Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Upravený a zkrácený záznam živé diskuse (chatu) s profesorem MUDr. Michaelem Aschermannem, DrSc., přednostou II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která proběhla ve čtvrtek 28. června 2001 mezi 12. a 14. hodinou na www.ordinace.cz.
Moderátor: Vážení, dovolte mně abych Vás postupně přivítal na chatu na "srdeční" téma. Za chvíli se k nám pripojí pan profesor Aschermann - jeden z předních odborníků na téma infarktu myokardu a dalších srdecních onemocneni.Moderátor: Vítám Vás pane profesore na chatu věnovaném "Vašemu" oboru. Co říkate dnešní biopredpovědi a srdci?
prof. Aschermann: Dnesni biopredpoved bohuzel neznam, protoze ji nesleduji, vim vsak, ze pro kardiaky vyznam ma, byl prokazan vztah mezi zmenami atmosferickeho tlaku a vyskytem akutnich koronarnich stavu.
Moderátor: Děkuji Vám za odpoved. Dovolte mi, abych Vás pozadal o Vase kratke predstaveni.
prof. Aschermann: Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., prednosta II. interni kliniky Vseobecne fakultni nemocnice v Praze, atestace z vnitrniho lekarstvi I. a II. stupne a z kardiologie, hobby kardiologie, orientacni beh, kolo a cteni a hudba vazna.
Moderátor: Je vidět, že umíte i relaxovat. Je to pro naše srdicko dulezite?
prof. Aschermann: Nesmirne, snazim se o to kazdy den, a to i v pozdejsich hodinach, nejde-li to ven, jdu si rad zarelaxovat treba na sqash.
Moderátor: Pane profesore, co to je vlastne infarkt myokardu?
prof. Aschermann: Infarkt myokardu (IM) vznika uzaverem vencite tepny, tedy tepny, ktera zasobuje krvi, kyslikem a zivinami srdecni sval. Pri uzaveru teto tepny dochazi k odumreni srdecniho svalu, ze ktereho se stane nefunkcni jizevnata tkan.
Kateřina: Dobrý den. Muj otec ma obcas potize s arytmii. Muze to byt v pokrocilejsim veku nebezpecne a lze to pripadne s uspechem lecit?
prof. Aschermann: Srdecnich arytmii je mnoho, od zcela nezavaznych po smrtici, pokud ma otec arytmie, je nezbytne aby byl vysetren, byla provedena spravna diagnoza arytmie a podle teto diagnozy muze byt zahajena lecba - nektere arytmie lecbu nevyzaduji.
Kateřina: Dekuji za odpoved. Jak se takovato arytmie bez ohledu na zavaznost u cloveka objevi? Je to jen dedicne nebo se muze objevit v prubehu zivota jako dusledek nejake choroby?
prof. Aschermann: Zname arytmie, ktere mohou mit podklad vrozeny, ty jsou ale vzacnejsi, prevazna vetsina arytmii vznika pri nejakem onemocneni, nebo po prodelanem onemocneni - prikladem mohou byt arytmie po prodelanem infarktu myokardu.
Linda: Dobrý den. Co je to šelest na srdci? Pamatuji se na takovýto komentář, když jsem jako dítě byla u lékařky. Nic ale nenásledovalo.
prof. Aschermann: Selest na srdci znamena poslechovy nalez, ktery se odlisuje od zvuku, ktery vznika pri funkci srdecnich chlopni, muze byt projevem pouhych lehkych odchylek funkce, ale take projevem zavazneho onemocneni.
Linda: Lze tedy predpokladat, ze muj pripad byl tzv. "rustovy"?
prof. Aschermann: Ano, i tak to lze oznacit, v detskem veku je funkcnich - tedy nezavaznych selestu dosti, s dokoncenim rustu srdce tyto selesty vymizi.
Moderátor: Jaký objev ci postup je dnes ve Vasem oboru nejzajimajivnejsi ci nejpokrokovejsi.
prof. Aschermann: Nechci davat jako priklad objev, ale pokrok v lecbe srdecnich onemocneni - poslednich 24 let pouzivame v lecbe aterosklerozy vencitych tepen katetrizacni metody - tedy metody, pri nichz roztahujeme balonkovymi katetry zuzene tepny, které zasobuji srdecni sval.
Moderátor: To ale musí byt velmi specializovany zakrok. Je schopna ho provest kazda nemocnice?
prof. Aschermann: Nemuze, katerizacni vykony mohou provadet pouze specializovana centra, kterych vsak dnes mame v CR 20!
