Zuby v produktivním věku

O ústní hygieně se mluví zejména v dětském věku s logikou toho, že je to období, kdy dítě získává dobré či špatné návyky. Anebo ve věku pokročilém, kdy člověk sklízí v podobě extrakcí a těžkých zánětů výsledky zanedbané péče o dutinu ústní. Z hlediska celkového zdraví je ale klíčovou životní etapou dospělost.
S věkem přibývá i problematická medikace a naopak ubývá slin, přibývají záněty dásní i závěsného aparátu zubů, zvyšuje se riziko nádorů ústní dutiny. Pacienti s menším počtem zubů se uchylují k většímu příjmu potravy bohaté na sacharidy, která situaci dále zhoršuje.

Čtěte také: Nepodceňujte zápach z úst. Může značit i vážné onemocnění.

Chytře ke zdravému a krásnému úsměvu

Čím důslednější preventivní péče o ústní dutinu, tím méně výdajů za stomatologická ošetření. V České republice na výkony zubních lékařů sice přispívají zdravotní pojišťovny, ale hradí jen základní ošetření – kvalitní ošetření si musí zaplatit pacient sám. Například zhotovení zubní výplně za peníze poskytované zdravotními pojišťovnami je v potřebné kvalitě prakticky nemožné, zubní výplň hrazená pojišťovnou neodpovídá kvalitou požadavkům na soudobou péči a neodpovídala by ani v roce 1989.

Zubní kaz je v Evropské unii stále častěji nemocí chudých a menšiny populace – 60 % zubních kazů nebo chybějících zubů má čtvrtina evropské populace, přičemž právě tato část populace vlastní méně než 5 % bohatství společnosti. Čím méně má pacient finančních prostředků na stomatologická ošetření, tím spíše by neměl zanedbávat prevenci. Prevence se rozhodně vyplatí, což dokazují i evropské statistiky, z nichž vyplývá, že se vytrácí bezzubost – zatímco v roce 1978 bylo zcela bez zubů 55 % obyvatel EU ve věku 45–54 let (a 86 % starších 65 let), v roce 2008 už to bylo jen 6 % (41 % starších 65 let).

Čtěte také: Parodontitida - zákeřné onemocnění chrupu se možná týká i vás

K základním pravidlům prevence onemocnění ústní dutiny patří:

1. Čištění zubů zubní pastou s fluoridy (ráno a večer), které pomáhají chránit chrup před kazem, vznikajícím následkem působení bakterií zubního plaku.
2. Používání mezizubních čisticích pomůcek (mezizubních kartáčků a dentálních nití), které umožňují mechanické čištění povrchu zubů nedostupných pro zubní kartáček.
3. Používání antibakteriální ústní vody, která očistí povrchy sliznic a zároveň odstraní z povrchu zubů zbytky zubního plaku po mechanickém čištění.
4. Žvýkání žvýkaček bez cukru, které zvyšuje produkci slin, a tím pomáhá neutralizovat kyseliny v zubním plaku a zároveň posilovat zubní sklovinu.
5. Pravidelné návštěvy zubního lékaře a dentální hygienistky (každých šest měsíců), kteří zkontrolují chrup, odhalí případné problémy a poradí, jak zlepšit ústní hygienu.

Čtěte také: Zubní kaz trápí více než 80 % populace. Jak vzniká a jak se mu bránit?

Zubní lékaři v Čechách

Stomatologie udělala za poslední čtvrtstoletí obrovský skok dopředu. Dnes se ve stomatologii neměří na milimetry, ale na mikrometry, operační pole se pozoruje mikroskopem, materiál pro opravy zubů se vybírá ne ze čtyř odstínů, ale z desítek i stovek kombinací. Díky tomu ošetření trvají mnohem déle, jsou náročná technicky a také časově. Řada křivých zubů, které se dnes rovnají, se dříve vůbec neřešila, jen málokdo si tehdy nechával zuby bělit. Ztráta chrupu už nutně nevede k celkové zubní náhradě, jsou tu zubní implantáty. Jestliže dříve tvořili drtivou většinu zubních lékařů praktici, kteří až na výjimky poskytovali komplexní služby, dnes se stomatologové specializují. Z toho ovšem vyplývá neustále kolísající poptávka po té či oné specializaci – někdy je nedostatek ortodontistů, jindy zase endodontistů nebo chirurgů. Mohlo by se tudíž zdát, že v Čechách je nedostatek zubních lékařů.

Numerický a faktický počet zubních lékařů

Zubní lékaře u nás eviduje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), Česká stomatologická komora (ČSK), u které by se měl registrovat každý zubní lékař, a poměrně přesnou evidenci mají i zdravotní pojišťovny. ČSK registruje přes 10 000 zubních lékařů, což je rekordní počet, který navíc dramaticky roste. Statistiky ukazují významně narůstající počty mladých stomatologů a také velmi významný počet stomatologů přicházejících ze zahraničí, blížící se jedné desetině, která však může brzo dosáhnout i jedné třetiny (podle podaných žádostí o práci v ČR). Mohlo by se tak zdát, že v Čechách je zubních lékařů více než dost.

