Poranění elektrickým proudem je častým typem poranění, se kterým se můžeme setkat i na ulici, doma, kdekoliv ve městě, v práci, ale i v přírodě. Poškození se projeví různým stupněm bezvědomí, křečemi, hluchotou, slepotou, poruchami hybnosti nebo čití.
Zasažení bleskem jako typ poranění elektrickým proudem je odlišné od úrazu běžným elektrickým proudem. Může být přímý, nebo zprostředkovaný přes jiné vodiče, déšť, vlhkou půdu atd. Blesk může člověka zasáhnout nejen na zemi, ale i v letadle nebo vrtulníku nebo v lanovce. Jsou popsány úrazy bleskem nejen na otevřené pláni, ale i mezi výškovými domy opatřenými hromosvody. Podle statistik přibližně 10% těchto úrazů vznikne v průběhu transportu v motorových vozidlech, na člunech, v letadle. Dá se říci, že nejbezpečněji je člověku při bouřce v teple domova.
Blesk je vlastně výboj mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí. Energie blesku představuje až jednu miliardu voltů a až 20 000 ampér. Jeho délka trvání je však velmi krátká asi 0,000 1 - 0,003 s. Odpor kůže má v tomto případě ochranný vliv a vzhledem k době trvání a odporu kůže proto blesk při zasažení organismu předá tělu podstatně menší množství energie než např. při poranění vysokým napětím. Navíc proud o vysokém napětí má tendenci proudit po povrchu vodiče (těla).
Způsoby poranění
Na rozdíl od relativně „pomalých“ úrazů elektrickým proudem, např. dotykem elektrického vedení, jsou úrazy po zásahu bleskem charakteristické masivním úderem proudu v extrémně krátkém čase (mikrosekundy). V důsledku toho vznikají odlišné způsoby poranění.
Vliv na krevní oběh
Přímé zasažení bleskem způsobuje u třetiny poraněných náhlou zástavu srdeční nejčastěji jako prvotní účinek proudu, někdy jako druhotnou vlivem déletrvajícího bezdeší. Časté jsou i poruchy vodivosti, jež mají za následek poruchy srdečního rytmu. Důležité je včasné a neprodlené zahájení oživování. Mnoho případů svědčí o tom, že i po dlouhotrvajícím oživování je výsledek úspěšný.
Vliv na dýchání
Zde vzniká často zhmoždění plic s tzv. pneumothoraxem (vzduch v pohrudniční dutině způsobí kolaps plíce). Důvodem vzniku zástavy dýchání může být poškození dechového centra v prodloužené míše.
Vliv na nervový systém
Nervová tkáň bývá často poškozena vzhledem k své velké vodivosti. Obraz poškození může být velmi rozmanitý. Je přítomna škála příznaků od přechodné zmatenosti přes popsané smyslové výpadky po bezvědomí s křečemi. Komplikací může být i krvácení do mozku.
Vliv na pohybové ústrojí
Zde přichází v úvahu tupé trauma, zlomeniny, vymknutí zhmožděniny vznikající primárně nebo druhotně při pádu. Je nutno na ně pamatovat při poskytování první pomoci.
Kůže
Na kůži vznikají popáleniny všech stupňů. Rozsáhlé popáleniny bývají neobvyklé. Typickým obrazem na kůži jsou povrchní popáleniny, které mají tvar listů kapradiny.
Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné zahájit resuscitaci a provést protišoková opatření. V některých případech je člověk po zásahu bleskem jen zmatený, ale jinak je schopen normálně fungovat.
První pomoc
Při zasažení je dobré dodržet následující postup:
- Neprodleně zavolejte odbornou pomoc a dále postupujte podle konkrétního stavu zasaženého.
- Pokud byl postižený zasažen na vlhké půdě nebo ve vodě je nutno jej přesunout na bezpečnější místo.
- Pokud je bleskem zasaženo více osob dáváme přednost nemocným bez hmatného tepu.
- Zajistit průchodnost dýchacích cest.
- Při bezdeší umělé dýchání podle zavedeného postupu.
- Při nehmatném tepu nepřímá srdeční masáž.
- Oživování je nutno zahájit neprodleně abychom předešli trvalým následkům nedostatku kyslíku.
- I při déletrvajícím oživování je v tomto případě naděje na úspěch.
- Oživujeme do příjezdu odborné pomoci nebo do obnovení základních životních funkcí.
- Pokud se podaří obnovit základní životní funkce je nutné nemocného sledovat.
- I nemocní, kteří byli zasažení bleskem a přežili úraz bez zjevného postižení musí být vyšetření v nemocnici a intenzivně sledováni na místě úrazu do příjezdu odborné pomoci. I u nich se opožděně může vyskytnout selhání základních životních funkcí.
K zasažení bleskem přistupují všichni s velkým respektem, ale ne vždy musí skončit tragicky. Proto je nutné v těchto případech nezpanikařit a poskytnout první pomoc neprodleně. Minuty zde hrají velkou roli.
Co dělat když vás venku zastihne bouřka?
- Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujme výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
- Pokud se v době bouřky nacházíte venku, snažte se schovat. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí. Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu. V bezpečí nejste ani ve stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
- Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu. Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte.
- Blesk je silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
- Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
- Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty – fungují jako hromosvod.
- Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejme pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.
- Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 sekund mezi hřměním a bleskem).
- Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě.
- Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujme na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka
- Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
