Zápal plic je zánětem plicní tkáně. Podle místa postižení plicní tkáně se projeví jako pneumonie (zánět v nejdrobnějších strukturách, podstatných pro dýchání - plicních sklípcích), bronchopneumonie, (drobné, ale nikoli nejmenší struktury dýchacích cest, průdušinky a tkáně přiléhající) a intersticiální pneumonie, (zánět ve vmezeřeném vazivu ve kterém probíhají cévy.
Pneumologové: Pozor na záměnu plicních nemocí s postcovidovým syndromem
„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘ a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Idiopatická plicní fibróza trápí stovky lidí
Vzácná nemoc IPF poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík ani když jsou v klidu. Nemoc postihuje většinou starší jedince nad 45 let věku, s mírnou převahou mužů, příčiny nejsou dosud přesně známé. Roli hrají genetické faktory a zevní vlivy. IPF častěji postihuje ty, kteří kouří nebo v minulosti kouřili, případně přišli do kontaktu s organickými či anorganickými prachy.
Příznaky idiopatické plicní fibrózy
Mezi nejčastější příznaky IPF patří pocit lapání po dechu při zátěži (rychlá chůze, chůze do schodů, v pokročilých stádiích i pohyb po bytě), nedostatek kyslíku, pocit, že nemůžeme dodechnout a kašel. Právě ten častokrát způsobuje, že postižený své potíže může přisuzovat zánětu průdušek či opakovanému nachlazení. Pocit zadýchávání je často přičítán nadváze či špatné fyzické kondici. Včasná diagnostika onemocnění může však pacientovi prodloužit život, proto by příznaky neměl podceňovat, zvláště pokud se k plicním potížím přidají také nápadné změny na nehtech. Pro IPF jsou charakteristické tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. Znamená to, že je něco v nepořádku s okysličením okrajových částí těla.
„To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu,“ říká doc. Šterclová.
Bez léčby pacienti přežívají maximálně 5 let
Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, v Česku pomáhá přibližně 800 lidem s IPF. Lékaři ji nasazují v celkem 17 centrech pro intersticiální plicní procesy. Zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku hradit antifibrotickou léčbu i dalším pacientům s postupujícím fibrotizujícím plicním onemocněním. Do té doby museli lidé žádat o proplacení léčby přes paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ten ale pojišťovně neukládal povinnost léčbu hradit.
Pacienti se však k léčbě často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání.
Jak uvádí předsedkyně českých plicních lékařů prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., na část fibróz by se mohlo přijít díky letos spuštěnému programu časného záchytu karcinomu plic.
„Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale také řadu dalších plicních nemocí včetně IPF. Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 až 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková.
Pneumologové zkoumají vliv covidu-19 na vznik fibróz
Přesné příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo právě kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vzniku fibróz.
„U nás sledujeme přibližně 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně 1–2 % z nich má určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku. Předpokládáme, že fibrotické změny po covidu budou mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení – na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak. U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace. Ve výzkumu je pak již několik nových léků cílených na plicní fibrózu vznikající po covidu, i zde zatím čekáme na první ověřené výsledky,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Podle prof. Koziar Vašákové však lze čekat, že se počet tzv. intersticiálních plicních procesů v souvislost s covidem-19 zvýší.
Transplantace plic
Jednou z dalších možností, jak IPF léčit, je transplantace plic. V loňském roce transplantační program nabídl kvalitnější život 52 pacientům.
„Motolské transplantační centrum pomáhá nejen nemocným s plicní fibrózou více než 20 let. Transplantace je dobře zavedenou léčebnou metodou a jistě je namístě zamyslet se nad touto možností u řady pacientů s plicními fibrózami a jinými závažnými onemocněními plic,“ vyzývá pneumology doc. Šterclová.
