Zápal plic je zánětem plicní tkáně. Podle místa postižení plicní tkáně se projeví jako pneumonie (zánět v nejdrobnějších strukturách, podstatných pro dýchání - plicních sklípcích), bronchopneumonie, (drobné, ale nikoli nejmenší struktury dýchacích cest, průdušinky a tkáně přiléhající) a intersticiální pneumonie, (zánět ve vmezeřeném vazivu ve kterém probíhají cévy.
Nový pohled na to, kdo patří mezi ohrožené, chtějí pneumologové zavést do praxe co nejrychleji. Účelem je podchytit část populace, která nemá ponětí o tom, že může mít nemocné plíce. Jenom u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) to dle odborníků může být až 450 000 jedinců. V případě rakoviny plic zase odhadem až 80 % lidí přichází k lékaři pozdě, takže většinou nemají šanci na dlouhodobé přežití ani při použití veškeré moderní léčby.
Pokud se kritéria preventivních programů dobře nastaví, podaří se lékařům u velké části Čechů „zachytit“ nemoc v rané fázi, nasadit správnou léčbu, a zabránit tak zbytečným úmrtím.
„Co všechno hraje roli v tom, zda propukne plicní choroba, nebo ne, jsme řešili na nedávném setkání evropských pneumologických špiček v Bruselu, které jsme organizovali v rámci českého předsednictví EU. Jasně zde zaznělo, že identifikace environmentálních či genetických rizikových faktorů povede k rozšíření screeningových programů a potažmo k záchraně stovek tisíc životů,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. V budoucnu by tak měly přibýt otázky, kde člověk žije a pracuje a zda má nemoc v rodině.
„Obyvatelé lokalit, jako je Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek či Praha, dýchají jiný vzduch než lidé na Vysočině. Jinak je riziku vdechování škodlivých částic vystaven zaměstnanec dolu nebo lakovny než například účetní. V globálním měřítku se jasně ukazuje, že klimatické změny, jejichž projevem jsou ničivé požáry, sucho a všudypřítomný prach, naše zdraví dramaticky ovlivňují. Společně s kouřením pak vytvářejí smrtelný koktejl pro vznik rakoviny, CHOPN a nejrůznějších fibróz,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS.
V lidském těle se onemocnění často vyskytují spolu, zejména pokud mají tak silný rizikový faktor, jako je kouření cigaret. Pneumologové odhadují, že přibližně 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s CHOPN a obě nemoci se zpočátku nijak výrazně neprojevují.
„Obrovskou výhodou v lednu spuštěného programu časného záchytu karcinomu plic je to, že rizikového pacienta vyšetříme komplexně na přítomnost většiny plicních onemocnění, a máme tak unikátní šanci zahájit léčbu včas, kdy je největší šance, že bude úspěšná,“ doplňuje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
„Podle nejnovějších dat za prvních 9 měsíců fungování preventivního programu časného záchytu rakoviny plic lékaři našli téměř 5 % možných nádorů u přibližně tisíce osob – ty podstoupily CT vyšetření a lékaři předali informace o výsledku na ÚZIS. Celkem 70 % vstupních vyšetření bylo negativních. Téměř čtvrtina vyšetření vykazuje zatím neurčitý výsledek a v takovém případě se musí provést kontrolní prohlídka v řádu několika týdnů,“ uzavírá prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.
Projekt, který realizuje ČPFS ve spolupráci s Národním screeningovým centrem, ukazuje, že u třetiny osob, která splnila vstupní kritéria (40–69 let, kouření v průměru jedné krabičky cigaret denně po dobu deseti let a dušnost při rychlejší chůzi po rovině či do schodů bez jiné zjevné příčiny), byla odhalena CHOPN. „Tento projekt na konci roku 2022 končí, lidé se tedy stále mohou objednat k pneumologovi, který je do akce zapojený,“ doplňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová.
Boj proti dosud skrytým plicním nemocem vedou pneumologové i prostřednictvím osvětových akcí a veřejných měření funkce plic.
„Letos nabízíme měření funkce plic, tzv. spirometrii, ve třech obchodních centrech – v Hradci Králové, Praze a Olomouci. Snažíme se lidem co nejvíce přiblížit. Vidíme totiž, že se potýkají s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou. Podobné akce pomáhají odhalovat příčiny potíží včas,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). Uvedené problematice se bude věnovat také vědecko-vzdělávací akce určená pro zdravotníky i laiky, a to 25. listopadu od 9 do 14 hodin v přednáškovém sále Lékařského domu v Praze. Tato konference bude hybridní, takže ji bude možné sledovat také online na www.copn.cz.
Kde si lidé mohou nechat zkontrolovat plíce:
vždy od 12 do 19 hodin:
23. 11. – Šantovka, Olomouc
24. 11. – OC Aupark, Hradec Králové
24. 11. – při Dnu otevřených dveří Kliniky nemocí plicních ve FN Brno
25. 11. – OC Letňany, Praha
Pozn. Pneumologické ambulance zapojené do projektu časného záchytu CHOPN (kde je možné se objednat do konce roku 2022) jsou vypsány na https://nsc.uzis.cz/zdraveplice.
