Nikde se nepíše o tom, jak tělo reaguje na naše myšlenky - ledviny, močové cesty, to je spojeno s prožíváním vztahů.Můj odpolední a večerní zánět s šílenou bolestí při močení a teplotou 38,5 vyléčilo: pití slabšího urol. čaje - cca každou půlhodinu 2 dl, vitamin C, nahřátý plátěný pytlík se solí položený na ledviny. A manžel mi napověděl, že to mám: "z toho dědka" (byla jsem svědek trestného činu - a nebylo mi v té situaci příjemně. "Dědek" způsobil problém svým autem a ujel - a já jsem se ocitla v roli toho, kdo to má "udat". Vybavili se mi situace z dětství, jak mě doma nepodporovali, abych si stála za svým, jak jsem si nejistá a neumím si obhájit svůj názor. Při ležením na břiše se solí na ledvinách jsem si pro sebe začala tiše naříkat, přešlo to v pláč a v uvědomování si podobných situací z dětství, až jsem z toho na hodinu usnula (a prý jsem mluvila ze spaní - jako bych něco vysvětlovala). Po probuzení poprvé byli bolesti snesitelnější. Ráno jsem byla téměř bez bolestí, jen s mírnou teplotou. Po dalším dnu odpočinku úplně fit. S antibiotiky bych opravdu počkala - nemoc vždy přináší zprávu, a tu když vyřešíme, je po nemoci (ještě jsem vše přijímala, i při nejpříšernějších bolestech jsem si opakovala: děkuji. Nedomáhala jsem se, aby mi bylo lépe, Zdraví se nedá poroučet, aby bylo - jak se chováme, to tak máme.To vše mi pomohlo, že jsem sama zánět během dne a půl zvládla: čajem, vitamínem, suchým teplem, nezlobením se na nemoc a pochopením a zvládnutím příčiny.
Přidat nový komentář