Jsou domácí porody hazardem s lidským životem?

Je to neuvěřitelný hazard. Můj příběh: V dětství jsem dělal divné věci, někdy dost riskantní. Velmi často jsem od rodičů slyšel „dělej to jako ostatní“. Ostatní děti mi říkali „proč tak divně chodíš“. V tělocviku jsem neuměl běhat, nezvládal jsem věci, které byly pro ostatní snadné. Později přišly věci vztahové - musel jsem se učit věci, které byly pro ostatní samozřejmostí. Bylo to spoustu drobností, a dohromady mne to deptalo, zle mi to ničilo sebevědomí. Teprve asi ve 40 letech, když jsem pátral, proč mám v rodném listu místo narození Planá, když všichni kamarádi měli Tachov, jsem se dozvěděl, kde je původ. Když jsem se měl narodit, přijela babička – standardní vesnická babka – a spustila „přece nepůjdeš do porodnice, kdo ví co tam s tebou budou dělat, kdo ví kdo tě tam bude očumovat, já jsem měla čtyři děti a všechny doma…“ , tak se rodilo doma. A skončilo to po 6 hodinách v nemocnici. A následkem toho evidentní LMD (lehká mozková disfunkce), jenže v roce 1950 se takovou věcí nikdo nezabýval. Pravda, zavolali do nemocnice faráře, aby mne pokřtil – abych neumřel jako nekřtěňátko. Chodí?, jí?, tak je všechno OK. Výsledek – dětství plné napomínání a posměšků, a šílené trápení v době dospívání i rané dospělosti. Až když jsem se dozvěděl, o co šlo, ulevilo se mi. Dopadl jsem ještě dobře. To je má zkušenost. Proto říkám všem, kdo o tom uvažují „PROSÍM VÁS, NEUBLIŽUJTE SVÝM DĚTEM, PROČ MAJÍ TRPĚT ZA VAŠE FRAJEŘINKY?“

To je šílené..Nikdy bych si neodpustila,kdybych svým dementním chováním,jako je bojkot porodnice,protože to babka povídala,zapříčinila nějaké "postižení" svému dítěti...Jsem šťastná za porod v zařízení k tomu určenému a za to,že můj syn je zdravý! Přeji Vám ještě mnoho šťastných let,bez starostí! :)

bohužel tím, že přenecháme zodpovědnost lékařům, neděláme vždy pro své děti to nejlepší. V porodnici často ze strachu zdravotníka je porod urychlován a tím vzrůstají rizika komplikací - komplikací, které sice medicína umí léčit, ale které přesto mohou nechat na dítěti drobné neurologické následky v lepším případě, fyzickým poškozením či hrubým neurologickým poškozením až smrtí konče. Byla jsem u porodu jako doprovod (po 3 svých porodech) a teprve jsem pochopila, jak těžkou situaci zdravotníci u porodu mají - před nimi je naprosto cizí žena, o které oni nic neví. Neví nic o její povaze, o jejím způsobu zvládání bolesti, o jejích obavách, o tom, co ji povzbudí, o jejích představách o porodu, o tom, co je pro ni důležité, o tom, jak rodila předchozí děti..... Neví o ní prostě nic - je cizí. A proto dělají, co můžou a statisticky jim to vychází - ale nemůže to být to nejlepší pro každou matku a dítě. Na konci bývá většinou živé miminko - a za to máme být vděčné. Proč ale nechtít perfektní péči?

A když k Vám přijde dula - co o Vás ví ona? Jen to, co jí řeknete. Stejné můžete říci i v nemocnici - že máte přecitlivělé periferní nervstvo a tím zvýšenou bolestivost, či cokoliv jiného. Lékaři ale mají vybavení jak na záchranu dítěte, tak i na záchranu rodičky. A jaké vybavení máte doma?

Nepochopila jsem,proč má být u porodu mimo zařízení i dula,když je tam zkušená porodní asist..Troufám si říci,že asist.to zvládne sama. Myslím,že je to od některých dul byznys.Jednu takovou dulu jsem osobně zažila - přesvědčovala těhotnou,že její přítomnost u porodu je nutná i kyž tam bude porodní asistentka, tak co je to jiného? Na jedné návštěvě u ženy po porodu jsem si vyslechla z úst matky doporučení duly,která s ní byla u porodu, a věřte,že mi rozum zůstával stát nad těmi informacemi...myslím,že je to o morální kvalitě každé z nás a o úmyslech,které nás vedou službu porodní asistentky i duly vykonávat.

