as. MUDr. Alena Slováková,Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, 17. ledna 2002
Zánět průdušek neboli bronchitida je infekční onemocnění dolních cest dýchacích, při kterém na sliznici průdušek nejdříve dojde ke vzniku zánětlivého edému, pak se začne produkovat hlen. S rozvojem zánětu jsou průdušky drážděné ještě víc, produkují větší množství hlenu, což posléze vyvolává silný kašel a šíření zánětu. Bronchitida se vyskytuje v akutní a chronické formě. Obě tyto nemoci mají zcela odlišnou příčinu, průběh a léčbu. Akutní bronchitida se rozvíjí náhle a způsobuje ji virová nebo bakteriální infekce, která má za následek neustálý kašel a hromadění hlenů. Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest, na vině je většinou kouření, prach nebo znečištěné ovzduší.
Akutní zánět průdušek
Akutní bronchitida je poměrně častá převážně v zimních měsících nebo ve smogových obdobích, stejně jako jiná onemocnění virového původu. Nezřídka bývá komplikací jiného onemocnění, například tzv. nemocí z nachlazení nebo poměrně závažnějšího virového onemocnění - chřipky. Nemoc má rychlý nástup a projevuje se především kašlem, který je zpočátku suchý a později přechází ve vykašlávání hlenu, dále pak teplotami, jež mohou dosahovat až 39 stupňů, bolestmi svalů, kloubů a někdy také dušností a pálením v dýchacích cestách či bolestí na prsou.
U postižených se obvykle objevuje zároveň i rýma, chrapot nebo bolest v krku, protože často je zároveň přítomen i zánět horních dýchacích cest.
Akutní bronchitida může vážně ohrozit hlavně děti a starší osoby, dále jedince trpící srdeční chorobou, onemocněním plic nebo astmatem bronchiale. Léčba zánětu průdušek běžně trvá 7 až 10 dní, může se však protáhnout i na několik týdnů. V některých výjimečných případech přechází akutní zánět průdušek do chronické podoby.
Chronický zánět průdušek
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest a je definována kašlem a vykašláváním hlenu po dobu tří souvisejících měsíců, alespoň po dobu dvou po sobě jdoucích let. Tímto onemocněním trpí zejména kuřáci, obyvatelé lokalit se znečištěným ovzduším nebo pracovníci v hornictví, těžkém nebo chemickém průmyslu. Mezi další příznaky patří:
- vykašlávání žlutého až zeleného hlenu,
- nechutenství,
- dušnost,
- silná únava.
Pokud se ke chronické bronchitidě přidá omezení průtoku vzduchu v dýchacích cestách (obstrukce dýchacích cest) přerůstá chronická bronchitida v mnohem závažnější nemoc, kterou je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Ta zhoršuje průtok plícemi, objevují se otoky nohou a cyanóza (namodralá kůže a sliznice), dochází k zadýchávání, viditelnému hubnutí, zvětšení jater nebo také k selhání pravé srdeční komory.
Diagnostika zánětu průdušek
Pokud dojde k vzniku akutní bronchitidy v době zimní epidemie virových onemocnění dýchacích cest je obvykle diagnóza jednoduchá a lékař jí prování na podkladě rozboru příznaků. Při méně jednoznačných případech může lékař naordinovat rentgenové vyšetření plic a mikrobiologické vyšetření hlenu, k určení původce zánětu. K určení diagnózy chronické bronchitidy mu slouží především údaj o zvýšeném kašli po dobu minimálně 3 měsíců ve dvou následujících letech, zvláště pokud jde o kuřáka. K určení stupně poškození plic je často ordinováno vyšetření funkce plic pomocí spirometru. K vyloučení jiné příčiny kašle může lékař předepsat provedení bronchoskopického vyšetření.
Léčba zánětu průdušek
- Akutní bronchitida – léčba spočívá především v dodržování klidového režimu. Na horečku se užívají běžné léky proti teplotě (paracetamol, kyselina acetylosalicylová). Na produktivní kašel přes den se podávají léky na podporu vykašlávání (expektorancia a mukolytika), při suchém dráždivém kašli antitusika, dále se podávají léky potlačení horečky. Pokud má nemoc bakteriální původ, předepisují se antibiotika.
- Chronická bronchitida – zde je nejdůležitější vyvarovat se kouření, pobytu v zakouřených prostorách a obecně látkám, které mohou průdušky dráždit. Léčba tkví v podávání speciálních bronchodilatačních léků, které rozšiřují dýchací cesty a usnadňují tak dýchání. U pacientů s dechovou nedostatečností se navíc podává kyslík. Bakteriální superinfekce, která může být zodpovědná za akutní zhoršení kašle, se musí přeléčit antibiotiky.
Důležité je dbát na dodržování pravidelného pitného režimu. Na nějaký čas je nutné vyhnout se používání různých sprejů a deodorantů a z jídelníčku vyřadit mléčné výrobky, rafinované cukry, pečivo z bílé mouky. Domácí léčbu zánětu průdušek lze podpořit například bezinkovým, zázvorovým či mátovým čajem, může pomoci i pití Vincentky. Při vlhkém kašli je doporučován cibulový sirup (cibuli nakrájíme na kolečka, která posypeme moučkovým cukrem a necháme cca 24 hodin odstát. Vzniklou cibulovou šťávu užíváme po lžičkách jako sirup). Imunitní systém je možné podpořit doplňky stravy s echinaceou, hlívou nebo s rakytníkem. Mezi přípravky, které účinně podporují náš ochranný štít, patří dále vitamín C, například v přírodní formě z aceroly a také imunoglukany, vitamín D a omega 3 mastné kyseliny.
Nezapomínejte však, že pokud je průběh nemoci těžší, případně nedochází ke zlepšení stavu, je nezbytné obrátit se na lékaře – a to zejména u kojenců, dětí, astmatiků a starších či oslabených osob.
