Bakteriální nebo virové záněty středouší obvykle vznikají následkem zánětu horních cest dýchacích. Mohou se vyskytovat v každém věku, nejčastější však jsou u dětí mezi 3 měsíci a 3 lety.
Charakteristika: mikroorganismy pronikají z nosohltanu do středouší na sliznici Eustachovy trubice nebo se mohou šířit přes lamina propria slizniční výstelky.
Etiologie: katarální otitidu mohou vyvolat různé viry. Hnisavá otitida je nejčastěji vyvolána těmito baktériemi: Streptococcus pneumoniae, S. pyogenes, Haemophilus influenzae, méně často Moraxella catarrhalis, Staphylococcus aureus, u novorozenců i gramnegativní tyčky. Zvláštní klinický obraz je u infekce Mycoplasma pneumoniae.
Klinický obraz: u malých dětí začíná onemocnění obvykle horečkou, často předchází onemocnění akutní katar dýchacích cest. Bývá silná bolest v uchu, u kojenců se projevující neklidem, naříkavým pláčem, přidává se nechutenství až nauzea, někdy zvracení a průjem. Bolestivý tlak na tragus či tah za boltec není signifikantní pro zánět středouší, tyto příznaky nacházíme u externí otitidy. Po spontánní perforaci bubínku vytéká z ucha krvavý nebo sérosangvinolentní, později hnisavý sekret.
Komplikace: mezi vážné komplikace patří akutní mastoitida, petrositida, labyrintitida, obrna lícního nervu, percepční nedoslýchavost, epidurální absces, hnisavá meningitida a další nitrolebeční komplikace.
Diagnóza: správnou diagnózu lze stanovit na základě klinického obrazu a ověřujeme ji otoskopicky. Při vyklenutém bubínku se provádí paracentéza (myringotomie). Paracentézu by měl provádět specialista. Je vhodné provést odběr sekretu na kultivační vyšetření. Při podezření na komplikace je vhodné dítě hospitalizovat a doplnit vyšetření. Infekční myringitida – zánět bubínku s drobnými puchýřky – je virového či mykoplazmového původu.
Terapie: u dětí mladších než 14 let je nejčastějším vyvolavatelem H. influenzae, proto je nejvhodnější zahájit terapii amoxicilinem, pokud přetrvává horečka a příznaky dalších 48 h, jsou vhodné chráněné peniciliny nebo cefalosporiny odolné vůči betalaktamázám. U dospělých bývá původcem především S. pneumoniae, v našich podmínkách zatím dobře citlivý na penicilin. Při přecitlivělosti vůči penicilinům lze použít makrolidy nebo kotrimoxazol. Terapie má trvat 7 – 10 dní, abychom předešli přechodu do chronického zánětu. Je vhodné sledovat sluch nemocného, popřípadě provést tympanometrické vyšetření.
"\nPřevzato z knihy Infekční nemoci (nakladatelství Galén)
"Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!
Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.