Domácí porody v Čechách nechápu. Dejme tomu v Americe, kde se rodí jak v továrně - v jeden den v týdnu, kdy se všem předpokládaným rodičkám vyvolává porod - tak chápu, že tam chtějí osobnější přístup. Já osobně bych se nenarodila živá, a myslím, že ani mamka by to nepřežila, kdyby rodila doma. Všechny tři děti jsme byli císařem a já ještě málem oběšená na šňůře. V porodnicích je dnes takové vybavení, že můžete rodit dle přání prakticky v jakékoli poloze, existují i porodnice s porodem do vany a vším možným a přesto myslí matky jen na sebe a zbytečně hazardují s životem svého dítěte. Problém je ten, že všichni zastánci domácích porodů mluví o tom jak je to skvělé, ale málokterá matka napíše, jak tím sobě nebo svému dítěti ublížila. Když se totiž něco pokazí, tak se pak každá stydí za to jak byla bezohledná a mluví jen ty u kterých to bylo naprosto bez problému.

Děti s menším či větším postižením se rodí i v nemocnicích- a není jich málo a není to vždy rizikovým porodem- bývá to i špatným způsobem vedení porodu. Podle studií Světové zdravotnické organizace je porod doma u druho a vícerodiček bezpečnější, u prvorodiček srovnatelný s nemocničním. Dnešní porodní asistentky jsou diplomované specialistky na vedení fyziologického porodu. K porodu doma nebo v porodním domě bych si mohla vybrat tu nejlepší- zatímco v nemocnici si nevyberu kdo- a jakým nevhodným způsobem mi bude do porodu a do kontaktu s dítětem zasahovat.

I já si myslím,že to je neuvěřitelný hazard..znám jeden případ z okolí,kdy se alternativní matka rozhodla rodit doma a nastaly komplikace a stejně museli volat záchranku..malý se nakonec narodil,ale bohužel z důvodu neposkytnutí okamžité péče profesionálů je v normálním životě "nepoužitelný" ..Omlouvám se za tak drsný výraz,ale díky svojí matce,která si myslela nevím co,malý nikdy neprožije plnohodnotný život jako zdravý člověk..Na vždy bude odkázaný na péči své matky a okolí..Hrůza!!! Já jsem s radostí rodila pro mě v nejlepší porodnici v mém okolí a nemohu si stěžovat absolutně vůbec na nic.Hlavně ten pocit jistoty a bezpečí,že kdyby náhodou něco,vše se řeší v řádech vteřin..Nikdy bych doma nerodila ani za zlaté prase a jak píše J.J. - NEHAZARDUJTE se životem svého dítěte ani se svým!Porodnice vznikly z určitého důvodu a nechápu proč je některé ženy bojkotují.

Jako bývalá porodní asistentka nemohu souhlasit s tím,aby maminky rodily doma.Žádná si neumí představit komplikace,které se mohou během pár minut stát.Pak jde o každou vteřinu.Než ji dopraví do nemocnice,může přijít o život matka i dítě.Dula?Řekla bych,že jim jde pouze o byznys.Nechápu,jak si někdo může vzít na sebe zodpovědnost za život druhého.I v nemocnici,která je na vše vybavená a připravená,to někdy bývá otázka několika minut,aby nedošlo poškození zdraví a dítěte.To by si hlavně měly uvědomit duly a nepřemlouvat matky,aby rodily doma...a porodnické domy,které by měly mít snad veškeré vybavení?Bude tam nastálo lékař?Budou ihned k sehnání další lékaři,když by měl být porod ukončen operativně?? PROTO JSEM ZÁSADNĚ NE!!

