Z chorob břišní slinivky je třeba zmínit tři: akutní a chronickou pankreatitidu (zánět slinivky) a rakovinu břišní slinivky.
Tyto enzymy se vytvářejí v neaktivním stavu a stávají se funkčními teprve ve dvanáctníku, kam proudí vývodem slinivky spolu s velkým množství zásaditého sekretu (pankreatická šťáva), neutralizujícího kyselý obsah žaludku. Kromě toho se ve specializovaných buňkách tzv. Langerhansových ostrůvků vytváří několik hormonů - inzulin, snižující koncentraci krevního cukru tím, že umožní jeho přestup do buněk; glukagon, který koncentraci glukózy zvyšuje; a gastrin, provokující tvorbu žaludeční kyseliny. Tyto hormony jsou vydávány do krve (vnitřní sekrece).
Zvýšení tlaku v pankreatickém vývodu (mnohdy související s kamenem ve žlučových cestách) nebo chemické podráždění (především alkoholem) vede k předčasné aktivaci enzymů, především proteáz, "natrávení" tkáně slinivky a vyvoláním zánětu s bouřlivými klinickými projevy:
Akutní pankreatitida
Vzniká náhle, většinou po nevhodném jídle nebo alkoholovém excesu, prudkou až šokující bolestí v nadbřišku, vyzařující doprostřed zad ("jako bodnutí nožem"), znemožňující chůzi a leh na zádech. Nemocní obvykle zvrací, potí se a mají strach o život. Při vyšetření je břicho velmi bolestivé, v krvi se zmnožují bílé krvinky a lze prokázat zvýšené koncentrace pankreatických enzymů, amyláz a lipáz. Při těžkém průběhu může vzniknout krvácení do slinivky či zánět pobřišnice. Může dojít k poruše látkové přeměny cukrů charakteru cukrovky (diabetes mellitus).Léčení akutní pankreatitidy vyžaduje hospitalizaci, většinou na jednotce intenzivní péče chirurgického, případně interního oddělení (metabolická jednotka). Nemocný rozhodně nesmí nic přijímat ústy, často je zavedena nosem do žaludku sonda k odsávání žaludečního obsahu. Nitrožilní kanylou jsou podávány tekutiny, léky tišící bolest, blokující žaludeční a pankreatickou sekreci, antibiotika. Teprve po zklidnění stavu a poklesu amyláz (lipáz) v krvi je možno začít s velmi opatrným podáváním stravy ústy. Nejprve se povolují tekutiny a cukry, poté bílkoviny a tuky se přidávají velmi opatrně a v malém množství až po celkové úpravě stavu. Plná realimentace trvá i v nekomplikovaných případech několik týdnů. Protože každá pankreatitida je potenciálně život ohrožující stav, velmi záleží na dodržování celkového a stravovacího režimu.
Chronická pankreatitida
U některých nemocných se záchvaty pankreatitidy opakují, u některých probíhá zánět chronicky, bez nápadných vzplanutí, ale s častými bolestmi břicha, nesnášenlivostí především tuků v potravě, zvracením, nadýmáním a zácpou. Tito nemocní v důsledku zhoršeného vstřebávání živin i vědomého omezování stravy bývají vyhublí, unavení, nevýkonní. To se dá do určité míry odstranit podáváním pankreatických enzymů v tabletách či kapslích. I chronická pankreatitida může být komplikována diabetem mellitem.