Bipolární afektivní porucha - 1. část - Jak se pozná, jak probíhá a čím je způsobena?

Dobrý den . Je nezvratitelná skutečnost , že maniodepresivní psychoza je jedním z nejtěžších onemocnění z oblasti psychických nemocí duše živích bytostí . Nazývat ji však komerčním úslovím afektivní porucha , je podle mě nesprávné a zavádějící názvosloví . Rozhodně nemůžu souhlasit s názorem pana doktora s PCP . Nevím , postupuje li věda , i když v této oblasti je to velmi obtížné , správným směrem , nezůstává stále , při starších metodách léčby , bez přímého osobního přístupu ke každému člověku , a nezařazuje ho často i omylem , do předem vymezených škatulek , odpovídajících třeba jen v jednom náznaku dané nemoci , a hned je rozhodnuto . Pak začne různě rychlý nástup léčby , léčivy dané skupiny chorob . Správné zaléčení , aby nemoc měla dobrou prognozu na léčbu , a i konečné vyléčení u více případů , než je tomu doposud , jako je tomu v jiných vyspělejších zemích světa , kde i personál je vybírán , a prochází testy kultu etického chvání k takto obzvláště nešťasně dočasně postiženým osobnostem , který jimi nikdy neopovrhuje , ale chová se k nim lépe , než pomalu sám k sobě . To tady chybí stále . Uvádí to v mylný dojem celou širokou veřejnost , o onemocněních tohoto typu . Do povědomí se dostává neúplná skutečnost celých jednotlivých onemocnění . Vím přibližně , co prožívá pacient s depresí , nebo maniodepresivní psychozou , jaké to může být nesnesitelné utrpení . ALE přisoudit , nebo přiřknout , těmto onemocnělým (ne nemocným ) , že jsou postižení , a takovým chováním , že jsou např . jednoznačně nebezpeční svému okolí , je nesmysl . Podívejte se kolem sebe , kolik je tady , mezi námi , právě nikdy neléčených , psychicky OPRAVDU nemocných lidí , a bez obav žijí , na postech jim nepříslušejícím . Klidně ničí svým přístupem k ostatním právě to jejich psychické zdraví . Nezkusili jste třeba podivnou změnu v chování pacientů přisoudit tolik vychvalovaným farmakům nových generací , údajně s malým počtem výskytu vedlejších účinků , nebo dokonce úplně bez nich . S tím se už vůbec nedá SOUHLASIT . Mají vedlejší účinky , někdy i stejné , nebo jinak se projevující , než farmaka předchozích generací . A jejich potlačení jinými léky , které mohou vyvolat právě ještě zhoršený projevu stávajícího onemocnění , je velice častým jevem . Pacient se dostane do kruhu , a neví jak z něho ven . Každý má danou svou vlastní citlivost na příjem léčiv určitého druhu , podle stavu jiných tělesných orgánů , než je lidský mozek . I ten má svoje specifické chemicko-impulsní reakce , kde je vždy jištěn a vylepšován výsledek kvality funkce mozku jakousi zpětnou vazbou , připodobnitelnou procesům při činnosti zařízeních v mikroelektronice .

Příspěvek byl odstraněn administrátorem diskuse z důvodu porušení Pravidel diskuse Ordinace.cz.