Nepochopila jsem spojení mezi domácími porody a dulou. Dula doprovází ženy při porodu tam, kde se rozhodnou rodit, nikdy žádnou matku nepřemlouvá ani k porodu doma, ani k porodu na vysoce specializované klinice. To je zcela mimo její kompetence a nijak to nesouvisí s byznysem, jak výše uvádí paní Malíková. Možná než někoho budete hodnotit, bylo by dobré si více zjistit o dané profesi . Dula není zdravotník , porod nevede, proto i u domácího porodu je zároveň nutná přítomnost porodní asistentky , která je svým vzděláním kometentní porod sama vést. Více na www.mojedula.cz

Domácí porody? Neuvěřitelný hazard. Nikdy totiž nelze předvídat, jak bude porod probíhat. Mám dvě dnes již dospělé děti. Ani jedno z nich by tu nebylo nebýt lékařů u porodu. Nebyla bych tu ani já. Oba porody se uskutečnily s obrovskými komplikacemi, ač těhotenství bylo naprosto bez problémů. První porod byl ukončen tzv. kleštěmi, druhý po komplikacích císařským řezem. Obě děti jsou dnes zdravé s titulem Ing. Jak by oba porody dopadly mimo nemocnici nechci ani přemýšlet. Tímto chci varovat před nezodpovědností některé matky. Co získáte porodem doma dojde - li ke komplikacím? myslíte, že pocit z domácího prostředí při porodu může nahradit např. celoživotní pohled na poškozené dítě? Je potom matka připravená na opět celoživotní výčitky, že vše mohlo být jinak kdyby...?

95% porodů nerizikových rodiček by proběhlo dobře, kdyby nebylo zbytečných zásahů lékařů. O tom, že je bezpečnost domácích porodů u nízkorizikových rodiček stejná, jako v poodnici, existují vědecké studie. Stejně tak v Nizozemí fungují domácí porody normálně a nikdo tam neumírá ve velkém. Takže kecy, kecy, kecy... Ano, roziko existuje. Doma i v porodnici. Doma větší tím, že je péče "daleko", v porodnici zbytečnými zásahy. Mimochodem, existují studie, které dokazují, že nadpoloviční většina hlášení monitoru o problému dítěte je falešný poplach. Jestliže v Boskovicích končí 25% porodů operací, nemají se čím chlubit, stejně jako ostatní porodnice, kde to tak je. Podle Světové zdravotnické organizace není důvod, aby byl počet císařských řezů (hlavně akutních) tak vysoký. Ano, rodit v odlehlé vesnici, bez auta a bez porodní asistentky, nepoučená a s rizikovým těhotenstvím je blbost. Rodit ve městě, kde nejsou běžné dopraní zácpy a kde je sanitka za 5 minut, pokud je rodička nízkoriziková, poučená a má schopnou porodní asistentku, by měla být možnost volby každých rodičů. Riziko tu je. Ale v porodnici taky. Rodila jsem v porodnici, osobně bych tam rodila zase. Tu zodpovědnost domácího porodu bych na sebe nevzala. Ale proč to neumožnit těm, kteří jsou statečnější než já? Jinak s porodem v porodnici jsem značně nespokojená, informovaný souhlas je jen teorie a o tom, že není správné, aby dítě s matkou trávilo jen pár minut, omotané tvrdou látkou a pak odneseno na vyhřívání, jsou studie taky - zejména o psychických dopadech.

Dobrý den, moje zkušenost s porodem dcery je určitě moc silný zážitek a dodnes jsem vděčná lékařům z nemocnice, kteří rychle reagovali a operovali. Budoucí rodiče by měli být seznámeni s riziky domácích porodů, aby věděli, že hazardují se dvěma životy - jak matky tak i dítěte. Dnes je v nemocnici veškerý komfort a to, že se o miminko po porodu postarají sestřičky, je pro matku rodičku také velká výhoda. Kolik matek v jiných zemích si může nechat o pooperačním komfortu u nás jenom zdát. Mám neteř v Anglii, ta tam rodila před půlnocí a druhý den ji hned propustili do domácího ošetřování, ačkoli říkala, že má hrozné bolesti v jednom kloubu a nemůže chodit. Manžel v práci - podniká, tak to musela zvládnout sama. Hodně drsný po porodu, hlavně že to zvládla i po psychické stránce. Ještě bych mohla přidat k dobru případ jedné mé kolegyně. Před prvním porodem hodně o domácím porodu mluvila a zajímala se o něj. Já ji varovala svým případem, nevím, jestli to pomohlo, ale nakonec šla rodit do nemocnice. Šly jsme se s kolegyněmi za ní podívat. Měla pokoj sama pro sebe, krásně zařízený, manžel za ní mohl přijít kdy chtěl. Dítě vážilo 4,2 kg a nemohla ho porodit a již si myslela, že to nezvládne, jak byla vyčerpaná. Porod jí přesvědčil, že příště jedině v nemocnici. Od dcery, která se narodila císařem, mám dva vnoučky. Když ji s dětmi sleduji, tak jsem vděčná osudu, že to takto dopadlo.

