Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Otázkou mi nahráváte na další díl seriálu o makrobiotice, který bude o změně stravování. Ne o vyloučení potravin. Makrobiotik jí všechny potraviny, jak jsem uvedla stručně v článku. Jenom v začátku stravování je třeba dodržet jisté principy a zásady, aby se vyčistil organismus. Aby mohl začít fungovat onen selský rozum, o kterém píšu. Bez podvědomého a stresujícího ovlivňování, co se má a co se nemá. Aby si sám určoval, co potřebuje ke své rovnováze vzhledem k prostředí, k podnebí, k momentální kondici. Ta pravidla, která začátečník dodržuje, jsou vyzkoušená už v dávné historii, například v čínské medicíně. Psala jsem, že doktoři bývali placeni za pacienta zdravého, kterého ve zdraví udržovali pomocí stravy. Strava byla lék. Takže pro začínajícího makrobiotika je též strava lékem, který jej pročistí. Ono "makrobiotické léčení, čištění organizmu" může někomu trvat půl roku, tři měsíce, jinému roky tři. O tom je makrobiotika, nebere v úvahu žádné statistiky, každý je originál. Takže v příštích dílech bude povídání o tom, co čím začít nahrazovat. Ale pomalu, po částech. Jen málokdo je schopen přejít rovnou na makrobiotickou stravu. On by byl na tom totiž stejně, jako když začnete držet jakoukoliv dietu. Co se děje? Stres, stres, pocit viny z hřešení. A to je úplně proti zásadám makrobiotiky jako takové. Jako radosti ze života. Nejvíce v současnosti nás trápí návyk na sladkosti. O tom, co s tím, jak si poradit "makrobioticky", to jest v souladu s přírodními zákony, v souvislosti se stresem, s dnešní uspěchanou dobou, bude celá jedna část.
Přidat nový komentář