Víme už, že ke zhoršení nebo ztrátě sluchu může vést celá řada poruch postihujících zevní, střední i vnitřní ucho, nebo i sluchový nerv.
SLUCH a kvalita života
Sluch patří k jednomu ze smyslů člověka. Člověk pro získávání informací o okolním světě preferuje dva smysly – zrak a sluch. Zatímco zrakem získáváme informace o prostorových vztazích, kde se nacházíme, co nám spojí v cestě apod., sluch je nezastupitelný v tvorbě a udržování společenských vztahů. Sluch je nezbytnou podmínkou klidné a nepoškozené komunikace mezi lidmi, sluch je třeba k poslouchání ostatních lidí kolem nás. Platí příměr, že poruchy zraku nás odděluje od věcí, zatímco porucha sluchu od lidí.
Více jak polovinu informací z okolního světa přijímáme nepoškozeným sluchem. Sluch nelze vypnout. Funguje ve tmě, za rohem, ve vyšším patře, zezadu kam nesměřuje naše hlava, prostě trvale a všude. Dokonce sluch nevypíná ani ve spánku. Jen tak nás může drnčící budík vzbudit.
Ztráta zraku, ať jakkoli tragická, nemění život člověka v oblasti vztahů s dalšími lidmi. Slepí lidé zůstávají plnohodnotnými členy rodiny, pracovních kolektivů i zájmových kroužků. Dokonce platí, že ostatní lidé se všemožně snaží slepcům v jejich životě pomáhat.
Ztráta sluchu vede vždy ke zhoršení slyšení a rozumění lidské řeči a tím okleštění nebo úplné zamezení komunikace. Takto postižený člověk se ocitá zcela osamocen mezi dalšími lidmi, protože ostatní lidé s ním nemohou mluvit. Podobně jako cizinec v zemi, jejíž řeč nezná. Kolem něho projde spousta a spousta slov, ale on neví, nerozumí, oč se jedná. Nemůže se tedy zařadit mezi okolní společnost a tato jej dokonce pomalu vytlačuje od sebe pryč. V rodině se sluchově postiženým dědečkem nikdo nemluví a nechávají ho sedět v koutku, aby se mezi mluvící nepletl. Ve společnosti takového člověka slušně pozdravíme a pak svoji pozornost plně věnujeme jiným, mluvícím a slyšícím. Stejně i v zaměstnání, při nakupování, na úřadech apod. Tak se těžce nedoslýchavý nebo neslyšící dostává na samotný okraj společnosti. Nikdo jej nebere vážně, nikdo s ním nic neřeší ani si nepovídá. Člověk se ocitá sám mezi „cizími“ lidmi a začíná se lidem ze stejného důvodu nakonec vyhýbat. Není společností akceptován a sám se společnosti bojí až do té míry, že se mění jeho osobnost. Vzniká tzv. sluchová společenská deprivace. K takovýmto koncům nevede žádná jiná vada, kterou člověk získává v průběhu života. Změna osobnosti, tedy nejvyšší stupeň postižení jedince, nedokáže žádná jiná vada, způsobuje ji pouze a výhradně jen porucha sluchu.
A navíc, takto postižený člověk navenek vypadá jako plně zdravý a než pomoci je vystaven spíše šikaně okolí. Jen si každý z nás vzpomeňme, jak reagujeme, když se setkáme s těžce sluchově postiženým. Máme dosti trpělivosti, abychom mu jednoduchou větu opakovali mnohokrát. Jsme připraveni opakovat informaci donekonečna. Umíme přijat skutečnost, že dostáváme neadekvátní odpovědi či nesmyslné reakce, protože neslyšící neví, co od něj chceme. Nebo spíše mávneme rukou a urychleně takového člověka opouštíme.
Poruchy sluchu = nedoslýchavosti, a to jakéhokoli původu a hlouby ztráty se vyskytují přednostně ve starší populaci. Podle výsledků WHO se porucha sluchu vyskytuje u 25 % lidí starších 60 let a u 40 % lidí starších 70 let věku. Jsou to právě naši senioři, kteří jsou nejvíce postiženou a také nejčastěji ohroženou skupinou. Zůstávají nejenom sami fyzicky, ale často v úplné izolaci od okolního světa. Neslyší, když je někdo přijde navštívit. Nedomluví se. Ztrácejí se v informacích. Bojí se okolního světa a tak ztrácejí smysl života. Ano, i takový je často dopad poruchy sluchu.
Současná věda o sluchu „audiologie“ umí v mnohých případech dopady postižení sluchu zmírnit nebo dokonce odstranit. Sluch nelze léčit, ale vlastní slyšení lze podporovat pomocí chytrých sluchadel či dalších technických pomůcek.
Hlavní zásady prevence poškození sluchu
- Chraňte svůj sluch před nadměrným hlukem
- Nepoužívejte mnoho chemikálií
- Nekuřte
Navštivte ušního lékaře
- Pokud máte pocit zhoršeného slyšení
- Hůře rozumíte řeči
- Máte bolest či výtok z ucha
- Hučí Vám v uších nebo máte závratě
Pokud patříte mezi lidi, kteří mají výše uvedené potíže, nestyďte se za to. Přijďte do ambulancí audiologie, foniatrie nebo ušních lékařů.
Světový den sluchu 3.3.2019
Světový den sluchu se koná každoročně od roku 2007 pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Jeho cílem je celosvětově upozornit na důležitost zdravého sluchu pro plnohodnotný život. Podle údajů Evropské federace nedoslýchavých lidí žije v Evropě zhruba okolo 80 milionů lidí, kteří trpí ztrátou sluchu v různé míře. Na celém světě jich je dokonce 360 milionů. A je velice pravděpodobné, že počty budou stoupat. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že až 1,1 miliardy mladých lidí na celém světě je ohroženo ztrátou sluchu v důsledku častého používání osobních audio zařízení, jako jsou chytré telefony a MP3 přehrávače, v důsledku návštěv hlučných zábavních podniků nebo sportovních akcí, kde jsou vystaveni hlasitým zvukům.