Taky bych za žádnou cenu nerodila doma, ani náhodou, protože, kdybych se rozhodla rodit doma, nežila bych já, ani můj syn. Takže jsem 1000% pro porodnice, a je mi úplně jedno, jestli se tam citím jako doma, to je pro mě nepodstatné, podstatné pro mě je, že jsem v péči lidí, kteří udělají maximum pro to, aby mé dítě se narodilo zdravé.

ale ti lidé vás vidí prvně v životě, nic o vás ani o způsobu, jak rodíte, jak snášíte bolest, jaké máte z porodu strachy (porod je z 90% v hlavě, pouze 3% žen nemohou rodit vaginálně) neví. Přesto jim svěřujete do ruky život svého dítěte i svůj. Jste odvážná.

Já nedám dopustit na porod v nemocnici. Rodila jsem před 21 lety, jako prvorodičce se mně nezdálo nic podezřelé a divné, doma bych nic nepoznala, v nemocnici skončil porod císařským řezem, ale mám zdravou holku, která v současné době studuje na VŠ. Ale jednalo se o minuty a měla bych ji postiženou, což by se u domácího porodu stalo V horším případě by se s největší pravděpodobností udusila.. Budoucí maminky, to přeci nestojí za to riziko, rodit doma!!! Vždyť nám jde přece o to, porodit dítě zdravé.

Dobrý den.Musím přiznat,že až zpětně mi dochází,že díky porodu v nemocnici mám zdravého syna.Když opomenu to,že jsem rodila císařským řezem,tak je tu fakt,že syn,který byl po porodu v pořádku,přestal asi po šesti hodinách dýchat a pouze díky včasnému zásahu zdravotníků je to dnes zdravý,jedenáctiletý kluk.

Souhlasím s tím, že v nemocnici dostanou jak rodičky, tak děti tu nejlepší medicínskou péči a v případě těhotenství, kde se vyskytují nebo očekávají komplikace, je porod jinde riskantní. Žiji však už pět let v Německu a za dva měsíce tu porodím svého syna. Díky tomu se mi dostalo do rukou mnoho informací o tomto tématu. Doporučovala bych panu primáři i řediteli Boskovické nemocnice (mimochodem pocházím z okolí Boskovic) načerpat více informací v západních, medicinsky mnohem vyspělejších státech. Nad větou primáře Machače - `Zahraničí nám závidí, že máme stoprocentní porodnost v nemocnicích`- se musím usmát a zeptat, kdo vám závidí? Matky, které se tady mohou svobodně rozhodnout kde porodí své dítě, nebo majitelé klinik, kterým s jinými možnostmi porodu odcházejí pacientky a tudíž peníze. V Německu je medicínská péče stále ještě mnohem dál než v Čechách a rozhodně tady se zdravím nebo životy pacientů nikdo nehazarduje. Naopak, nepřestává mě příjemně překvapovat preciznost s jakou se tu ke všemu přistupuje. Přesto jsou tu jak domáci porody, tak i porody v tzv. Porodních domech zcela normální a stále častěji vyhledávané. V Porodních domech porod probíhá v téměř domácím prostředí pod dozorem porodní asistententky tzv. Hebamme a pokud nenastanou problemy, maminka s dítětem odchází několik hodin po porodu domů, kde ji tato každý den navštěvuje a kontrojuje. Ze statistik vyplývá, že porody na klinikách končí o 30% častěji císařským řezem, vyvolávacími léky, epidurálem, nebo kleštěmi. To je ta čtvrtina porodů v Boskovické nemocnici, která vyžeduje účast lékaře? Jsou ale všechny tyto zásahy nutné?? A nedokazuje to spíš, že porody pod dohledem Hebammen jsou více přirozené, individuální (neboť Hebamme je s rodičkou v kontaktu již několik týdnů předem a zná ji lépe než personál v nemocnici), bez použití zbytečných léků a méně stresující jak pro matku, tak pro dítě? Moje Hebamme mi řekla, že porod je především velká trpělivost. A já se ptám má ji přetížený personál v nemocnicích opravdu dostatečně, aby i `loudajícimu se dítěti` dopřál ten konfort narodit se přirozenou cestou? Měli bychom si uvědomit, že porod je úplně přirozená a normální věc. Medicína by nám měla sloužit jako pomoc při potížích, ne jako vylepšování a regulování této 'přirozenosti'. Také nesmíme opomíjet vliv stresu matky na nenarozené dítě,který je obrovský.(Doporučuji článek z časopisu Spiegel z minulého měsíce.) Na závěr chci jen dodat, že nejsem odpůrce porodů v nemocnicích a práce zdravotníků si velice vážím ( mimochodem jsem jedna z nich). Jen si myslím, že lidé by neměli kritizovat věc, o které toho moc nevědí. A zároveň byh přála ženám v Čechách, aby již brzy měly stejný konfort zdravotní péče i svobodné volby jako v západních zemích. A aby se skutečně při řešení otázky domácích porodů myslelo především na matku a dítě a ne na peníze.

