Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Ačkoliv jdou možnosti léčby rychle kupředu, stále průměrně každý desátý pacient s tímto onemocněním umírá během prvních 24 – 48 hodin po vzniku příznaků. Téměř každý pátý člověk, který závažné onemocnění přežije, si odnese nějaké trvalé následky, ať již v podobě amputace prstů či celých končetin, nebo ztráty sluchu, poruch učení, mentální retardace a dalších komplikací.
Většinu případů bakteriální meningitidy způsobí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce.
„Rozhodující je rychlost, se kterou se pacient dostane do odborné péče. Nikdo by neměl podceňovat varovné signály vlastního těla a každý by měl znát základní příznaky tohoto zákeřného onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Čtěte také: Meningitida - zánět mozkových blan
Základní příznaky onemocnění
K nim patří u meningitidy horečka, nevolnosti, vysoká citlivost na světlo, ztuhlost šíje a silné bolesti hlavy. K typickým projevům septikémie zase bolesti končetin, tedy svalů a kloubů, třes, bledá nebo skvrnitá kůže a malé nachové body, případně vyrážka, které se rozvinou do větších červených nebo nachových lézí. Ne vždy se symptomy projeví zcela jasně, proto lékaři doporučují při sebemenším podezření na závažnost stavu vyhledat odbornou pomoc, protože první hodiny jsou pro záchranu života rozhodující.
Následky jsou často fatální
Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinnitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.
Čtěte také: Febrilní křeče - zachovejte chladnou hlavu a jednejte rychle
Kdo je nejvíc ohrožen
Onemocnění se přenáší kapénkovou infekcí (při kašli, kýchání, líbání, sdílením nádobí, ale i myši od počítače, ručníku, hraček…) a může postihnout jakoukoli věkovou kategorii zdravé populace. Mezi ohroženější skupiny patří malé děti pod jeden rok věku, dále děti 1–4leté a dospívající populace mezi 15. a 19. rokem věku. Je to tím, že se častěji pohybují ve velkých kolektivech (mateřské školy, kroužky, diskotéky, restaurace, kina). Přenašečem bývá zcela zdravý jedinec, který sám nemá žádné symptomy onemocnění. V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především třetího světa.
Čísla roku 2017 jsou poměrně vysoká
V roce 2016 bylo zjištěno v České republice v programu surveillance celkem 43 invazivních meningokokových onemocnění (nemocnost 0,4/100 000 obyv.). Ze 43 onemocnění 6 skončilo úmrtím – celková smrtnost v roce 2016 stoupla ve srovnání s předchozím rokem z 6,2 % na 13,9 %.
Nejvíc onemocnění bylo ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 9) a 15–19 let (8 osob), ve věkové skupině 0–11 měsíců 6 dětí. Nejvíc zemřelo dětí ve skupině 0–11 měsíců (z 6 nemocných 3). V roce 2017 podle předběžných dat surveillance od začátku roku k 14. kalendářnímu týdnu onemocnělo celkem 21 osob, nejvíc ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 5) a 0–11 měsíců (4), zatím jsou hlášena 2 úmrtí.
„Za poměrně krátké období letošního roku jsou data dost vysoká, vlastně odpovídají polovičním hodnotám loňského roku,“ komentuje MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy v SZÚ, a doplňuje: „Ovšem musíme počkat na další vývoj. Monitorujeme ho.“
Jak se chránit před onemocněním
„Těm, kdo byl vystaven přímému a úzkému kontaktu s invazivním meningokokovým onemocněním, jsou krátkodobě ordinována antibiotika jako prevence propuknutí nemoci,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová. To ovšem neznamená dlouhodobou ochranu před onemocněním. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.
Čtěte také: 5 nejčastějších mýtů o očkování očima lékaře
Dle výzkumů je naprostá většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním.
„Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. „Činnost sdružení Antimeningokok, které se snaží upozorňovat na závažnost onemocnění, jeho příznaky a rizika, je velice záslužná. Jedině vysoké povědomí veřejnosti o nemoci a o skutečnosti, že jedinou ochranou je očkování, může snížit hrozivé statistiky,“ shodují se MUDr. David Kasal, poslanec PČR, a ing. Radek Lacko, radní hl. města Prahy pro zdravotnictví a bydlení. „I proto se snažím činnost sdružení dlouhodobě podporovat a účastnit se jejich akcí,“ dodal Ing. Radek Lacko.
Zdroj: Sdružení Antimeningokok.cz
