Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Pocit brnění či mravenčení v končetině je běžný, když si ji při nevhodné nebo dlouhotrvající poloze takzvaně "přesedíte" nebo "přeležíte". Vzniká krátkodobým utlačením či stištěním nervu, což vyvolá tento nepříjemný fenomén. Po změně polohy pocit po chvíli odezní. Pokud se ale brnění a necitlivost objevuje bez zjevné příčiny, je třeba zjistit, co je jejich důvodem.
Měl(a) jste mravenčení nebo brnění po dlouhodobějším nebo nepřirozeném setrvání v jedné poloze?
Ne | odpovědět znovuMáte postiženy pouze ruce?
Ano | odpovědět znovuMáte zatuhlý krk, nebo míváte chronické problémy s krční páteří?
Ne | odpovědět znovuJe brnění a necitlivost horší v noci, nebo máte bolesti vystřelující ze zápěstí směrem nahoru do předloktí a paže?
Ne | odpovědět znovuPostihla necitlivost a brnění pouze jednu stranu těla?
Ano | odpovědět znovuMěl(a) jste během závrati některý z následujících příznaků: slabost v končetinách, krátkodobá částečná nebo úplná ztráta zraku, potíže při mluvení nebo artikulaci, nevolnost či zvracení bez poruch rovnováhy nebo zmatenost?
Ano | odpovědět znovuPřetrvávají uvedené příznaky i teď?
Ne | odpovědět znovu
Co nejdříve vyhledejte praktického lékaře . Příčinou závratě a dalších příznaků by mohla být krátká nedokrevnost některé oblasti mozku. Odborně se tento stav nazývá tranzitorní ischemická ataka a hlavním znakem je, že po ní nezůstávají žádné následky. Je to ovšem vážné varování, že s krevní cirkulací v mozku není vše v pořádku a že je třeba odhalit příčinu tohoto stavu a začít neprodleně s léčbou.
Z vyšetření Vás pravděpodobně čeká elektrokardiografie, rentgen srdce a plic, echokardiografie a možná i angiografické vyšetření, které pomocí kontrastní látky a rentgenu zobrazí mozkové krevní řečiště a případná zúžení. Léčba se sestává z preparátů snižujících krevní tlak, ovlivňujících srážlivost krve, v případě vysokého cholesterolu z léku tuto látku snižující.
Někdy je třeba i chirurgického zákroku, který odstraní zúžení na krkavici nebo pomocí tenké hadičky (tzv. katétru) vsunuté do cévy tlakem roztáhne zúžené místo a případně ho vyztuží miniaturní spirálou. Tato metoda se nazývá angioplastika se stentingem.