Nedá mi to, abych do diskuze také nepřispěla. Předem chci předeslat, že jsem lékařekou, ale v jiném oboru, než gynekologie, skládala jsem státní zkoušku z gynekologie, tudíž se o mně jistě nedá říci, že bych byla nedostatečně informovaná rodička. Jsem matkou třech synů, poslední se nám narodil v červnu 2012. První porod proběhl v porodnici, díkybohu "babyfriendly", vše proběhlo v pohodě, rodila jsem s dulou a rozhodně nemám pocit, že by mě při porodu nějak negativně "ovlivňovala", byla mi zde velikou oporou. V případě druhého porodu jsem se rozhodla pro domácí porod, to bylo ještě v době, kdy na soukromé porodní asistentky nebyl pořádán "hon na čarodějnice", vybrala jsem si výbornou porodní asistentku, její péče byla nesrovnatelná s péčí v porodnici, byla se mnou po celou dobu porodu, měla přehled o každé mé kontrakci ... Narodil se nám syn, který vážíl 4500 gramů, byla jsem bez jediného poranění, hned po porodu jsem byla zcela fit, v pohodě, i syn byl zcela bez problémů. Poté mi ona porodní asistentka byla velikou oporou při problémech s kojením, které jsem měla, vše se vyřešilo a syna jsem kojila do roku věku. O třetím porodu zde psát nebudu, jelikož bohužel právní situace v naší republice je nyní, jaká je, nerada bych komukoli způsobila potíže, každopádně jsem opět rodila doma, a svého rozhodnutí opravdu nelituji. Opět mi byla poskytnuta i skvělá poporodní péče. Další dítě již neplánujeme, ale rozhodně bych se opět rozhodla pro domácí porod. Nechci nikoho ovlivňovat v jeho rozhodnutích, jen žádám respekt k názoru a přání každé rodičky, neodsuzuji nikoho za to, že rodí v porodnici, a totéž bych žádala od ostatních v případě domácích porodů...

První dítě jsem rodila v porodnici ve Vrchlabí. Bylo to příjemné místo, ale až zpětně mi docházelo že i tam docházelo k zásahům, o kterých bych se při své větší informovanosti rozhodovala jinak. Druhé dítě přicházelo na svět již daleko vědoměji. Pro porod doma jsem se rozhodla, protože jsme s mužem nenašli vhodnější místo. Domluvili jsme se se skvělou porodní asistentkou Ivanou Konigsmarkovou, že nás bude porodem provázet. Pro případ, že bych měla doma nepříjemný pocit, do porodnice bych jela. Ovšem tento pocit nepřišel. Když přišel čas a miminko se přihlásilo, soustředila jsem se již jen na spolupráci s ním při jeho příchodu na svět. Byla to nádherná zkušenost - opravdu okamžik plný síly, tak jak o něm píše i americká porodní asistentka Ina May Gaskin, která provedla přirozeným porodem mnoho žen. S intimitou porodu v domácím prostředí přišel pocit vědomí mého silného ženství a zároveň pokory k životu. Miminko jsme uvítali nerušeně s úctou a láskou. Přeji každé ženě, aby na tyto posvátné chvíle, kdy přicházejí její děti na svět mohla vzpomínat s příjemnými pocity a radostí, ať už rodí doma či v porodnici - mělo by to být ovšem jejím SVOBODNÝM rozhodnutím, které respektuje i její okolí. To je jediné, oč tu běží. Jen žena sama může určit, kde se cítí bezpečně a v pohodlí, a měla by si být vědoma své vlastní zodpovědnosti. Kdo jiný by měl rozhodovat?

