Také jste nebyli schopní jít ve škole na záchod – nebo vám to dokonce učitelé zakázali, když to na vás přišlo uprostřed vyučování? Právě to může být základ problémů, které máte v dospělosti se zácpou. Stačí totiž porušit navyklý režim vyprazdňování a následky můžete nést po celý život.
Putování jídla trávicím traktem je poměrně složité a citlivé – může ho nabourat nejen dietní chyba, užívané léky, málo pohybu, ale také psychické problémy. Zácpa může být nemocí, ale i příznakem jiné nemoci. Z řečeného tedy vyplývá, že pokud trpíte častou zácpou, se kterou si nedovedete poradit ani běžnými volně prodejnými přípravky, měl by o ní vědět váš praktický lékař. „Zácpa je velmi častým důvodem toho, proč se lidé ocitnou v mé ordinaci,“ říká MUDr. Jana Vojtíšková, praktická lékařka, Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze. Pacienti o problémech s vyprázdněním velmi neradi mluví – a právě proto mnozí přicházejí k lékaři až poté, co se snaží o domácí léčbu všeho druhu. „Stud ale není na místě. Pokud máte zácpu – tedy méně než tři stolice týdně, nebo příliš tvrdou stolici vyžadující vyšší úsilí při vyprázdnění – měli byste se s lékařem poradit. Zácpa totiž může zásadně ovlivnit průběh mnoha dalších chorob,“ upozorňuje lékařka. „Lidé si stěžují na bolesti břicha, dráždivost a bolest v oblasti konečníku. Někdy se ve stolici objeví i čerstvá krev. Zácpa se často projevuje také zvýšenou plynatostí, nechutenstvím a bolestmi hlavy,“ vyjmenovává nejčastější důsledky zácpy.
Zácpa trápí skoro polovinu seniorů, častěji ženy
Obtíže s vyprazdňováním, především zácpa, patří i dnes k nejčastějším zažívacím problémům. Trpí asi 25 % dospělých. Třikrát více postihuje ženy než muže. Ve věku nad 65 let trápí až 40 % lidí. Jen malé procento z nich ale vyhledá při dlouhodobých potížích lékaře, protože zácpu považuje za banální problém.
Příčiny vzniku funkční zácpy
- Může ji způsobit zpomalení průchodu tráveniny střevem nebo špatná funkce svalů pánevního dna.
- Zácpu může způsobit i nevhodná skladba jídelníčku, ve kterém není dost vlákniny ani tekutin. Stanovit jejich příhodné množství ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát a je výhodou, pokud vám s tím poradí lékař. Vliv má také nedostatek pohybu – hlavně sedavé zaměstnání.
- Zácpa může být příznakem některých nemocí postihujících orgány trávicího ústrojí. Jde například o rakovinu tlustého střeva, trhlinku na konečníku, zánětlivá onemocnění střev, hemeroidy nebo tzv. „líné střevo“.
- Může vzniknout jako důsledek nemocí a úrazů mozku, jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba nebo stavy po mozkové příhodě.
- Trpí jí lidé s metabolickými a hormonálními poruchami – jde například o diabetes nebo sníženou funkcí štítné žlázy.
- Někdy se jí projeví potíže s močovým a gynekologickým ústrojím.
- V některých případech mohou za vznik zácpy i užívané léky, například antidepresiva, antihypertenziva či volně prodejné přípravky s obsahem železa nebo vápníku.
- S obtížemi při vyprazdňování se také často potýkají ženy v těhotenství nebo krátce po porodu.
- Za obtížemi s vylučováním bývají také deprese a úzkost. Tělo reaguje zpomalením činnosti střev nebo zadržováním stolice. U dětí hraje psychika velkou roli.
- Zácpa však může být i samostatnou nemocí. U některých lidí dochází k utlumení nebo vyhasnutí vyprazdňovacího (defekačního) reflexu.
Léčba zácpy
Prvním krokem je jistě úprava jídelníčku a životního stylu vůbec. „Jídelníček by se měl skládat z pestré a vyvážené stravy s dostatečným množstvím vlákniny – cca třicet gramů denně u dospělého člověka. Samozřejmostí by mělo být i dostatečné množství tekutin. Velmi pomáhá, když se pacient soustředí na to, aby si vytvořil pravidelné vyprazdňovací rituály. Zprvu pomáhá k vyprázdnění sklenka vody či lehká masáž břicha,“ radí MUDr. Jana Vojtíšková.
Při prvních příznacích zácpy je možné zvolit volně prodejné léky, které zabrání rozvinutí obtíží do chronické podoby. „V případě výskytu zácpy u dětí je zcela na místě navštívit dětského lékaře, který provede nezbytná vyšetření a doporučí další postup. Platí to také pro těhotné a chronicky nemocné – třeba diabetiky,“ upozorňuje lékařka.
I v případě jinak zdravého člověka se nevyplatí návštěvu lékaře odkládat, pokud příznaky zácpy spontánně neodezní během 3 měsíců. „Lékař by se vás měl dobře vyptat na všechny vaše nemoci a léky, které berete – včetně potravních doplňků. Měl by vás také poslat na odběr krve a vyšetřit vás. Jestliže to je zapotřebí, pošle vás praktický lékař ke specialistovi, který může provést například kolonoskopii. Pokud žádné z vyšetření nezjistí příčinu nemoci, je vhodné konzultovat onemocnění s psychologem nebo psychiatrem,“ popisuje lékařka a dodává: „Jestliže se ve stolici objeví krev, pak jděte k lékaři okamžitě, aby vyloučil případná závažnější onemocnění, než je zácpa. Pokud se k zácpě přidají bolesti břicha, zástava plynů a zvracení, pak se k lékaři vydejte také ihned. Je potřeba zjistit příčinu."
Přidat nový komentář