Moderátor: Jak je to uspesny zakrok. Resi problem trvale?
prof. Aschermann: Casna uspesnost je vice jak 95 %, do 6 mesicu bohuzel dochazi u 20-30 % nemocnych k opakovani zuzeni tepny, nekdy i k jejimu uzaveru. Vysledky zlepsilo v poslednich letech pouzivani tzv. koronarnich stentu, tedy kovoych trubicek.
Linda: Muj tatinek cely zivot zavodne hral tenis. Ted v duchodu se "nahodou" dostal na ekg a personal kolem neho lital, kdo ho tam dopravil, neni-li mu zle, at proboha nevstava, cili ekg muselo byt hruzostrasne.
prof. Aschermann: Mohou existovat stavy, kdy ekg krivka, kterou lekar vidi u individualniho nemocneho poprve, vypada jako krivka, u zavazneho stavu, pro uvedene individuum muze byt "fyziologicka", tedy jemu vlastni a normalni.
Linda: Dikuji, pane doktore, moc hezky se s Vami chatuje, presto doufam, ze se nikdy nepotkame ve vztahu lekar-pacient.
Radka: Dobry den, žiji ted v cizini, a domů se dostanu až v srpnu. Zjistila jsem, že můj tlak, který byl celý život nízký, mi najednou stoupnul - mám ted 168/95 a tep 95. Mužu proti tomu něco delat? Pomuze, když budu jist cesnek?
prof. Aschermann: Cesnek jiste prospeje, ale pri nalezu zvyseneho tlaku je potreba mereni opakovat nekolikrat, a pokud zvysene hodnoty - a u mladsich osob to znamena jiz hodnoty nad 130/80 - jsou opakovane vyssi, je nutne se nechat vysetrit.
Radka: Posledni dotaz - mohu tedy provadet bezna cviceni: chuze, kalanetika, cviky na brisni svaly atd? Jsem pak cela ruda a srdce mi hodne busi. Ja se uz bala, ze to nebudu smet, a jak bych pak zhubla...
prof. Aschermann: Cviceni vseho druhu prospiva, ale pokud by se jednalo opravdu o hypertenzi, je potreba ji spravne diagnostikovat a zacit upravovat, k tomu i cvicit. Samotne rudnuti pri cviceni nemusi znamenat nic.
Moderátor: Muže krevni tlak ovlivnit kvalita a dostatek spánku?
prof. Aschermann: Obecne kvalita a dostatek spanku nepatri k faktorum, ktere by mohly prispivat ke zvysenemu tlaku - nedostatek spanku by vsak mohl byt projevem nejakeho stresu, a pak bychom vztah mohli najit v jinych souvislostech
Moderátor: Ja často by si měl "zdravy" clovek kontrolovat svuj tlak? Muze i sam?
prof. Aschermann: U zdraveho cloveka kontrola tlaku 1-2x za rok postaci.
Moderátor: Existuje universalni recept jak oddalit infarkt myokardu?
prof. Aschermann: V prevenci infarktu - ovlivneni tzv. rizikovych faktoru, tedy koureni, prisunu tuku (hladiny cholesterolu), kontrola tlaku, lecba pripadne cukrovky, redukce vahy. Behat, cvicit, relaxovat, necpat se a nesedet k tomu u TV.
Moderátor: Mel bych otazku tykajici se lecby infarktu myokardu resp. prevence. Je pravda, ze pouzivani leku pro snizeni cholesterolu primo zabranuji vzniku infarktu myokardu?
prof. Aschermann: Primo vziku infarktu nezabrani, nebot ten vznika uzaverem vencite tepny krevni srazeninou, tedy trombem, ale vime, ze latky snizujici cholesterol - skupina ozancovana jako statiny - maji vyznam v prevenci aterosklerozy.
Moderátor: Jak je to s infarktem u mladších lidí?
prof. Aschermann: Bohuzel nam pacienti i v kardiologii "mladnou". Takze prevence na prvnim miste a zacit od deti!
Moderátor: To znamena, ze jiz deti ve skolce si mohou "zalozit" spatny tlak a infarkt? Opravdu?
prof. Aschermann: Zcela jiste - zaprve mohou mit geneticky zalozeno na "spatny cholesterol", dale mohou neumerne solit, jist prilis tuku, malo se hybat...
Moderátor: Pane profesore, dekujeme za Vasi ucast v nasem chatu a prejeme Vam srdecne a zdrave srdce. Nashledanou na strankach www.ordinace.cz
prof. Aschermann: Tez dekuji a preji zdrave srdce.
Přidat nový komentář