Vysokohorská nemoc (AHN)

Pro ilustraci:

Je nutné, aby se člověk na dané poměry přizpůsobil, aklimatizoval. Aklimatizace probíhá stupňovitě v daném čase, po úspěšné aklimatizaci na danou výšku je nutné se přizpůsobit opět výšce vyšší. Ve výškách nad 2500 m se AHN projeví asi u 20% osob, ve vyšších výškách nad 5500 m. se projeví asi u 50 až 70 procent lidí.
Organizmus se snaží přizpůsobit zrychleným dýcháním (hyperventilací), zvýšením tepové frekvence, (je-li v klidu, tzv. bazální tepová frekvence ráno po probuzení o 20% vyšší, organizmus není aklimatizován). Dalším příznakem adaptace je zvýšené močení v noci, změna rytmu dýchání – periodické dýchání (zrychlené dýchání je střídáno apnoickými pauzami). Pocit nedostatku vzduchu při zátěži mizí v klidu. Stav může být provázen častým probouzením v noci, zvláštními sny. Ve vyšších nadmořských výškách klesají aerobní schopnosti organizmu, klesá výkon.

Akutní horskou nemoc může dostat každý. Ve výškách nad 2500 m n. m. nezáleží na věku, (náchylnější jsou mladiství), pohlaví, fyzické zdatnosti (častěji se „uženou k smrti“ právě fyzicky zdatní, nerozumní jedinci), někdy nestačí ani předchozí zkušenost z výšky. Zde hrají roli další faktory: počasí, chlad, vítr, vlhkost vzduchu, vybavení, hydratace.

• hypoxie (příčina tragédií na Nanga Parbat v r. 1934, na K2 v r. 1986, l995 a na Mount Everestu v r. 1996),
• hypotermie <(prochlazení),
• hypoglykémie (nízká hladina cukru, tedy hladovění),
• hydratace <(nutný dostatek tekutin, 4-6 l/den).
Prochlazený a hladový horolezec je příčinou tragedií nejenom na Mount Everestu, takový jedinec snáze dostane AHN.

5 zlatých pravidel o AHN:

• Dostat výškovou nemoc je v pořádku. Není v pořádku na ní umřít.
• Každé onemocnění ve vyšší výšce se považuje za horskou nemoc, dokud se
• neprokáže něco jiného.
• S příznaky AHN nikdy nepokračujte ve výstupu! Sestupte na výšku, kde jste se cítili dobře.
• Pokud se vám udělá hůře, okamžitě sestupte! Nečekejte do rána!
• Nikdy nenechávejte osobu s AHN samotnou! Stav se může dramaticky rychle změnit.

Jak se vyhnout AHN?

• Zachovat rozumné tempo výstupu, za den max. 600 až 800 m, ve výšce nad 2500 m spát o 300 m níže, než se vystoupilo, aklimatizace na výšku 5000 m trvá 2 -3 týdny.
• Různí lidé se aklimatizují různě, výstup je třeba přizpůsobit nejslabšímu.
• Zabránit dehydrataci, pít minimálně 3-4 l/den, lépe 5-6 l/den, dochází ke zvýšené ztrátě tekutin zrychleným dýcháním, pocením, močí.
• Je dobré sledovat tepovou frekvenci ráno po probuzení.
• Sledovat množství moči – množství menší než 1l l/24 hodin je varovnou známkou nedostatečného zavodnění organizmu.

Příznaky AHN
1.Varovné příznaky akutní horské nemoci – ve výškách nad 2500 m bolest hlavy, bývá větší v noci, únava, pokles výkonu, slabost, malátnost, nespavost, nejistota při chůzi, vrávoravá chůze. Je důležité odlišit bolest hlavy z dehydratace. Doporučuje se vypít 1l tekutin, současně s analgetikem. Pokud příznaky nezmizí, jde o AHN a ne o dehydrataci.
Léčba:

• klid, tekutiny, analgetika (Paralen, Ibuprofen),
• sestup, nezlepší-li se stav v klidu, či „necítí-li“ se dotyčný na postup výše,
• Acetazolamid (Diluran, Diamox 2x l/2 či 2xl tbl), nedoporučuje se u rozvinutého edému mozku či plic.

2.Benigní forma AHN – projevuje se bolestí hlavy, neustupuje po analgetiku, ale kolísá v intenzitě, přidává se nauzea, zvracení, je snížená tvorba moči, mohou se objevit otoky víček, rukou, nohou, dochází k poruše koordinace, je jakási opilost smyslů (paradoxní euforie), špatný odhad situace, v noci periodické dýchání.
Léčba:

• stejný postup jako u předchozího stavu,
• možno přidat Nifedipin retard 20 mg á 6 hodin.

3.Maligní formy AHN
Výškový otok mozku (VOM) je nejzávažnější formou AHN, během několika hodin může vést k smrti. Dotyčný nemusí poznat, že je nemocný, VOM přepadá náhle (skutečný případ - v noci při cestě na WC se již postižený nedokázal vrátit, netrefil zpět).
Příznaky: trvalá bolest hlavy, neustupující po analgetiku, zmatenost, spavost, změny chování, někdy agresivita, jindy letargie, ztráta koordinace, porucha rovnováhy, stav může vyústit v koma a smrt.
Léčba:

• okamžitý sestup, který nepočká do rána, do výšky, kde příznaky mizí,
• kortikoidy Dexametazon 8 mg p. o., dále 4 mg á 6 hodin, kyslík,
• přetlakový vak – doporučuje se jako výbava u větších expedic do odlehlých končin. Nedá se předpovědět čas zotavení.

3b) výškový otok plic (VOP) se projevuje dušností, cyanózou (promodralé zbarvení pokožky), kašlem se zpěněným i načervenalým sputem, někdy dotyčný vykašlává jasně červenou krev. Nemůže popadnout dech, bolí ho na prsou, je unavený, zmatený. Nemusí být vždy jasný poslechový nález na plicích, rtg nález ano. VOP může vzniknout náhle, bez varovných příznaků, vzniká spíše v noci, či večer po ulehnutí.
Léčba:

• okamžitý sestup, který nesnese odkladu,
• Nifedipin retard 20 mg á 6 hodin,
• VOP při sestupu rychle ustupuje, s výhodou lze použít
přetlakový vak, je-li k dispozici. Nepodávat léky, které tlumí dýchání (kodein, alkohol, prášky na spaní).

Prevence AHN:

• Znalost zdravotního stavu účastníků,
• pomalý postup, podle nejslabšího, o 600- 800 m výše,
• dobré vybavení (oblečení, lékárna),
• zastávky na jídlo, pití, dostatek zásob,
• vyloučit stres,
• při 1. příznacích zastavit,
• neví-li se, zda jde o AHN, spíše s ní počítat a zahájit léčbu,
• zvláštní kapitolou jsou děti v horách (informace na www.horska.medicina.cz).