Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Pravou závratí neboli vertigem, se však nazývá pouze iluze pohybu vlastního těla nebo předmětů kolem nás. „Někdy je od pacienta složité získat přesný popis obtíží. Rovnováha je totiž zajištována více senzory a jedná se o komplexní děj,“ říká MUDr. Čada, Ph.D. V případě vertiga se nejedná přímo o nemoc ale o příznaky nemoci (symptomy závrati se vyskytují až u 100 nemocí jako jejich průvodní příznak).
Jaké jsou příčiny?
Je celá řada příčin, které způsobují poruchu rovnováhy – respektive vertigo. Obecně porucha rovnováhy může být způsobena poruchou v samostatném vestibulárním systému (vnitřní ucho, nerv odvádějící informace do mozku a dále centrální mozkové struktury vestibulárního systému). Při postižení vestibulárního systému mluvíme o klasickém vertigu, které se dělí ve velmi obecném kontextu na periferní a centrální. Další příčiny poruch rovnováhy jsou příčiny z poruchy zraku, propriocepce (schopnost tělo koordinovat v prostoru), eventuelně jejich kombinace. Také u interních chorob, například dekompenzace vysokého krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu, se může vyskytovat porucha rovnováhy.
- Periferní závrať – je způsobena poruchou na úrovni vnitřního ucha a nervu odvádějícího informace do mozku. Je způsobena celou řadou patologií jako je například zánět, Menierova choroba, cévní příčiny aj. Periferní závrať postihuje jak mladé, tak i starší pacienty a ve většině případů se dá velice dobře diagnostikovat a léčit.
- Centrální závrať – je způsobena organickým nebo funkčním postižením v oblasti mozku. Centrální vestibulární závratí rovněž trpí jak mladí pacienti, tak pacienti starší.
Příčinou centrálního postižení u mladších pacientů může specifická forma migrény, roztroušená skleróza, cévní malformace, nádory aj. U starších pacientů je třeba počítat především s cévní příčinou poruch rovnováhy.
Následky vertiga
Závratě jsou velmi nepříjemným symptomem a mají různý charakter – od pouhé nejistoty, přes rotační vertigo, pocit plavání, až po tendenci k pádu. U některých pacientů, kteří prodělali silnou závrať, se může vyvinout s odstupem času určitá fobie (strach) v různých situacích – například chůze po úzkém mostě, pobyt v otevřeném prostoru nebo obava z výšek atd.
Odhalení příčiny jako základ úspěšné léčby
Základní vyšetřovací algoritmus se skládá z klinického otoneurologického vyšetření včetně odebrání podrobné anamnézy a přístrojového vyšetření. U některých typů závratí je prakticky jediným vodítkem k určení nejpravděpodobnější příčiny závratí především anamnéza pacienta. Udává se, že zhruba 60 – 70 % závratí se dá diagnostikovat a léčit již na ambulantní úrovni, doplňuje MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D.
Dá se závrať léčit?
Léčba poruchy rovnováhy se dá rozdělit na terapii pomocí léků (tzv. farmakoterapii), dále na psychoterapii a neméně důležitou vestibulární rehabilitaci, eventuálně klasickou fyzioterapii. Farmakoterapie má velmi dobrý efekt především u akutních forem závratí, při kterých tlumíme především symptomatickou složku. U chronických forem závratí má roli především udržovací nebo preventivní. Psychoterapie je nedílnou součástí léčby především chronických poruch rovnováhy, které mají psychogenní etiologii. Psychogenní závratě patří mezi jednu
z nejčastějších příčin poruch rovnováhy v populaci. Vestibulární rehabilitace patří mezi klíčovou nefarmakologickou terapii u pacientů především s chronickým charakterem závratí.
Prevence závratí
Prevence závratí závisí především na etiologii (soustavné hledání a vykládání příčin) závrati. Obecně se doporučuje upravit životosprávu ve smyslu redukce alkoholu, kofeinu, černého čaje, soli atd. Rovněž je důležitý dostatečný a kvalitní spánek, pobyt na čerstvém vzduchu, vyhýbání se stresovým situacím a především u starších pacientů se doporučuje vyvarovat všem činnostem, při kterých hrozí pád.