as. MUDr. Alena Slováková,Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, 17. ledna 2002
Jako zánět vedlejších dutin nosních (sinusitida) se označuje zanícení sliznice výběžků z dutiny nosní - vedlejších dutin nosních. Většinou nemoc postihuje více vedlejších dutin nosních (dutiny čelistní, čichové, čelní, klínová). Může se projevit jako zánět jednostranný i oboustranný.
Sinusitidy mohou probíhat jako akutní nebo chronické. Akutní onemocnění obvykle netrvá déle než tři týdny. Při odpovídající léčbě se naprostá většina nemocných zánětu zcela zbaví. Chronická forma má mírnější, ale zato dlouhodobější projevy. Trvá několik měsíců. Při nepříznivém průběhu způsobuje trvalé změny na nosní sliznici. Vyžaduje dlouhodobou léčbu a sledování na specializovaném pracovišti (otorhinolaryngologii).
Příčina zánětu vedlejších dutin nosních
Příčinou zánětu vedlejších dutin nosních je infekce. Zpočátku se obvykle jedná o infekci virovou. Příkladem nejčastější, běžné virové infekce, s kterou má každý bohaté zkušenosti, je nachlazení. Viry působí na sliznici tak, že ji poškozují a oslabují její obranyschopnost. Takto oslabená sliznice poté může být cílem nájezdu škodlivých bakterií, které se vyskytují všude kolem nás a pronikají do nosu vdechovaným vzduchem. Zánětem změněná sliznice otéká. Může dojít k ucpání ústí vedlejších dutin nosních. Uvnitř se pak hromadí zánětlivá tekutina (hnis). Přetlak v dutině je příčinou bolesti.
Méně častou příčinou zánětu vedlejších dutin nosních může být mykotická (houby či plísně) infekce. Zhoršená průchodnost nosu, například při nosní polypóze, zvětšené nosní mandli či vybočení nosní přepážky, také přispívá k větší pravděpodobnosti vzniku zánětu vedlejších dutin nosních. A některé stavy spojené s hormonálními změnami v těle jsou spojeny s častějším výskytem onemocnění (např. těhotenství). Zkažené kořeny horních zubů, které často zasahují těsně k okraji nebo pronikají i do nitra čelistní dutiny, také způsobují záněty vedlejších dutin nosních.
Příznaky zánětů vedlejších dutin nosních
- omezení nosní průchodnosti
- hnisavá sekrece
- zvýšená teplota až horečka
- bolest hlavy, zejména v oblasti tváří a na čele. Při předklonu je to, jako by chtěla puknout.
- změna hlasu (huhňavost)
- omezení čichu
- celková únava
- zalehání uší a někdy i zánět spojivek.
Při chronické formě jsou příznaky většinou mírnější, bolest hlavy nebývá výrazná, zvýšené teploty obvykle nejsou přítomny. Trvají však déle, řádově měsíce.
Diagnostika zánětu vedlejších dutin nosních
Prvním krokem při diagnostice zánětu nosních dutin je běžné lékařské vyšetření. Lékař se vyptá na počátek a charakter obtíží a doprovodné příznaky. Pohmatem a poklepem zhodnotí citlivost obličeje nad dutinami. Následuje podrobnější vyšetření nosu – rhinoskopie, vyšetření nosní dutiny přímým pohledem po rozevření nosních průchodů.
Další vyšetřovací metodou je rentgen vedlejších dutin nosních. Lékař na snímcích hodnotí vzdušnost dutin nebo jejich případné naplnění.
Možností, jak ověřit nález, je provedení ultrazvukového vyšetření. To lékaři může podat informaci o tom, zda je dutina vzdušná, vyplněná tekutinou, či zbytnělou sliznicí. Metodou, která v současné době poskytuje nejpodrobnější obraz je vyšetření CT (počítačová tomografie), která však bývá indikována zejména u chronických a opakujících se zánětů.
Orientačně může lékař zhodnotit vzdušnost dutin pomocí tzv. diafanoskopie. Je to vyšetření, při kterém zavede do Vašich úst speciální světlo a v zatemnělé místnosti si všímá jeho prosvítání přes tváře.
K celkovému vyšetření zdravotního stavu patří i odběr krve a výtěr z nosu.
Léčba zánětu vedlejších nosních dutin
Léčba zánětu se liší podle tíže příznaků a průběhu a podle lokalizace zánětu. Základem léčby při zánětu vedlejších nosních dutin jsou antibiotika. Na začátku se jedná o preparáty s užším spektrem, při hrozících či již nastalých komplikacích pak antibiotika širokospektrá. Při léčbě antibiotiky je potřeba podávat antibiotika v dostatečné dávce a po dostatečně dlouhou dobu. V případě zánětu vedlejších nosních dutin to obvykle znamená 14 dní i déle.
Dále léčba zahrnuje podávání léků, které působí proti zánětu, bolesti, horečce a ředí hlen tak, aby mohl lépe odtékat. Indikujeme tedy léčbu lokálními nosními kapkami s vazokonstrikčním účinkem, které snižují otok sliznic a zlepšují nosní průchodnost. Tyto preparáty by se neměly užívat déle než jeden týden. Při delším užívání se snižuje jejich účinek a nezřídka může vzniknout i závislost na jejich užívání. Součástí léčby jsou též léky ředící hlen. Tím, že tyto léky snižují vazkost hlenu, umožňují jeho snadnější transport a uvolnění. Dalšími léky jsou již výše zmíněná antihistaminika (protialergické léky), antipyretika, analgetika a antiflogistika (léky ke snížení teploty, bolesti a zánětu). V poslední době se při léčbě akutních sinusitid uplatňují též spreje s lokálními kortikoidy.
Strašák jménem punkce
Za situace, kdy se nedaří zbavit je nahromaděného hnisu, rozhoduje lékař o provedení punkce a odsátí hlenu pomocí speciální jehly.
Přestože o punkci kolují hrůzostrašné zvěsti, jestliže je řádně provedena, jedná se o zákrok nepříjemný, ale ne bolestivý. Nejprve lékař do nosu nastříká či vloží na vatových tampóncích roztok, který nos znecitliví. Poté pronikne nástrojem, který připomíná tlustou jehlu, přes tenkou kostěnou stěnu mezi dutinou nosní a čelistní dutinou. Čelistní dutinu vypláchne. Do dutiny někdy vstříkne rovnou i roztok antibiotik. V některých případech je nutné punkci jednou za dva dny opakovat.
Komplikace zánětu nosních dutin
Zánět nosních dutin hrozí rozvojem řady závažných komplikací.
- zánět očnice
- meningitida
- encefalitida
- mozkový absces
Zvláště u malých dětí může být sinusitida komplikována zánětem průdušek (tzv. sinobronchiální syndrom).
Prevence
Účinná rada jak se vyhnout sinusitidě neexistuje. V případě počínající virové infekce zkuste včas zahájit podpůrnou léčbu zaměřenou na uvolnění nosu. Zabráníte tím hromadění hlenu a znesnadníte množení bakterií. Zvyšte příjem vitamínů, zejména vitamínu C, zinku a selenu, a tekutin. V chladném počasí je nutné se teple oblékat, nezapomínejte na čepici, šálu a rukavice. Na druhou stranu může být účinné i otužování. Myjte si často ruce, používejte jen své vlastní ručníky a pomůcky denní hygieny.
Při opakovaných sinusitidách způsobených anatomickými odchylkami nosní dutiny nebo polypy je vhodné uvažovat o provedení korekčního chirurgického zákroku. O vhodnosti jeho provedení a dalších možnostech léčby sinusitidy se poraďte se svým lékařem.
