Cílem léčby bércových vředů je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, což je ve většině případů velmi obtížné. Kompenzaci přidružených chorob a celkovou léčbu rozhodně přenechejte svému ošetřujícímu lékaři.
Vyzkoušejte Priessniz žilní!
Konec krásných nohou?
Onemocnění žil dolních končetin, tzv. křečové žíly (dále jen varixy), je nemocí civilizační a objevuje se stále častěji. Takže pokud jste žena kolem padesáti let, máte za sebou dva až tři těhotenství, Vaše maminka nebo sestra má varixy, jste v práci celý den na nohou, máte mírnou nadváhu a občas zácpu, tak se vsadím, že máte varixy také, nebo jste dokonce už po jejich operaci.
O varixech nacházíme první zmínky už v egyptských papyrusech, chirurgická léčba je však otázkou posledního století. Není také divu, protože jen málokdo z Vás by se nechal operovat, kdyby měl místo anestézie jen láhev slivovice. O varixech se ve svých díle zmiňují mimo jiné i takoví velikáni medicíny, jako byli ve své době Aristoteles, Galen nebo Avicenna.
Už Hippokrates, jehož lékařský slib skládá každý absolvent lékařské fakulty, si všiml, že při varixech dolních končetin pomáhá kompresivní léčba a doporučoval postižené končetiny balit do obinadel. Popsal také, že se toto onemocnění neobjevuje před pubertou a že tímto onemocněním trpí častěji některé národnosti.
Na dolní končetině jsou dva žilní systémy: povrchní a hluboký. Hluboký systém vidět ani osahat nemůžete, prochází skrze svaly, které svými stahy pumpují krev proti gravitaci směrem k srdci (tzv. periferní srdce). Odvádí 90 procent krve z dolní končetiny. Na povrchní systém, ležící v podkoží, si naopak sáhnout můžete a právě ten bývá varixy postižen. Mezi oběma systémy existují spojky (perforátory).
Jaká je příčina
Hlavním faktorem, který vede ke vzniku varixů, je zvyšující se žilní tlak, způsobený nejčastěji zpětným proudem krve (refluxem) v postižených žilách. Refluxu za normálního stavu brání systém chlopní uvnitř žil. Pokud jsou chlopně nefunkční (následkem roztažení žíly, zničeny zánětem nebo vrozeně nevyvinuté), vzniká reflux, tenká žilní stěna není schopná dlouhodobě zvýšený tlak vydržet, dochází tak k jejímu vinutí a vakovitému rozšíření a vzniká vlastní viditelný varix.
K refluxu může dojít následkem postižení hlubokého systému (nejčastěji po hluboké žilní trombose, která zničí chlopně) a v tomto případě je vysoké riziko vzniku nejobávanější komplikace - bércového vředu (ulcus cruris). Tato příčina je naštěstí relativně málo častá. Ve většině případů není zcela jasné proč k refluxu dochází, svoji roli hraje určitě více faktorů.
Jednou z příčin může být dědičnost (vrozená méněcennost žilní stěny). Zhruba u poloviny nemocných najdeme v jejich rodinách i další postižené. Výskyt onemocnění stoupá s věkem. Mezi dvacetiletými se vyskytuje v deseti procentech, mezi šedesátiletými má varixy každý druhý! Ženy jsou postiženy v průměru dvakrát častěji než muži. Těhotenství je další rizikový faktor. Roli zde hraje nejen mechanický útlak pánevních žil (a tedy překážka odtoku žil z dolních končetin), ale hlavně hormonální vlivy.
Protože se varixy vyskytují častěji ve vyspělých zemích, mluvíme o onemocnění civilizačním. S nadsázkou můžeme říci, že je to „daň“ vzpřímenému držení těla, protože u zvířat toto onemocnění nepozorujeme. Lidé kteří při své práci stojí, mají varixy častěji oproti zaměstnancům například v kancelářích.
Jaké jsou příznaky
Varixy jsou většinou patrné na první pohled. Na dolních končetinách najdeme nejčastěji prosvítající, modré až fialové, rozšířené, vinuté žíly, o průměru asi 2 a více milimetrů (obr.4 a 5). Mohou být na dotek bolestivé. Najdeme-li rozšířené drobounké žilky různých tvarů, jsou to tzv. metličky (flebektazie) (obr.2). Vidíme-li podkožní síť žilek 1-4mm bez zjevných uzlů, jedná se tzv. retikulární varixy (obr. 1). Metličky a retikulární varixy obtěžují spíše kosmeticky i když mohou být někdy bolestivé.
Přidat nový komentář