V medicíně se slovo bypass používá k označení uměle vytvořené cévní spojky, nejčastěji na tepnách zásobujících srdce - tedy na koronárních tepnách.
Hypertrofická kardiomyopatie je nejčastějším dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Jeho průběh může být mírný, kdy o sobě nedá téměř vědět, či způsobuje jen mírnější potíže v podobě zadýchávání. Má ale i svou druhou tvář, která dokáže život velmi znepříjemnit až ohrozit. S druhou jmenovanou formou nemoci se setkal na vlastní kůži MVDr. Jiří Dressler (72) z Tasova.
První potíže se srdcem pan Dressler zaznamenal před šesti lety, kdy mu lékaři objevili plicní onemocnění. „Tehdy mě lékař upozornil na to, že mám šelest na srdci. Po vyšetření ECHO bylo zjištěno, že tento šelest způsobuje jakási překážka v srdci. V tu dobu jsem byl také upozorněn na to, že někdy v budoucnu bude nutné, abych podstoupil operaci dvoucípé chlopně, která nepracovala tak jak by pracovat měla,“ vzpomíná dnes.
Za čas došlo k naplnění předpovědi a pan Dressler podstoupil plánovanou operaci na otevřeném srdci – šlo o velký chirurgický zákrok, během nějž lékaři provedli na srdci dva výkony. Prvním byla plastika dvoucípé (mitrální) srdeční chlopně, která je mezi levou síní a levou komorou a brání zpětnému toku krve z komory do síně.
Druhým zákrokem byla plastika trojcípé (trikuspinální) chlopně, jež je mezi pravou síní a pravou komorou. Operace proběhla bez komplikací a pan Dressler šel zhruba po třech týdnech z nemocnice domů. Po čase ale došlo ke zlomu a jeho zdravotní stav se začal zhoršovat.
„Během února a března jsem začal pociťovat únavu. Nemohl jsem dělat práci tak jako dřív, při jakékoli fyzické námaze i při delší chůzi jsem začal pociťovat dušnost. Stav byl velmi progresivní a rychle se zhoršoval,“ popisuje veterinární lékař.
První pacient na světě, kterému zachránil po složité operaci srdce život alkohol.
Kardiologické vyšetření následně odhalilo příčinu potíží – problémem byla výrazné zúžení výtokové části levé srdeční komory, zjednodušeně řečeno, okysličená krev z levé srdeční komory nemohla odtékat do aorty a dál do krevního oběhu a hromadila se v srdci. Příčinou problému byla zesílená mezikomorová přepážka, která tvořila překážku a ono zúžení.
Pan Dressler začal pátrat po možném řešení a zjistil, že existuje metoda tzv. alkoholové ablace, kterou je možné zbytněnou část přepážky odstranit. „Tím, že jsem veterinář, tak jsem se trochu orientoval v problému. Hledal jsem na internetu a zjistil jsem, že tuto metodu dělají v nemocnici v Motole. Přes email jsem se s nemocnicí spojil a popsal problém. Během dne jsem dostal odpověď a domluvil jsem si návštěvu. Pak proběhla potřebná vyšetření a byl naplánován výkon,“ popisuje dál.
Naplánovaný zákrok proběh 27. července letošního roku a pan Dressler považuje tento den za datum svého druhého narození.
„Výkon probíhal bez celkové anestezie. Pacientovi jsme jen nitrožilně podali léky na uklidnění a na tlumení bolesti. Principem zákroku je spálení zbytnělé části přepážky 96 procentním alkoholem. Ten se do daného místa vstříkne pomocí katetru, jenž je přes krevní oběh zaveden až do cév zásobujících ono zbytnění. Celý výkon trvá asi hodinu a je prováděn pod ultrazvukovou kontrolou, díky níž přesně sledujeme, jak alkohol místo srdeční přepážky zasahuje,“ popisuje přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Motol prof. MUDr. Josef Veselka, CSc., který zákrok prováděl.
„Nepříjemné bylo zavedení katetrů, které se provádí třemi vpichy v tříslech. Ve chvíli vstříknutí alkoholu do srdce jsem na hrudi cítil jen takové pálení, podobné, jako když se napijete kvalitní slivovice, ale to rychle odeznělo. Dva dny jsem byl na JIPu a po dalších pěti dnech jsem šel z nemocnice domů,“ usmívá se pan Dressler.
A k úsměvu má pádný důvod, alkoholový ablace ho naplno vrátila do života. „Před tím jsem nemohl nic, neušel jsem ani padesát metrů, byl jsem unavený, a kdo ví, jak by to se mnou skončilo. Teď dělám všechno. Seču kosou trávu, štípu dříví, mám doma býčka, prasata, slepice, psy, o to všechno se můžu normálně starat,“ raduje se.
Radost z podařeného výkonu mají i motolští lékaři. „Pan Dressler je patrně první pacient na světě, u kterého byla provedena ablace alkoholem po předchozí složité operaci srdce a máme v plánu toto publikovat i v zahraniční literatuře,“ dodává profesor Josef Veselka.
Zjistěte víc o chorobě i o tom, proč zabíjí hlavně mladé sportovce.