Ježiši, když to tady čtu, tak vám můžu všem opravdu jen doporučit nemocnici U Milosrdných bratří v Brně. Přijdete, zavolají vás, pošlou do kabinky. Svlíknete si kalhoty a kalhotky a obléknete dlouhé kalhoty s dírou na zadku. Je to fajn, protože se tím pádem nemusíte stydět (a když do toho máte měsíčky jako já a v sobě tampón, tak nikdo nevidí šňůrku :))Pak si přejdete do vedlejší místnosti, sednete, přijde paní doktorka. Vše vám vysvětlí, uklidní vás, že to nic není. Přijdou dvě sestřičky, položíte se na levá bok, zacvičíte rukou a píchnou vám oblbováka. Chvíli je to nepříjemné, dost to pálí na plicích a jak se to rozlévá tak i v hlavě, ale rychle to ustupuje a přichází pocit totálního zfetovance. Je vám vše fuk. Paní doktorka se slovy, natřeme vás, zatlačím do zadečku, aby to lépe klouzalo promaže konečník. Nebolí to, jen je to nepříjemné, ale trvá to doslova 2 vteřiny. Pak už zavedou hadičku. Ta je tenká jako malíček. Zasunou, přifouknou maličko vzduch, který jen studí a začnou posouvat. Není to skoro vůbec cítit. Před vámi je sestřička, která dle pokynů lékařky tlačí v různých úhlech na břicho, aby si hadička nedělala co chce, ale jela tam kam má. Celou dobu na vás mluví a vysvětluje co se děje, říká jak dlouho to asi ještě bude trvat a chválí. Pokud se člověk uvolní a je v klidu, trvá vyšetření opravdu chvíli. Pak vám řeknou, abyste se otočili na záda. Na břicho už nikdo nemačká. To už je fáze, kdy lékařka oznámí, že je na konci tlustého střeva a bude se pomalu vracet a střevo prohlížet. Můžete se dívat na její monitor a vše vidíte, je to prča. Když není střevo zcela čisté, tak ho opláchne tou hadičkou, to studí, ale nebolí. Pomalu vytahuje hadičku. Na konci vás zase položí na levý bok a hadičku vytáhnou úplně. Odvezou vás na dospávárnu, tam vás nechají chvíli odpočnout, páč jste jak na fetu a motá se vám hlava. Až to přejde, přijde lékařka, řekne co a jak, zda je nález nebo není a pošle vás s doprovodem domů. Vyšetření opravdu nebolí a navíc jsou tam super sympatické hodné sestřičky i doktoři, takže máte pocit, jako byste byla na kafíčku u kamošky a ne na vyšetření. Povídaj si s vámi a nemáte sebemenší pocit, že byste se měli stydět. Jsem s nimi moc spokojená...
Přidat nový komentář