Ve skutečnosti je ale mezi registrovanými zubními lékaři celá řada důchodců, kteří buď vůbec nepracují, nebo jen na velmi zkrácený úvazek. Obor se výrazně feminizoval a spousta žen pracuje na zkrácené úvazky, celá řada žen v registraci je na mateřské dovolené. K tomu existuje skupina zubních lékařů, o kterých nikdo nic neví, protože nekomunikují, nezdržují se na stálé adrese a už vůbec nezasílají data do ÚZIS. Počet zubních lékařů zkreslují i zahraniční lékaři, kteří přijedou, zkusí si v ČR praktikovat, zaregistrují se, platí i členské příspěvky, ale po většinu času jsou ve své domovině (typicky na Slovensku a Ukrajině), nebo vyjíždějí dále na západ. Podle sofistikovaných odhadů je u nás cca 6 500 stomatologů s celými úvazky, spíše více. To je počet, který znamená, že v Čechách je zubních lékařů dostatek, numericky i fakticky.

Venkov, dotace a registrace

Absolutní nedostatek zubních lékařů v České republice tedy není. Ale je pravda, že v řadě míst je jich méně, než byli lidé zvyklí. Mladá generace lékařů se drží velkých měst a na venkov zamíří jen z nouze, v lepším případě se vrací domů a chtějí vykonávat praxi tam, odkud pocházejí. Pacienti pak musí za zubním lékařem, kterého měli dříve v docházkové vzdálenosti, dojíždět, což vidí jako problém, i když tato dojezdová vzdálenost není větší než do nemocnice nebo na zdravotní středisko.

Některých zubních lékařů u nás přece jen nedostatek je. Těch, kteří jsou schopni pracovat kvalitně za peníze za úhrady zdravotních pojišťoven, to znamená za podnákladové ceny. A pak také těch, kteří jsou ochotni registrovat pacienty, což je s trochou nadsázky závažnější slib než manželství. Jakmile totiž lékař jednou někoho registruje, musí si od něj nechat cokoli líbit. Jedinou možností odmítnutí registrace je naplněná kapacita. A tak spousta zubních lékařů svou kapacitu uměle omezuje, aby nemuseli přijímat další pojištěnce. Oni by je i rádi ošetřili, ale uzavřít závazek věčný a neodvolatelný, to odmítají.

Dobrý zubní lékař vs. spokojený pacient

Řada pacientů je se svým zubním lékařem nespokojená, hledá jakéhosi ideálního lékaře a lamentuje na malou nabídku. Jenže počet vysoce kvalitních zubních lékařů, se kterými jsou zároveň pacienti spokojení, bude vždycky nedostatečný. Protože pacienti očekávají u takového výjimečného lékaře stejnou cenu jako u lékaře, se kterým byli doteď nespokojeni.

Je to stejné, jako chtít koupit za pětistovku zlatý prstýnek. Těžko se najde zlatník, který by ho byl ochoten nabídnout, a kvůli tomu to ještě nemusí být špatný zlatník. Za pětistovku se zkrátka musí zákazník spokojit s něčím méně kvalitním.

Kvalitní zubní ordinace

Kvalita něco stojí, ale nejsou to vyhozené peníze. Kvalitní zubní ordinace nabízí komfort a maximální péči, úsporu času a v neposlední řadě šetrné a bezbolestné ošetření. Vyznačuje se například tím, že:

• ordinace má recepci, která zpracovává veškerou administrativu,
• zubní lékař je dostatečně kvalifikován, což snadno doloží certifikáty (minimálně Osvědčením odbornosti vydaným ČSK), snadno doloží kurzy, které absolvoval,
• součástí vstupní prohlídky jsou panoramatické rentgenové snímky,
• po vstupní prohlídce vypracuje ošetřující lékař léčebný plán a seznámí pacienta s tím, co všechno bude absolvovat a kolik ho to bude stát,
• zubní lékař doporučí pacientovi dentální hygienu, pokud je to potřebné, protože předpokladem úspěšné léčby je kvalitní ústní hygiena (tu zabezpečuje dentální hygienistka, nikoli zubní lékař, ten se plně věnuje léčbě),
• zubní lékař a jeho asistentka u stomatologického křesla sedí na pojízdných židlích a v průběhu ošetření od pacienta neodchází,
• před jakýmkoli bolestivým zákrokem stomatolog automaticky aplikuje pacientovi lokální anestezii, což je standard a nutnost pro bezbolestné a kvalitní ošetření,
• v ordinaci je udržována maximální hygiena a sterilní prostředí, lékař i jeho asistentka používají rukavice na jedno použití a ústní roušku, pacient dostane ochrannou zástěru,
• zubní lékař používá při ošetření lupové brýle nebo mikroskop, aby dokázal provést ještě preciznější výkon,
• při vrtání a broušení aplikuje zubní lékař do úst pacienta gumovou membránu (kofferdam), která zajišťuje suché prostředí a aseptické ošetřování.

Česká stomatologie je na vysoké úrovni s dostatkem kvalifikovaných odborníků. Dokud se ale nezmění systém financování, budou nejvíce nemocní (chudí pacienti, často z vyloučených lokalit) ztrácet zub za zubem. Zatím je tedy důležité soustředit se na prevenci, ať časem klesne potřeba akutní zubní péče na méně než pětinu ve srovnání se stavem před rokem 1989.

doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., prezident-elekt České stomatologické komory

Zdroj: www.sduz.cz