Milá Lékárno, píši za svou kamarádku a doufám že ji budete moci poradit. Lini mela 8x zánět hrtanu nebo anginu a asi 6x na to brala antibiotika i Imudon. Letos měla 5x zanět hrtanu nebo anginu a 4x brala atibiotika. Poslední asi s odstupem 3 týdnů. A to je na mateřské dovolené. Co by měla dělat? Děkuji i za svou kamarádku. Monika Janečková
Onemocnění s pestrou škálou vyvolavatelů, postihující mandle, nezřídka i sliznici nosohltanu. Intenzita a rozsah zánětlivého postižení krku, mandlí, popřípadě měkkého patra, přítomnost nebo chybění výpotku, puchýřků, tečkovitého krvácení a zduření může být diagnostickou pomůckou v určení etiologické diagnózy.
Etiologie:
zánět mandlí vyvolává řada mikroorganismů, z baktérií je nejčastějším etiologickým agens S. pyogenes.
Klinický obraz:
ve většině případů nelze z klinického obrazu přesně určit etiologický původ onemocnění. Typické je zarudnutí a zduření mandlí, které mohou být pokryté povláčky, jsou zduřelé a zpravidla bolestivé podčelistní uzliny, trvají polykací potíže a horečka. Postiženy jsou především děti a mladší dospělí. Onemocnění má svoje věkové i sezónní specifika. U dětí do 3 let je většinou virové etiologie, ve věku 5-10 let se streptokoková faryngitida podílí na tomto onemocnění asi 10-30 % a toto procento zůstává i u mladých dospělých.
1. Angína (streptokoková tonzilofaryngitida)
Nejčastějším vyvolavatelem je bakterie streptokok ze skupiny A. Onemocnění začíná náhle vysokou horečkou, polykacími obtížemi, mohou být bolesti břicha, zvracení a během 12 h se objeví šarlatově zarudlé hrdlo i tonzily, kde se mohou tvořit žlutavé povláčky, nejsou zvláštností i petechie na měkkém patře. Zduřené a bolestivé jsou pouze podčelistní uzliny. Ve věkové kategorii předškolních dětí je onemocnění často provázeno typickou vyrážkou, pak jde o spálu. Horečka trvá 3-4 dny, někdy jsou teploty jen subfebrilní. Bývá bělavě povleklý jazyk, který se po třech dnech olupuje a má pak vzhled malinovitý.
2. Záškrt (diphtheria)
U nás onemocnění vzácné, ale závažné, vyvolané toxickými kmeny Corynebacterium diphtheriae. Může se objevit jako importovaná nákaza, která vždy vyžaduje izolaci na infekčním oddělení. Difterická angína je charakterizována pevně lpějícími šedobělavými povlaky na mandlích při horečce kolem 38 °C. Pokud přesahují z mandlí i na patro a je vysoká horečka, hovoříme o maligní diftérii, která ohrožuje život a je vždy provázena parézou měkkého patra (huhňavý hlas, tekutiny při pití vytékají nosem).
Difterickými pablánami může být postižen i hrtan, tj. zúžení hlasivkové štěrbiny a nemoc může vést k akutnímu dušení během několika hodin. Při diftérii mohou být časné nebo pozdní reverzibilní chabé obrny a záněty srdečního svalu, které mohou vést k náhlému úmrtí. Přežije-li nemocný, pak se i těžké změny na EKG zcela upraví. U očkovaných nedochází k maligní diftérii ani k dušení.
3. Plautova-Vincentova angína
Je zřídka se vyskytujícím onemocněním, které je vyvoláno smíšenou flórou anaerobních baktérií a spirochet. Postižení je jednostranné a typický je odporný zápach z úst. Vzácným, ale život ohrožujícím onemocněním je tzv. Lemierrova nemoc (postanginózní septikémie), při níž se infekce způsobená Fusobacterium necrophorum šíří z oblastí mandlí měkkými tkáněmi krku až do mediastina. Další méně obvyklé formy angín jsou gonokoková faryngitida, sekundární syfilida, z neinfekčních příčin to může být angína u agranulocytózy.
Komplikace zánětu mandlí
U všech uvedených tonsilitid (1, 2, 3) může dojít k zánětu středouší a zánětu vedlejších nosních dutin. Při streptokokové angíně se může hnisavý zánět mandlí nebo podčelistních uzlin, hnisavá otitida a jako pozdní sterilní komplikace revmatická horečka a onemocnění ledvin; toto riziko závisí na druhu streptokoka, které akutní onemocnění vyvolal.
Diagnóza
Vychází jednak z klinického obrazu, jednak z laboratorního vyšetření. U streptokokových nákaz by mělo být samozřejmostí kultivační vyšetření výtěru z krku a průkaz betahemolytického streptokoka. V krevním obraze je zvýšený počet bílých krvinek, mírně zvýšená sedimentace erytrocytů. U virových infekcí bývá obvykle normální sedimentace . U infekční mononukleózy (příště) jsou v krevním obraze patrné atypické lymfocyty.
Léčba
Záněty virové etiologie léčíme jen symptomaticky. U streptokokových nákaz je lékem volby penicilin. Lze jej podávat jak injekčně, tak v tabletách. Doba léčení je 10 dní. V případě přecitlivělosti vůči penicilinům je alternativním lékem obvykle erytromycin, podávaný rovněž po dobu 10 dnů. Účinné jsou také cefalosporiny I. generace. U hnisavých komplikací typu abscesu lze vedle chirurgického výkonu též použít linkosamidy. U těžce probíhajících stavů je nutná hospitalizace a při známkách obstrukce dýchacích cest se podávají kortikosteroidy jednorázově, resp. krátkodobě.
Prevence
U virových onemocnění pouze nespecifická, zvyšování odolnosti otužováním, v době epidemického výskytu se vyhýbat místnostem s větším shromážděním osob. Proti záškrtu je povinné očkování.
"
Převzato z knihy Infekční nemoci (nakladatelství Galén)
"
