Záněty štítné žlázy

Akutní zánět štítné žlázy

Akutní zánět štítné žlázy mohou vyvolat různé mikroorganismy, často stafylokoky a streptokoky, ale také paraziti. Jedná se o poměrně vzácné onemocnění a jeho výskyt je spíše ojedinělý. Často předchází infekce v dutině ústní či v krku.  Postihuje především osoby s oslabenou imunitou, častěji může objevit u lidí s AIDS nebo TBC. Zánět se dostává do štítné žlázy nejčastěji přímo z okolí (angína, zubní infekce) nebo lymfatickou či krevní cestou ze vzdáleného ložiska (pyelonefritida - zánět ledvin).

Příznaky

Nejčastějším příznakem zánětu štítné žlázy je obvykle bolestivé zduření v oblasti žlázy, kdy kůže může být zarudlá a teplejší. Bolest se zvýrazňuje při pohybu hlavy a při polykání, vyzařuje do ucha nebo do dolní čelisti. Zánět mohou provázet zvětšené lymfatické uzliny na krku. Pokud je postižení rozsáhlejší, bývají obvykle přítomny i celkové známky zánětu, především zvýšená teplota a únava.

Diagnóza

Diagnózu stanoví lékař dle projevů nemoci a laboratorním vyšetřením, zjistí tak rozsah probíhajícího zánětu. Dále se provádí vyšetření pomocí ultrazvuku, které objasní velikost zduřelé žlázy a odběr vzorku živé tkáně tzv. biopsie, jež odhalí původce zánětu štítné žlázy.

Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy

Léčba

Akutní zánět štítné žlázy bývá léčen antibiotiky. Nejlepší je cílená léčba na základě biopsie, která prokáže přímého původce nemoci. Vytvoří-li se hnisavé ložisko ve žláze, chirurgicky se vypustí. V případě neúspěchu antibiotické léčby je nutné chirurgické odstranění postižené části štítné žlázy.

Subakutní zánět štítné žlázy

Pravděpodobnou příčinou je virová infekce. Vyskytuje se po prodělaném onemocnění dýchacích cest nebo v období virových epidemií, někdy si nemocný uvědomí kontakt s černým kašlem nebo spalničkami.

Příznaky

Hlavním příznakem subakutního zánětu štítné žlázy je výrazná bolest zvětšené štítné žlázy, která se zvětšuje při pohybu, palpaci, zívání apod. Bolest vystřeluje do čelisti, brady, ucha, ramene apod. Příznačná je rychlá změna od příznaků zvýšené funkce ke snížení funkce. Pacient má teplotu často i kolem 39 °C se změnou celkového stavu.

Diagnóza

Diagnóza je založena na projevech nemoci a laboratorním vyšetření krve, kde bývají v krvi zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy, dominuje však především výrazně zvýšená sedimentace červených krvinek. Pokud není diagnóza jistá, následuje vyšetření ultrazvukem nebo odběr tkáně.

Léčba

U lehčích forem se podávají běžné protizánětlivé léky (např. Acylpyrin, Paralen, Ibalgin apod.). Pokud však potíže neustupují, nastupuje léčba kortikoidy. Kortikoidy se používají u řady zánětlivých chorob revmatických, systémových, kožních, plicních a jiných, kde je vhodné tlumit nadměrnou činnost imunitního systému. Ve většině případů se subakutní zánět vyléčí, pouze u 10 % nemocných přechází do trvale snížené funkce štítné žlázy, tzv. hypotyreózy.

Čtěte také: Hypotyreóza

Chronický zánět štítné žlázy

Jde o nejčastější zánětlivé onemocnění štítné žlázy. Patří mezi tzv. autoimunní onemocnění, kdy je štítná žláza napadena imunitním systémem. Postihuje cca 7- 20% ženské populace (výskyt roste s věkem), muži onemocní podstatně méně často. Jeho příčina není přesně známá, důležitou roli sehravají genetické, ale i některé zevní faktory (virová onemocnění). Chronický zánět může poškodit štítnou žlázu natolik, že není schopna vyrábět dostatek hormonů a vzniká tzv. hypotyreóza. Chronický zánět je nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy, postihuje více než 5 % populace ve věku nad 60 let. Může způsobit i růst objemu štítné žlázy, nebo její nádorovou (uzlovou) přestavbu.

Příznaky

Chronický zánět štítné žlázy může probíhat bez příznaků, jindy jsou bolesti či tlak na krku. Při nemoci vzniká většinou struma nebo se naopak štítná žláza postupně zmenšuje (atrofuje). Prvním nálezem většinou bývá snížená funkce štítné žlázy, která bývá odhalena v počátečních stádiích díky jejím specifickým příznakům.

Diagnóza

Při diagnostice je důležité ultrazvukové vyšetření, jež prokáže specifické změny na žláze. Z laboratorního vyšetření krve lze zjistit přítomnost různých typů protilátek „proti štítné žláze“.

Léčba

Léčba chronického zánětu štítné žlázy je založena na kontrole funkce a podávání hormonů, které žláza tvoří v menším množství. Vyjímečně při velké strumě se známkami útlaku nebo při podezření na nádor lékař volí operaci - totální tyreoidektomii (odstranění štítné žlázy).

Čtěte také: Poruchy štítné žlázy. Jak je poznáme?

Záněty štítné žlázy se při léčbě hojí poměrně rychle a dobře, ale při nejbližší infekci horních cest dýchacích může dojít k jeho obnovení. Takto se může zánět ve žláze po dlouhou dobu opakovat, a přestože vždy dost rychle ustoupí, nemocného velmi obtěžuje. U těchto nemocných již mluvíme  o opakujícím se akutním zánětu žlázy.