Bolest ucha se v dětském věku objevuje relativně často. Nejčastěji je vyvolána zduřením sliznice zevního zvukovodu nebo středoušní dutiny při zánětu.
Vrozená dysplazie kyčlí (VDK)
Vrozená vývojová vada kyčelního kloubu se vyskytuje u zhruba pěti procent české populace. Z tohoto důvodu všichni novorozenci a kojenci procházejí tzv. trojím sítem ortopedických kontrol, aby došlo k časnému záchytu všech změn kyčelního kloubu, a tím se zajistila jejich časná léčba. Vrozená dysplazie kyčlí zahrnuje poruchu vývoje kyčelní jamky nebo poruchu vývoje hlavice kosti stehenní a její špatné centrace do kloubní jamky (decentrace hlavice), dále kloubní hypermobilitu (nepřiměřeně zvýšený rozsah pohybu) anebo kombinaci všech zmíněných. Dívky jsou touto vadou postiženy častěji než chlapci.
Včas zjištěná a léčená dysplazie kyčlí se obvykle upraví během prvního roku dítěte. Neléčená nebo nedostatečně léčená však způsobuje zvýšené opotřebení kloubu, takže již kolem 20. roku života může být kloub nenávratně poškozen.
Příčina vzniku dysplazie kyčlí VDK
Existuje více příčin vzniku:
- dědičnost – při výskytu v rodině se riziko u novorozence výrazně zvyšuje
- poloha plodu v děloze, přičemž riziková je především poloha koncem pánevním, kdy jsou nožičky plodu vztyčené podél těla
- snížené množství plodové vody
- vyšší porodní hmotnost dítěte
Diagnóza dysplazie kyčlí
V Česku je diagnostika displazie založena na klinickém vyšetření a preventivním sonografickém vyšetření ultrazvukem (screening) metodou dle rakouského profesora Grafa.
- Klinické vyšetření je vyšetření pohledem či pohmatem lékaře, který sleduje hybnost kloubu, symetrii rýh v okolí kloubu, pevnost a stabilitu kloubu, porovnává délku obou končetin atd.
- Při ultrazvukovém vyšetření je zobrazen tvar kloubního pouzdra a postavení chrupavčité hlavice stehenní kosti. Jsou tak časně zachyceny i malé odchylky v postavení kloubu.
- Rentgenové vyšetření jako metoda záchytu displazie kyčlí VDK je dnes potlačena metodou ultrazvuku, rentgen však stále hraje svou nezastupitelnou roli při diagnostických rozpacích a hlavně při plánovaní operačního řešení.
Vyšetření trojího síta – 3 po sobě jdoucí kontroly
První vyšetření
První vyšetření proběhne často ještě v porodnici, max. v prvním týdnu věku dítěte. Je vždy především klinické, v současnosti je ale na většině pracovišť provedeno zároveň i první ultrazvukové vyšetření. Pokud není první ultrazvukové vyšetření provedeno ihned v porodnici, tak se posouvá do 2. – 3. týdne. Poté je 2. ultrazvukové v 6. – 9. týdnu a třetí v 12. – 16. týdnu (dle metodického pokynu - věstník MZ).
Už tímto prvním vyšetřením se dá zjistit první příznak vrozené dysplazie – nejčastěji patrná asymetrie v pohyblivosti, asymetrie rýhy pod zadečkem, asymetrie rýh v přechodu genitál/stehýnka. Alarmujícím příznakem je omezení pohybu kyčelního kloubu (především jednostranné omezení pohybu kloubu).
Druhé vyšetření
Vyšetření mezi 2. – 3. týdnem věku dítěte je klinické a sonografické – kromě stejné kontroly vzhledu a pohybu v oblasti kyčelních kloubů se provádí i zobrazovací metoda kyčelního kloubu ultrazvukem. Děti ultrazvuková vyšetření velice dobře tolerují.
Třetí vyšetření
Mezi 12. – 16. týdnem života dítěte se opět provádí klinické vyšetření i screening. Pokud jsou diagnostické rozpaky, doplní se RTG kyčlí. Pokud je vše v normě, dítě je vyřazeno z evidence a další kontroly již nejsou nutné.
Terapie dysplazie
Čím dříve se léčba začne, tím lepší jsou výsledky.
Zprvu je léčba displazie kyčlí vždy konzervativní, kdy se lékař snaží o správnou centraci hlavice kyčelního kloubu do jamky. Používá se široké (abdukční) balení novorozence. Široké balení znamená balení dítěte do cca tří látkových plen, aby se dosáhlo správného „roznožení“ nožiček (abdukční postavení). Pokud maminka používá papírovou plenu, dává se široké balení z látkových plen na ni. Dvě látkové pleny se složí na třetiny a upevní v pase další látkovou plenou složenou do užšího pásku. Látkové pleny možno zafixovat do koupených ortopedických kalhotek, které jsou volně prodejné ve zdravotnických potřebách.
Nenahraditelnou a hojně užívanou abdukční pomůckou je i Frejkova peřinka. Velmi šetrné pro novorozence, ale méně používané jsou také látkové Wágnerovy punčošky. Další možností, pokud tak doporučí lékař, jsou Pavlíkovy třmeny, které nosí dítě zhruba od 6. až 8. týdne věku. Je třeba je správně nasazovat a pravidelně kontrolovat ortopedem. Léčba zpravidla trvá 3 až 4měsíce, třmeny jsou účinné až do cca 9 měsíců věku.
Pokud je zjištěna luxace (vykloubení) kloubu nebo subluxace (částečné, neúplné vykloubení), kdy se ambulantně nedaří stabilizovat hlavici v jamce, je dítě s matkou hospitalizováno na dětské ortopedii, kde je snaha pomocí trakce (tj. tahu a zavěšení miminka za dolní končetiny) zajistit správné postavení hlavice stehenní kosti proti kyčelní jamce. Během léčby se postavení kloubu dle potřeby kontroluje ultrazvukem, poté, ke konci léčby, se dělá kontrolní RTG snímek. Dle výsledku se stanoví další postup. Nejčastěji je to sádrová fixace na dalších 6 týdnů nebo fixace kloubu ve zvláštním mechanickém aparátu. Tato další léčba je již v domácím prostředí.
Výjimečně je nutné operační řešení dysplazie kyčlí VDK, kdy jsou odstraněny překážky v zakloubení hlavice do jamky.
Díky trojímu sítu ortopedických kontrol kojenců dochází k časné diagnostice a léčbě VDK, která má za cíl zabránit nevratným degenerativním změnám kyčle. Díky tomu je prognóza většiny malých pacientů velmi dobrá a mají vysoké šance na úplné uzdravení bez trvalých následků.
Zdroj: www.nemlib.cz
