Pavla Voznicová (19): málem mne zabila embolie plic

Dříve jsem si myslela, že embolie plic je spíše věcí starších lidí, mezi které jsem se ve svých 32 letech ještě zdaleka nepočítala. Nicméně mě letos na začátku ledna začali trápit dechové problémy a bolela mě záda mezi lopatkami. Jelikož i tlak jsme měla vyšší 160/110, tak nejdříve vyloučili infarkt, pak mi řekli, že by to mohla podle zvýšených testů na D-dimery embolie plic (hodnotu jsem měla 2020, i když by měla být do 500). Tak mě objednali na vyšetření perfůzní scintigrafie plic a pustili mě domů, ať si na vyšetření dojedu a pak přijdu s výsledky. Na perfůzní scintigrafii se nic neobjevilo, já nemohla dále dýchat a tak mě objednali na sono břicha, ale až za 3 týdny a zase jsem šla domů. Po třech týdnech jsem z výsledky ze sona zašla na kontrolu, kde už se se mnou doktorka ani nebavila. Vůbec jí nezajímalo, jak mi je, natož jestli mám ještě nějaké problémy. Do zprávy napsala, že sono je v pořádku a že to nejspíš bude od zad - to "nejspíš" není mnou doplněné slovo, tak to tam bylo napsáno. No a jak to pokračovalo? Nyní ležím na lůžku v nemocnici, protože mé potíže se začátkem dubna ještě zhoršili a já už nemlha vyjít ani 5 schodů, abych nelapala po dechu jako ryba na suchu. Doktor na pohotovosti, kam jsem přijela mi po shlédnutí výsledků z února sdělil, aniž by něco šetřil, že to budou ty záda a tak mi napsal recept na prášky na bolest zad. To, že mu říkám, že nyní mě záda začala bolet až poté, co jsem skoro celý den nemohla dýchat, ho vůbec nezajímalo. Když jsem vyšla z pohotovosti a moje mamina, která mi dělala doprovod se mi zeptala jak jsem dopadla, tak jsem se bezmocí rozbrečela. Mamina už to nevydržela a vlezla na pohotovost, kde už byl pan lékař uložen na lůžku a začal pochrupávat. Aby vstal ho napadlo, až když na něj začala ječet, že to není normální, aby se takhle chovali k pacientovi a zda se vůbec koukal do předchozí zprávy, jak jsem měla vysoké testy na D-dimery, které mají být jakýmsi alarmem při embolii či trombóze v těle. Poté pan doktor laskavě zavolal kolegu z lůžkového oddělení, aby se na mě přišel podívat. A jak to dopadlo? D-dimery byly nyní již na hodnotě nad 4000!!!!!! Okamžitě mě poslal na lůžkové, v pondělí na další vyšetření a co byste řekli. No byla tam: oboustranná embolie plic. Jo naši doktoři. Prosím Vy doktoři, pro které je obtíž věnovat se pacientům, tak raději příště nepište a neříkejte "Děkujeme odcházíme!", ale raději rovnou jděte. A to to říkám ještě slušně. A rada dalším pacientům: NENECHTE SE ODBÍT A BOJUJTE ZA SVÉ ZDRAVÍ A ŽIVOT, stojí to za to.

Renatko je mi líto , že mate takové zkošenosti. Já jsem prodělala embolii plic loni 11/ 2010. Musím říct , že mě poskytli úžasnou péči a to ve Vítkovické nemocnici v Ostravě. Mě už přestavala pracoivat i pravá srdeční komora, takže já jim vděčím za život. Byla tam úžasná péče.

Souhlasim!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Dnes je mi 38 let.Embolii jsem prodělal v roce 2005.Na pohotovosti v Havířově mi sdělili,že si mám zaběhnout do Kauflandu pro paralen na sražení horečky.Mé tehdejší příznaky: Horečky 39 a výš,neustálý suchý kašel,dušnost,zimnice.Manželka mě musela podpírat.Na druhý den kdy už to bylo nesnesitelné mě v Českém Těšíně poslali na rentgen plic (později mi lékařka sdělila,že dle snímku to vypadalo jako rakovina plic v pokročilém stádiu). Objednali mi tedy sanitku a na druhý den mě vezli do Vítkovické nemocnice v Ostravě.Tam mě dali cca za 14 dnů dohromady.Nechápu,že všude píšou jak je embolie nebezpečná a smrtelná a lékaři se k tomu člověku chovají jako k simulantovi. Největší průser je ,že už druhý den začínám mít po letech podobné příznaky a vůbec se mi na pohotovost nechce.

Zemřela nám 24letá dcerka na embolii plic. Minulý rok koncem února začala mít naše dcerka problémy s dýcháním a bolestmi zad. Poněvadž byla dlouhodobě sledovaná na hematologii, dopravili jsme ji tam a hematolog ji správně odeslal na kardilologii. Byla jí diagnostikována oboustranná embolie plic s infarktem plic. Pomocí sona našli v levém lýtku tromb. Šárka si nebyla vědoma žádného uhození ani úrazu. Nikdy nekouřila ani nebrala antikoncepci. Bylo zahájeno ředění krve. Po týdnu jí propustili domu. Divili jsme se, ale Šárka lékařům věřila dodržovala veškerý doporučený režim. První dva týdny jsme jezdili do nemocnice na kontroly ředění krve 2x za týden. Stále se jí dýchalo velmi zle. Třetí týden nám určilii kontrolu až po 7mi dnech. Toho dne jsme se kontroly už nedožily - to ráno mi zemřela v náručí. Pitevní protokol jsme dostali až po 4řech měsících po smrti. Dodnes mi nikdo z lékařů nevysvětlil , proč se to stalo, když všichni tvrdili, že je správně léčená. Zoufalá máma.

Upřímnou soustrast paní.

Kapililinky kapity kapy kap!