést ke krvácení do osrdečníku s útlakem srdce a nutností i akutního operačního řešení.
„Závažné poruchy srdečního rytmu se vyskytují zřídka, vyžadují pak okamžité zrušení elektrickým výbojem. Nezávažné poruchy, vnímané někdy jako nepravidelnost nebo bušení srdce, jsou častější a přechodného rázu. Infekční komplikace v místě vpichu či tkáně okolo zavaděče a katétru s rizikem přenesení do cévního systému a srdce jsou při obvyklé (krátké) době zavedeného katétru zcela výjimečné,“ říká MUDr. Radim Kryza, vedoucí lékař Kardiocentra Městské nemocnice v Ostravě.
I přes to, že je výčet možných komplikací velký, vyskytují se jen asi půl procenta pacientů.
