Každý rok dostane jen v České republice zápal plic, čili pneumonii, přes sto tisíc lidí. Bohužel na něj hodně lidí i zemře. Ve věkové skupině nad 65 let je to každý pátý pacient.
Zápal plic neboli pneumonie patří celosvětově mezi nejzávažnější onemocnění. Každým rokem jí onemocní jen v České republice přes sto tisíc lidé. Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do pěti let a senioři. Ve věkové skupině nad 65 let se výrazně zvyšuje nejen riziko výskytu pneumonie, ale také závažnost průběhu onemocnění. Podle aktuální studie přes 21 procent pacientů nad 65 let, kteří u nás onemocní zápalem plic, na něj i umírá. Tato nelichotivá statistika řadí Českou republiku k nejhorším zemím v regionu střední a východní Evropy.
Za vhodnou prevenci zápalu plic lékaři považují správnou životosprávu, nekuřáctví u malých dětí kojení, a také obranu proti chřipce.
Čtěte také: Prevence chřipky: kapesníky v koši, setkání bez pusy a žádný párek v rohlíku
Senioři se málo chrání před nemocí
Zápal plic zůstává i v dnešní době moderní medicíny rizikovým onemocněním. Výsledky výše zmiňované studie dále uvádějí, že 75 až 80 procent pacientů je ošetřeno ambulantně, přibližně 20 procent je hospitalizováno a 2 procenta končí na JIP. Celosvětově si pneumonie drží třetí místo mezi všemi příčinami úmrtí a mezi infekčními chorobami je dokonce vůbec nejčastější příčinou úmrtí. „Prevence v České republice se zaměřuje hlavně na děti a u starších ročníků, které jsou zápalem plic paradoxně podstatně ohroženější, chybí. I proto vnímáme potřebu se právě na starší lidi zaměřit a vést je k tomu, aby péči o své zdraví nepodceňovali,“ říká Alena Šteflová, M. D., ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice.
Slovníček pojmů
- Sputum - Výměšek dýchacího ústrojí a vykašlaná hmota, charakterizovaná jako zmnožený sekret dýchacích cest. Sputum může být použito k cytologickému či mikrobiologickému vyšetření (ve sputu se kultivují a určují kmeny virů, bakterií a plísní).
Příznaky a léčba zápalu plic, pneumonie
Příznaky zápalu plic jsou závislé na původci, který ho způsobuje, a mohou se značně lišit. Obecně se jako příznaky zápalu plic uvádí kašel, bolest na hrudi,horečka a obtížné dýchání. Diagnóza je stanovena na základě rentgenu plic a vyšetření sputa. Léčba závisí na příčině zápalu plic, bakteriální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatologickou léčbou. „Ve srovnání s Německem, Španělskem či Irskem umírají lidé starší pětašedesáti let v Česku na zápal plic dvakrát častěji,“ doplňuje Dr. Aleš Tichopád ze společnosti CEEOR.
Čtěte také: Odborníci varují: končí éra antibiotik
Pneumonie – rizikové skupiny:
- Děti do 5 let života.
- Lidé ve vyšším věku (nad 65 let).
- Kuřáci, lidé závislí na alkoholu a jiných látkách.
- Pacienti s chronickým onemocněním srdce či plic.
- Pacienti s renálním selháním.
- Diabetici.
- Pacienti s poruchou imunity či maligním onemocněním.
Pneumonie však může postihnout i člověka mimo tyto rizikové skupiny. Zejména pak v případech oslabení organismu (chřipky, nachlazení, ale též psychického vyčerpání.
Pneumonie – vhodná prevence:
- Ochrana novorozenců kojením.
- Správná výživa, dobrá hygiena, zdravý životní styl.
- Vyvarování se kouření (i pasivního), konzumace alkoholu a jiných návykových látek.
- Ochrana proti chřipce a pneumokokům.
Na závažnost a rizika onemocnění zápalem plic každoročně upozorňuje Světový den pneumonie. Vyhlašuje jej Světová zdravotnická organizace (WHO) a v letošním roce připadá na pondělí 12. listopadu.
Už jste měli zápal plic - a jaký průběh nemoc měla? Napište nám do diskuse nebo na mail [email protected].
Přidat nový komentář