Zánět spojivek je nejčastější oční choroba.
Co je to zánět spojivek? Definice tohoto onemocnění vyplývá již ze samého názvu. Jedná se o nejčastější oční chorobu.
Jak a proč vzniká?
Spojivka je tenká slizniční blanka, která pokrývá vnitřní plochu víček , vytváří horní a dolní spojivkový přechodný záhyb, přechází na bělmo oka a kryje jeho přední část až k okraji rohovky. Vzhledem k této lokalizaci je vystavena působení vlivů zevního prostředí, které za určitých okolností mohou způsobit její zánětlivé postižení.
Z hlediska vyvolávající příčiny můžeme rozdělit záněty spojivky na infekční a neinfekční.
Infekční: jsou vyvolány bakteriemi, viry nebo plísněmi (ty plísňové jsou vzácné, vyskytují se v naprosté většině u celkově vážně nemocných pacientů s oslabenou imunitou a tvoří speciální problematiku přesahující rámec této informace. Proto bude dále pojednáváno pouze o virových a bakteriálních).
Neinfekční příčiny: Alergické (na alergickém podkladě), toxicko-iritativní (na podkladě dráždění různými chemickými látkami z vnějšího prostředí), fyzikální (UV záření-sváření, horské slunce v těchto případech bývá postižena i rohovka) a zvláštní skupinu tvoří záněty spojivek při jiném, například kožním, onemocnění (Acne rosacea, pemfigus a další). Nezřídka bývá příčinou chronického dráždění spojivky a rohovky snížená tvorba slz.
Jak se projevuje?
Zánět spojivek se projevuje především různými nepříjemnými pocity v oku, jako je dráždění, pálení, tlačení, řezání, svědění nebo pocit cizího tělíska. Je zvýšená citlivost na světlo (světloplachost). Spojivka bývá většinou překrvená, někdy zduřelá, oteklá. časté je zvýšené slzení a výtok sekretu hlenovitého nebo hnisavého charakteru. U infekčních zánětů mohou být zvětšeny i regionální mízní uzliny.
Při různých typech zánětu bývají jednotlivé příznaky vyjádřeny různě intenzivně, některé mohou chybět jiné naopak převládat. Například pro alergické záněty je typické intenzivní svědění a v akutních případech otok spojivky. Pro bakteriální hojnější hnisavý výtok. Při virových, kdy je často spolu se spojivkou postižena i rohovka, bývá silné dráždění, slzení, pocit "písku v očích" a světloplachost, podobně jako při postižení z UV záření. Uvedené příklady jsou samozřejmě pouze orientační, každý zánět se může svým průběhem v jednotlivých případech značně lišit a určení příčiny nemusí být jednoduché ani pro oftalmologa.
Podle průběhu rozlišujeme dále záněty akutní a chronické. Akutní vznikají v poměrně krátké, časově ohraničené době a do jednoho až několik týdnů odeznívají. Chronické obtěžují pacienta dlouhodobě, řádově měsíce až roky, někdy i po většinu života. Intenzita obtíží většinou v určitých časových úsecích kolísá. Příčinu se často nedaří odhalit a právě tato vleklá spojivková dráždění bývají i největším problémem léčebným. Zrak pacienta sice neohrožují, značně mu však znepříjemňují život.
Jak se léčí
Léčba závisí na charakteru, intenzitě a vyvolávající příčině zánětu. Léků užívaných místně ve formě kapek, roztoků a mastí nebo celkově jako tablety nebo sirup je velké množství, a indikace většiny z nich patří do rukou lékaře. Proto zde jejich názvy budeme jako příklad uvádět pouze tehdy, pokud jsou volně dostupné k zakoupení v lékárně a je možno je v lehčích případech užít v rámci samoléčby.
Čtěte také: Nemoci očí
Infekční: lehké často odezní samy během několika dní, lze užít antiseptické kapky a masti (např. Ophthalmo-Septonex) nebo výplachy (Ophtal). U těžších užíváme antibiotika, v některých případech s kortikoidy, ve formě kapek anebo masti.
Alergické: antihistaminika lokálně ve formě kapek, většinou v kombinaci s látkami zužujícími spojivkové cévky (např. Sanorin-analergin), i celkově ve formě tablet nebo sirupu. V těžších případech možno doplnit krátkodobě slabými kortikosteroidy v kapkách. Někdy se osvědčuje cromoglykát, který specifickým způsobem zasahuje do mechanismu alergické reakce.
Záněty na podkladě podráždění látkami z vnějšího prostředí (kouř, prach, agresivní výpary): lehčí opět odeznívají spontánně, v rámci samoléčby lze použít kapky snižující překrvení spojivky a zmírňující tak obtíže (např. Evercil nebo Visine). Tyto léky by se neměly užívat pravidelně a dlouhodobě (max. 1-2 týdny). Na doporučení lékaře lze v závažnějších případech aplikovat i kortikoidy. Někdy, zvláště při pocitu sucha v očích, se osvědčují kapky označované jako"umělé slzy", (např. Lacrisyn) , ty jsou také lékem první volby při zánětech rohovky a spojivky z nedostatečné tvorby slz.
Při zánětech z UV záření doporučujeme antiseptickou mast (O-Septonex) v závažnějších případech mast s antibiotiky.
Závěrem bychom ještě jednou rádi upozornili, že problematika zánětů spojivek a jejich léčby je rozsáhlá, zde byl uveden pouze krátký neúplný orientační přehled a bližší informace poskytne lékař nebo lékárník.
Prevence
U infekčních zánětů dbát hygienických pravidel, nemnout si nečistýma rukama oči, při mytí obličeje používat vlastní ručník. Zvlášť důsledně postupovat při výskytu infekčního zánětu v blízkém okolí (v rodině, na pracovišti apod.).
U alergických a dráždivých zánětů se snažit vyhnout kontaktu s látkou vyvolávající obtíže nebo se vyvarovat pobytu v prostředí, kde často k podráždění očí dochází.
Při sváření, opalování se na horském slunci nebo pobytu ve vyšších nadmořských výškách, zvláště v zasněženém terénu při intenzivním slunečním svitu, používat kvalitní ochranné brýle.
Přidat nový komentář