Horečka není nemocí v pravém slova smyslu. Je to příznak onemocnění, výstražný signál, které tělo vysílá a říká: "Pozor, asi budu nemocné."
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Mýtus: Vitamínem C proti chřipce
Ideu, že vitamín C umí léčit chřipku a jiná virová onemocnění, popularizoval laureát Nobelovy ceny Linus Pauling již v roce 1970. Od té doby jsou lékárny plné preparátů založených na „céčku”, které si lidé před chřipkovou sezónou ve velkém nakupují. O téměř 40 let později však proběhla řada studií, které u více než 11 tisíc lidí zkoumaly vliv vitamínu C na prevenci a léčbu chřipky. Výsledky ukázaly, že vitamín C dokáže zahnat virové onemocnění pouze u maratonských běžců, lyžařů a vojáků při subarktickém výcviku.
„Při vypuknutí chřipky tak u běžného člověka nemá zvýšená dávka vitamínu C výraznější léčebný efekt. Může pouze nepatrně zkrátit dobu trvání nemoci a intenzitu jejích příznaků,“ vysvětluje Michaela Ptáčková, celostní výživová poradkyně společnosti Vitalvibe.
„Suplementace vitamínu C má smysl pouze v případě, že není přijímán v dostatečném množství z potravy. Jeho nedostatek totiž snižuje účinnost imunitního systému, což zvyšuje riziko vzniku chřipky,“ doplňuje Ptáčková s tím, že otázka propuknutí chřipky je však odrazem celkového stavu organismu a nelze redukovat jen na nedostatek vitamínů.
Čtěte také: Chřipku není radno podceňovat, ale vyležet
Mýtus: Vitamíny se mohou užívat v jakémkoliv množství
V dnešní společnosti panuje také představa, že vitamíny lze konzumovat v jakémkoliv množství, neboť tělo samo vstřebá pouze ty, které aktuálně potřebuje, a zbytek nechá rozplynout. Pravdou ovšem je, že určité vitamíny a zejména jejich zvýšené množství mohou mít na lidské zdraví negativní účinky. Především v tucích rozpustné vitamíny A, D, E, a K mohou při předávkování způsobit toxickou reakci, která se projevuje bolestmi hlavy či nesprávným fungováním jater. Řada studií též ukázala, že i mírné předávkování vitamínem A může zvýšit procento vzniku rakoviny a při nadměrné míře konzumace syntetického vitamínu C může dojít k tvorbě ledvinových kamenů či kožních ekzémů.
Mýtus: Syntetické vitamíny jsou dostatečnou náhražkou těch přírodních
Mnohé studie prokázaly, že přírodní vitamíny pocházející z přírodních zdrojů jsou bezpečnější a účinnější než ty uměle vytvořené. Musejí se však konzumovat ve vyváženém množství a nemělo by docházet k tepelným úpravám.
„Z hlediska zachování obsahu vitamínů ve stravě je nejvhodnější tepelnou úpravu minimalizovat. Například při dušení v páře ztratí ovoce a zelenina až 20 % vitamínu C, při vaření pak až 60 %. Kromě něj přichází ovoce a zelenina rovněž o vitamíny B1 a B2. I v této podobě však tělo přijímá bezpečnější vitamínové složky, než jaké nabízejí umělé preparáty,“ uvádí Jan Petr ze společnosti Vitalvibe. Dobrým příkladem je vitamín A. Ten může v syntetické podobě významně poškodit plod v těle těhotné ženy. Ve stravě je však součástí vitamínového komplexu, který zajišťuje jeho správné a bezpečné vstřebání a spotřebování. V případě umělých preparátů je též ideální vyhnout se syntetickým formám dalších vitamínů rozpustných v tucích, jako je D, E a K, které se ukládají v těle a mohou tak poškodit zdraví.
Čtěte také: Známý neznámý vitamin K2 v boji s osteoporózou
Mýtus: Vitamíny snižují riziko vzniku rakoviny a srdečních onemocnění
Představa, že vitamínové doplňky dokážou zabránit vzniku nejčastějších chronických onemocnění, je též bohužel pouhým mýtem. Vychází z pozorování, že u lidí, kteří pravidelně a dlouhodobě užívali doplňky stravy s vyšším obsahem vitamínových složek, se méně často rozvinula srdeční choroba. Vědci ovšem zjistili, že zdravotní stav těchto lidí je pouze výsledkem zdravého životního stylu, který vychází z vyvážené stravy, dostatečné fyzické aktivity, psychické pohody a absence konzumace alkoholu a cigaret. Dlouho se rovněž věřilo, že antioxidanty, mezi něž patří především vitamíny A, B, C a E mohou snížit výskyt volných radikálů v těle, které se podílejí na vzniku rakoviny. Studie, která více než sedm let zkoumala vliv placeba a vitamínu B na zhruba 5 440 žen, však odhalila, že míra vzniku rakoviny prsu se nikterak nezměnila. Stejný výsledek potvrdila také rozsáhlá studie M. Neuhousera o vlivu multivitamínových doplňků na lidské zdraví nebo výzkum vitamínů C, E a beta karotenu na harvardské lékařské univerzitě.
Mýtus: Stejné vitamíny mohou užívat dospělí i děti
V každém věku chybí lidskému tělu jiné látky, které vyžaduje v závislosti na zdravotním stavu i aktuálních potřebách.
„Zatímco pro děti jsou důležité vitamíny a minerály pro zdravý růst a vývoj organismu, jako je vitamín D, vápník nebo fluor, seniorům chybí zejména vitamíny B6, B9 a B12, které by měl po padesátce suplementovat každý. Podporují totiž správné fungování srdce a nervového systému,“ radí Michaela Ptáčková. Užívat shodné vitamíny se nevyplatí ani z hlediska možného předávkování, kdy dětské tělo snese odlišnou doporučenou denní dávku než organismus dospělého. Výjimkou je vitamín D, jehož nedostatkem trpíme během zimního období všichni.
Potřebujete radu ohledně předepsaných léků, léků volně prodejných nebo z oblasti potravinových doplňků? Nabízíme vám možnost konzultace s lékárníkem z pohodlí domova v rámci naší nové poradny Zeptejte se lékárníka.