Dobrý den . Je nezvratitelná skutečnost , že maniodepresivní psychoza je jedním z nejtěžších onemocnění z oblasti psychických nemocí duše živích bytostí . Nazývat ji však komerčním úslovím afektivní porucha , je podle mě nesprávné a zavádějící názvosloví . Rozhodně nemůžu souhlasit s názorem pana doktora s PCP . Nevím , postupuje li věda , i když v této oblasti je to velmi obtížné , správným směrem , nezůstává stále , při starších metodách léčby , bez přímého osobního přístupu ke každému člověku , a nezařazuje ho často i omylem , do předem vymezených škatulek , odpovídajících třeba jen v jednom náznaku dané nemoci , a hned je rozhodnuto . Pak začne různě rychlý nástup léčby , léčivy dané skupiny chorob . Správné zaléčení , aby nemoc měla dobrou prognozu na léčbu , a i konečné vyléčení u více případů , než je tomu doposud , jako je tomu v jiných vyspělejších zemích světa , kde i personál je vybírán , a prochází testy kultu etického chvání k takto obzvláště nešťasně dočasně postiženým osobnostem , který jimi nikdy neopovrhuje , ale chová se k nim lépe , než pomalu sám k sobě . To tady chybí stále . Uvádí to v mylný dojem celou širokou veřejnost , o onemocněních tohoto typu . Do povědomí se dostává neúplná skutečnost celých jednotlivých onemocnění . Vím přibližně , co prožívá pacient s depresí , nebo maniodepresivní psychozou , jaké to může být nesnesitelné utrpení . ALE přisoudit , nebo přiřknout , těmto onemocnělým (ne nemocným ) , že jsou postižení , a takovým chováním , že jsou např . jednoznačně nebezpeční svému okolí , je nesmysl . Podívejte se kolem sebe , kolik je tady , mezi námi , právě nikdy neléčených , psychicky OPRAVDU nemocných lidí , a bez obav žijí , na postech jim nepříslušejícím . Klidně ničí svým přístupem k ostatním právě to jejich psychické zdraví . Nezkusili jste třeba podivnou změnu v chování pacientů přisoudit tolik vychvalovaným farmakům nových generací , údajně s malým počtem výskytu vedlejších účinků , nebo dokonce úplně bez nich . S tím se už vůbec nedá SOUHLASIT . Mají vedlejší účinky , někdy i stejné , nebo jinak se projevující , než farmaka předchozích generací . A jejich potlačení jinými léky , které mohou vyvolat právě ještě zhoršený projevu stávajícího onemocnění , je velice častým jevem . Pacient se dostane do kruhu , a neví jak z něho ven . Každý má danou svou vlastní citlivost na příjem léčiv určitého druhu , podle stavu jiných tělesných orgánů , než je lidský mozek . I ten má svoje specifické chemicko-impulsní reakce , kde je vždy jištěn a vylepšován výsledek kvality funkce mozku jakousi zpětnou vazbou , připodobnitelnou procesům při činnosti zařízeních v mikroelektronice .

Dobrý den Viki, zaujal mě Váš příspěvek, vy jste lékařka? Tátovi a bráchovi diagnostikovali tuto poruchu a já bych jim ráda co nejlépe pomohla. Je na Vás nějaký kontakt? A nebo: mohla by jste mě kontaktovat na mail - kaja.n999@seznam.cz? Byla bych Vám moc vděčná, je to moc těžké, někdy už nevím kudy kam..

Dá se nějak laicky poznat, zda jde o tuto poruchu v mírnější fázi nebo jen o náladovost či jiné "normální" chování, které se dá jen odnaučit. Mám změny nálad atd atd, ale ne asi zase v tak obrovském měřítku, tak nevím, jestli s tím mám něco dělat a budu úspěšná jen svou vůlí anebo jestli pomůže jen odborník a léky.

Situace je jednoduchá. Nejdříve to začíná tím, že někomu překážíte. To Vás dovede k psychiatrovi. Lék které ordinuje vás hodí do deprese. Tak dlouho žijete v depresi, než si zvyknete nebo sami sáhnete na život.Vracíte li se do života, tak díky antidepresivum Vám mánie hrozí. Teprve když se naučíte ovládat, tak můžete hledat cestu jak ven z ordinace. Většina psychofarmak je návykových. Proto potřebujete vedení a neztrácet důvěru. Teprve ten kdo zvládl farmacii, psychologii, psychiatrii a přestál soudní spory je zdravotně imunní. Od roku 1979 zápasím se šikanou a mohu říci, jsem z toho venku. Nyní čekám na poslední diagnózu která zní EUFORICKÝ WORKOHOLIK a ta se mi stále upírá.

Mohu mít dotaz? Na téma BAP jsem přišla úplným omylem, nic moc o ni nevim. Nicméně uz parkrat me napadlo navštívit psychologa, ani nevim kam s něčím takovým jít. Poprvé jsem měla “problém” ve svých patnácti letech. A s přibývajícím věkem, ačkoliv se opravdu snažím, se me problémy zhoršují, stupňují. Nikomu se s tim nesveruji, nechávám si to pro sebe. Nechci úplně veřejné psát o mých různých stavech, které se me v průběhu roku a let opakuji a se kterými není zrovna lehké žití. Jenom bych rada dostala radu. Jak jste přišly na to, ze jste nemocní? Kam jste s tim sli? Komu jste se s tim svěřili? Dekuji.

Já mám BAP a všude se tvrdí, že 50% lidi se pokusí o sebevraždu. Já se nelecim a nikdy se mi nic nestalo, takže v pohodě