Nedávno jsem porodila své první dítě. Zvolila jsem "babyfriendly" porodnici v Havlíčkově Brodě a rodila jsem za doprovodu duly, která mi byla velkou oporou. Proto mě překvapují slova zkušeného lékaře o vážném narušování psychiky rodiček díky přítomnosti duly, když v jiné porodnici duly naopak vítají právě z důvodu větší psychické pohody rodiček. Vystihuje to problém našeho současného porodnictví a s tím souvisejícího množství žen, které uvažují o domácím porodu. Průběh porodu je skutečně především záležitostí psychiky rodiček, jenže řada lékařů si neuvědomuje, že už jen přítomnost v nemocničním prostředí s personálem, který rodičku ve většině případů vidí opravdu poprvé, je stresovým faktorem, který spouští řadu komplikací, které by se při domácím porodu s porodní asistentkou, která má ženu v péči po celou dobu těhotenství, nestaly. Jiní lékaři to vědí, ale díky snaze mít vše pod kontrolou tuto skutečnost bagatelizují. Navíc se snaží v nás vyvolat dojem, že v porodnici je porod 100% bezpečný, ale ani v porodnici nedokáží zjistit, co se skutečně v děloze a porodních cestách děje a mají stejné informace, které zkušená porodní asistentka při domácím porodu má také. A rozhodnutí o přerušení přirozeného porodu taky nepřichází ve vteřinách, to jen jeho provedení je pak tak rychlé. A zkušená porodní asistentka si nedovolí pokračovat v domácím porodu při náznacích komplikací s dostatečným předstihem, který dovoluje přejezd do porodnice. Při mediálních výpadech dokonce lékaři staví samostatné porodní asistentky do role nějakých nevzdělaných porodních bab, přičemž tak trochu opomenou veřejnosti málo známý fakt, že i porod v porodnici vedou z větší části porodní asistentky a lékaři nejsou přítomni po celou dobu porodu (který trvá několik hodin), ale obvykle až při finální fázi a jinak jsou přivolávání pouze v případě komplikací. A jsou to porodní asistentky, které mají stejné vzdělání jako ty samostatné. Já jsem zvolila porod v porodnici, protože jsem se necítila dostatečně silná na to, abych mohla porodit doma. Jsem ráda, že jsem zvolila porodnici, která mi v nejvyšší možné míře umožnila rodit co nejpřirozenějším způsobem a porodit své dítě, nikoli mít ho porozeno někým jiným. I když jsem řadu věcí musela oželet, přistoupila jsem na to tímto rozhodnutím. Zřejmě bych tak volila, i kdyby bylo legislativně možné rodit s porodní asistentkou doma, ale mé rozhodnutí bylo ovlivněno i tímto faktem, takže nebylo tak zcela svobodné. Svobodné by ovšem nebylo, i kdyby to legislativně bylo možné, protože v případě komplikací během porodu doma bych při přejezdu do nejbližší porodnice nebyla přijata jako zodpovědná rodička, která včas vyhledala pomoc, nýbrž jako nezodpovědný hazardér. Toto vědomí by mohlo narušit moji psychiku a tím i průběh porodu a to by mě nutilo rozhodnutí rodit doma velmi zvažovat. Porod doma totiž skutečně není pro každého. Všechny matky, které znám a které rodily doma, byly v nejvyšší možné míře informovány o možných rizicích a rozhodovaly se k tomu s vědomím plné odpovědnosti za jakékoli následky. A myslím si, že svobodu rozhodování pro lidi, kteří jsou si vědomi zodpovědnosti za život svůj a svých dětí, je třeba podporovat.

