Vylučovací urografie

Dobrý den, po přečtení všech možných zde uváděných článků týkajících se onemocnění močových cest a ledvin, jsem skutečně ráda, že lze vyšetřením diagnostikovat tato onemocnění. Ale nejsem už tak ráda za přístupy některých ošetřujících lékařů směrem k pacientovi. Cca před týdnem jsem začala mít problémy s močovým měchýřem, které se stupňovaly, v pondělí bolest vystřelovala již od levé ledviny směrem do břicha.... Navštívila jsem tedy praktického lékaře, který skutečně dával diagnozu téměř ode dveří. Tzn., že ,,nepromačkal,, břicho, nepoklepal na ledviny, kdybych nevnutila ranní moč, snad by jí ani nevyžadoval. Na můj dotaz, zda mě pošle alespoň na ultrazvuk, mi řekl, že toto vyšetření je zbytečné, protože žádné anomálie nemám a zvládne to lék, který mi předepíše (GYRABLOCK). Chci se tedy zeptat, jak se má sám pacient v takové situaci bránit. Na koho kompetentního se dále obrátit, kdo by byl ochoten toto důležité vyšetření zajistit. Nedávno jsem tuto aroganci zažila u dětského lékaře dcery a syna. Mám dojem, že někteří lékaři svou práci nemají jako koníčka, ale jako nutné zlo. Zapomínají na to, že my pacienti jsme jejich ,,obživa,, a kdykoliv můžeme odejít za profesionálně lepším a lidštějším lékařem. Ono by se totiž opravdu konečně poznalo, který lékař léčí a je pacienty žádán. Ty ostatní by si nejspíš museli hledat obor někde jinde.

Milá Míro, popíši Ti můj příběh. Jako vždy, vše nepříjemné se přihodí v pátek po zavírací době. Tak i u mne, koncem října asi v půl páté večer. Začalo to slabou nevolností a bolestí břicha a zad pod úrovní pasu. Asi po čtvrt hodině jsem cítil, že bych se po dalším čekání nebyl schopen sám dopravit na pohotovost. Byl jsem doma sám, moje žena byla na návštěvě dětí v cizině, tak jsem se rozhodl jet na pohotovost do nemocnice v Sokolově. Po mé poslední návštěvě v této nemocnici jsem se zařekl do tohoto špitálu kdy vkročit. V nouzi je tomu jinak. Již po cestě tam nevolnost i bolesti zesílili tak, že jsem se jenom silou vůle donutil dojet do cíle. Tam mmě čekalo překvapení. Po ohlášení v recepci se mě hned ujala lékařka, následovala prohlídka a po vyšetření moči stanovena diagnoza- ledvinová kolika. Dostal jsem injekci, dále recept na další léky a protože otevřená lékárna je pouze v K. Varech, za poplatek 30 kč mi dali léky z vlastních zásob. V pondělí na to jsem navštívil mého lékaře, který usoudil, že laboratorní výsledek je katastrofální poslal mne na sono(LPZ Sokolov) a léky vyměnil za silnější. Podle sono mám malý nález na levé ledvině (cysta) pravá ledvina je bez patologických změn. Až do pátečního večera se můj stav zlepšoval, poté přišla zase změna. Neměl jsem žádnou bolest, jen jsem musel každých 5 minut na záchod a stále jsem měl pocit plnosti a tlaku. Asi ve čtvrt na jedenáct jsem zatelefonoval do nemocnice v Sokolově a požádal jsem o spojení s urologem. Tomu jsem vylíčil moje potíže a ptal se zda je to akutní nebo by stačilo přijít a ráno. Odpověď zněla ,, to musíte vy vědět". Po další diskuzi připustil, že by se nechal hned vyšetřit. Jel jsem tedy do sokolovské nemocnice. Tam mi řekli, že žádné uro oddělení v nemocnici není. Na moji námitku, že jsem s urologem před půl hodinou hovořil, se pokoušeli zjistit, kam by mne měli odkázat a poslali mě na chirurgii. Situace se opakovala a bylo mi nabídnuto zavedení katetru a s tím bych měl jet do KV nemocnice. Toto jsem odmítl a jel do K.V. Znovu u recepce mi řekli, že hovory pravděpodobně jdou automaticky do karlovarské nemocnice, ale přesně to nevědí. Musím ještě podotknout, že se mnou v sokolovské nemocnici všichni jednali velmi ochotně slušně a mile. Teprve v Karlových Varech přišlo rozčarování. Ujala se mě milá sestra, sepsala záznam, řekla, že doktor přijde hned a odešla. Za chvíli přišla jiná, vzápětí doktor. Nevím, zda odpověděl na můj pozdrav. řekl, ať si lehnu na lehátko a odkryji se. Promačkal mne, prohlédl sonografem a šel psát. Stále jsem ležel svlečený a čekal. Sestra otevřela dveře a mluvila s nově příchozími pacienty, mladou rodinou. poté zavřela dveře, viděla mě ležet svlečeného a že doktor píše a řekla mi, že se můžu obléci. Shrnu to důležité, doktor mi sdělil, že jsem v pořádku, můj močový měchýř je prázdný a napsal mi recept na nějaké tablety. Po poradě s mým lékařem jsem byl doporučen na kliniku do Mariánských Lázní, kam jsem dorazil s těžkou kolikou. Okamžitě se mě ujali, přišel primář a zjistil, že mám městnání na levé ledvině, pravděpodobně v důsledku bloudění močového kamene. Ještě není vše ukončeno, ale na něco musím reagovat. Celý personál nemocnice v Mariánských Lázních na mne udělal dojem. Nejenže jsou všichni velmi ochotní a milí, oni pracují se SRDCEM. Není jim jedno, jak se pacient cítí a to říká každý, s kým jsem na toto téma začal rozhovor. A tím chci říci- nezoufej a hledej. Všude se najdou lidé, kteří se minuli povoláním, jenže ve zdravotnictví to člověk nejvíce pocítí. Přeji Ti hodně zdraví