Ve vyspělých zemích (např. Německo, Japonsko) je do systému péče o matku a dítě zahrnuta vedle klasické nemocniční péče i možnost péče porodní asistentky včetně domácího porodu. Tyto země mají dobré statistické výsledky. Naopak nejnižší úmrtnost novorozenců, kterou tak rádi argumentují čeští lékaři- je dána odlišným způsobem zpracování statistických dat-viz: http://www.aperio.cz/303/rodime-se-jak-potrebujeme V nemocnicích ve vyspělých zemích (včetně ČR) je procento císařských řezů 25% (někde i vyšší). Císařský řez je nejrizikovější způsob porodu. Pochybuji, že by ¼ žen nebyla schopna normálně porodit.. V porodnicích se často rutinně používají postupy, které jsou v rozporu s doporučeními Světové zdravotnické organizace- a mohou poškodit zdraví rodiček a dětí- viz: http://www.azrodina.cz/1826-problematicke-postupy-bezne-uzivane-v-ceskych-porodnicich-pohledem-vyzkumu Je prokázáno, že nepřetržitý tělesný kontakt matky s dítětem od okamžiku porodu (především první den)- je klíčový pro rekonvalescenci matky i dítěte, rozvoj kojení, vytvoření zdravé vazby, dobrý psychický vývoj dítěte- viz: http://www.facebook.com/notes/michaela-mrowetz/má-odebrání-novorozence-bezprostředně-po-porodu-v-rozporu-s-přáním-rodičky-nějak/390384161025998 Naopak separaci zvířecích mláďat od matek používají vědci k navození stresu a zkoumání jeho negativních dopadů na vyvíjející se mozek mláděte.. V českých porodnicích je okamžitý a neprerušovaný tělesný kontakt matky s dítětem spíše vzácný. Také lékařská technika není všespásná- viz: (odstavec o monitorování plodu) http://www.azrodina.cz/2577-porodni-techniky-co-je-dobre-vedet- http://tehotenstvo.rodinka.sk/kym-rastie-brusko/vysetrenia/tehotenstvo-bez-ultrazvuku/- (odstavec omylné přístroje- a dále..) Tak diskutované komplikace při porodech mají mnohonásobně větší výskyt právě při porodech v nemocnicích, které bývají často uspěchané, s množstvím zásahů „pro jistotu“ (které jsou spíše ke škodě než k užitku). Porod v nemocnici není 100% bezpečný- i zde špatnými postupy dochází k negativním následkům. Mým cílem není boj proti nemocnicím, ale boj za zlepšení podmínek v nich a za možnost alternativy ve formě péče porodních asistentek v porodních domech nebo i doma- která jak ukazují data ze zahraničí, je stejně efektivní jako nemocniční péče. Nechci pro tuto alternativu nikoho přesvědčovat, pouze si přeji, aby ji lidé respektovali jako plnohodnotnou možnost pro nízkorizikové rodičky. S porodnicí i nemocnicí obecně mám špatné zkušenosti- takže logicky uvažuji o jiné možnosti..

Mimochodem, dula mi při mém porodu v nemocnici neskutečně pomohla, jsem velmi ráda, že jsem ji tam měla.

Psychiku rodiček nenarušují duly, ale personál nemocnic svým přístupem- na ženy se nenahlíží jako na informované partnery, matky plně kompetentní porodit své dítě a postarat se o něj- ale jako na nesvéprávné objekty zdravotní péče (která navíc často používá postupy, které nedoporučuje Světová zdravotnická organizace a mohou poškodit zdraví matky a dítěte).

Je zajímavé, jak rozlišné názory mohou být. Často se setkávám s maminkami,a to obou názorů. Neinformovanost a strach činí z lidí odpůrce-vč.lékařů..Ti pak dávají maminkám "ty pravé informace s doporučením pemprsek aj. Finančně prohnilý systém v ČR nebudu komentovat.) Ty maminky, které se více zajímají o porody přirozené protkané vlastní intuicí, ty u nás na Táborsku označují za "alternativní matky".(Jde zde i o výchovu) Myslím, že tento "klan" je zde velmi početný a každou ženu, kterou jsem z nich více poznala považuji za zodpovědnou, inteligentní, uvědomělou a šťastnou. Nutné dodat že také více tolerantní, což se toliko o ženách odpůrkyních říci většinou nedá.Nevadí, jen přeji všem možnost sviobodné volby.Pár mých kamarádek (8)rodilo doma. S dulou či jen s mužem. Porodily všechny a jen jim tiše závidím... Porod u svíčky (a to i koncem pánevním,) to je mazec. Skláním se před jejich odvahou. Všechny z nich, kdyby chtěly, mohli být do chvilky v porodnici- v případě komplikací..Porody však probíhaly dobře. Popis zážitku z porodu a přivítání miminka se opravdu hodně liší od popisů maminek rodících doma. Já se na porod mého syna také těšila, jako prvorodička jsem se bála rodit doma a myslím, že tak budu volit i příště, ale nejsem si ještě jistá. Syn přišel na svět císařským řezem s epiduralem. 2 dny jsem v nemocnici zkoušela rodit zcela přirozeně, což mi bylo v Havl.Brodě umožněno a až v případě, kdy to bylo opravdu nutné mi nabídli tuto možnost, kterou jsem přijala. Mám zdravého syna a jsem za to samozřejmě ráda. I kdybych se rozhodla rodit doma, každopádně bych se stejným průběhem porodu dojela do nemocnice. Jen si stále trochu myslím, že kdyby mi přes můj nesouhlas v táb. nemocnici neudělali hamiltonův hmat, miminko by šlo později, "možná" by dotočilo hlavičku, by porodními cestami snadno samo prošlo. Bůh ví. Vše je tak, jak má být. Přítomnost duly u porodu byla velmi podporující, úžasná, odborná, násobená přítomností kamarádky a následně mého muže. Je škoda, že to, co někdo neprožil, odsuzuje a tak se toho bojí, že to raději zavrhne- maminky, mohu-li vám něco popřát, tak ať své děti už od vzniku hýčkáte co nejvíce a přivádíte je na svět s láskou a respektem-k vám samotným, vašim přáním a přáním miminek.At na to máte-máme hodně sil, energie, podpory a umíme si každý porod užít. 8 let jsem pracovala s mentálně postiženými, 3 roky s lidmi s duševním onemocněním, 3 roky s nevidomými a 15 let se zdravými dětmi. ....všechni postižení přišli na svět v nemocnicích... Hodně zdraví, štěstí a lásky všem.

Ráda bych připojila svůj hlas za svobodnou volbu rodiček o tom, kde a jak a s kým chtějí porodit své děti. Odpověď na otázku, zda domácí porody ano či ne, bude vždy subjektivní, ovlivněná osobní zkušeností či příběhy,které jsme slyšeli, četli..., ovlivněná médii a vědomostmi. V dnešní době není problém získat informace o tom, jak funguje porodnictví v jiných zemích, kde je možné být v péči porodní asistnetky po celou dobu těhotenství, porodu i poporodní péče, pouze v případě komplikací či nutnosti potřeby doplněnou lékařskou péčí. V mnoha zemích existují porodní domy, které jsou vhodným kompromisem mezi porodem doma a porodem v porodnici. Prostředí v naší vlasti není nakloněno těmto alternativám, které jsou stejně bezpečné jako porod v porodnici z důvodů, které uvedli ženy ve svých příspěvcích. Porodní asistentky jsou vzdělané, zkušené a moudré ženy, které si nedovolí riskovat zdraví ženy a jejího dítěte. Duly jsou ženy, které se starají o ženy z pohledu psychického i fyzického (např. masáže), nevedou však porod, ani do něj nemluví a už vůbec nezasahují. Všem, kteří snadno odsoudí ženy, které rodily doma, duly či soukromé porodní asistentky, doporučuji získat si informace o tom, jak se věci opravdu mají, k dispozici jsou i statistická čísla. Samotné rozhodnutí je vždy otázkou osobní odpovědnosti.... s úctou k člověku, k ženám, k dětem, k porodním asistentkám, dulám i lékařům. A můj příběh? porodila jsem svého syna doma, mám zkušenost s péčí duly i porodní asistentky v rámci předporodní a poporodní péče. Po celou dobu přípravy na porod jsem studovala informace, připravovala se psychicky i fyzicky... v den porodu bylo vše otevřené, měla jsem připravenou tašku do porodnice... nebylo riskování, byl velký Zázrak, za který děkuji děkuji děkuji...a který pokračuje každou vteřinou našeho rodinného soužití.

Doporučuji k přečtení tento článek: (zahraniční studie o domácích porodech nízkorizikových rodiček- 17 studií, které dopadly ve prospěch domácích porodů u této skupiny rodiček) http://www.prirozeny-porod.eu/mytus-bezpecneho-porodu-v-porodnici/