Zasažení bleskem jako typ poranění elektrickým proudem je odlišné od úrazu běžným elektrickým proudem. Může být přímý, nebo zprostředkovaný přes jiné vodiče, déšť, vlhkou půdu atd.
Zásadní pro léčbu zlomeniny je zafixovat zlomeninu tak, aby byla v klidu, kostní úlomky se nesmí v průběhu hojení hýbat. Aby zůstaly na správném místě, musí se znehybnit, nejčastěji pomocí sádrové fixace. Pokud se zlomené kosti pohnou, srostou špatně, a to pak může vyžadovat další zákrok. Znehybnění (imobilizaci) nepotřebují jenom zlomeniny, ale i další úrazy a onemocnění kostí, kloubů i měkkých tkání, např. poranění vazů a záněty šlach. K imobilizaci se používají různé materiály, v podobě dlah, ortéz, bandáží, elastických obvazů, tejpovacích pásek, náplastí, klasická sádra, ale i fixace plastovými materiály. O typu použité fixace rozhoduje míra poškození kosti, kloubu nebo tkáně a oblast poranění či onemocnění.
Čtěte také: Únavová zlomenina
Klasická nebo lehká sádra?
O výběru optimální fixace by měl rozhodnout lékař a v první řadě vlastně samo postižení, tedy míra poškození kosti, kloubu nebo tkáně a oblast poranění nebo onemocnění. Lékař by měl pacienta vždy poučit o možnostech léčby a přínosech či rizicích všech možných postupů. Na pacientech pak je, aby své rozhodnutí dobře zvážili. Doba léčby jak plastovou fixací, tak klasickou sádrou, se neliší. Vychází z hojení poranění, pro které je fixace přiložena.
Klasická sádrová fixace
Je standardem, který lékaři dodnes často používají. Mezi velké výhody klasické sádry patří její tvárnost a možnost modelace, pevnost a samozřejmě i nízká cena. Těžká sádra také dává člověku přece jen trošku povědomí o tom, že má končetinu šetřit, a to zvláště v období, kdy už končetina v oblasti zlomeniny nebolí. Mezi hlavní nevýhody se řadí neprodyšnost, delší dobu do získání pevnosti - potřebné tvrdosti a pevnosti dosáhne až po dvou dnech, snadné rozmočení sádry povětrnostními vlivy a to, že je pro pacienta těžká, což může způsobit, např. v oblasti horní končetiny, přetížení svalů a vazů v oblasti ramene.
Lehká sádra
Lehkou sádru tvoří tkanina a pryskyřice, která reaguje s vodou a tkaninu vytvrdí. Výsledkem je stabilnější a pevnější fixace než u klasické sádry. Lehká sádra vytvrdne do půl hodiny.
Vyrábí se ve dvou variantách: tuhé a polotuhé. Tuhá (rigidní) lehká sádra se podkládá vatou, je lehčí a pevnější než klasická sádra, ale není určena ke koupání - vodě sice odolává, ale pokud se namočí podkladová vata, dlouho vysychá a rozmáčí pokožku, což je spojeno s určitými riziky. Polotuhá (semirigidní) lehká sádra se nepodkládá vatou, a proto umožňuje sprchování i koupání, vejde se pod téměř jakýkoli oděv i do boty. Aplikace polotuhé lehké sádry je však specifická a vyžaduje proškolení lékaře.
Mezi největší pozitiva lehčí varianty tedy patří nízká hmotnost a menší objem, menší potivost pod sádrou v letních měsících a dostupnější hygiena, tedy možnost sprchování, případně koupání. Také rozsah fixace je u tohoto druhu menší, takže člověk se zlomenou nohou nemusí mít sádru až pod koleno, u zápěstí nemusí být sádra po předloktí nebo dokonce přes celou horní končetinu. Lehkou sádru může také lékař přizpůsobit aktuálnímu stavu končetiny, kdy ji rozstřihne, upraví a znovu zafixuje. Negativní pak je menší tolerance vůči otoku, jehož přítomnost je několik dní po úrazu normální, jenže v plastové sádře pro něj není tolik prostoru.
Čtěte také: Růstové bolesti
Svody lehké sádry: sport a koupání
Lehká sádra může lákat ke sportování a tím vést k narušení léčebného účelu. Fixace je vždy přiložena kvůli imobilizaci končetiny a sportování se zlomeninou tedy není dobrý nápad. Jednak zlomeniny ke svému hojení vyžadují klid a pak také dochází při sportu k pocení, což vyvolá zvlhnutí končetiny ve fixaci a tím možnou tvorbu plísní a kožních nemocí.
Lehká sádra je voděodolná a na rozdíl od klasické se nerozmočí. Na druhou stranu ale neplatí, že byste s každou mohli chodit plavat. Záleží na tom, jaký druh lehké sádry lékař použije. Původní, tvrdý typ lehké sádry bývá vystlaný vatou. Pokud se namočí, bude dlouho vysychat a může způsobit zapaření pokožky. Naproti tomu polotuhá sádra (semirigidní) se neaplikuje na syntetickou vatu, ale přímo na tenkou bavlněnou punčošku, která dobře schne. Taková sádra vyschne mnohonásobně rychleji nežli je tomu u jiných typů. Polotuhé sádry jsou vhodné ke sprchování a dá se s nimi i koupat. Venkovní koupání se však nedoporučuje, aby se pod sádru nedostaly nečistoty. Pokud nemůžete koupání u moře odolat, dbejte na důkladné vymytí sádry. Na druhou stranu plavání se zlomenou končetinou také není vhodné.
Pokyny při léčbě fixačním obvazem- Zatížit končetinu lze nejdříve za 1 hodinu po přiložení fixace (pokud to zdravotní stav dovolí)
- Poraněnou končetinu mějte ve zvýšené poloze, tak zabráníte případnému otoku.
- Při fixaci na dolní končetině omezte delší stoj, při sedu pokládejte končetinu na židli.
- Máte-li fixaci na horní končetině, noste ruku na závěsu a nenoste na poraněné ruce prsteny.
- Často a pravidelně cvičte všemi volnými klouby, včetně prstů.
- Snažte se napínat svalstvo pod obvazem – omezíte tím otok a zlepšíte prokrvení.
- Nelakujte si nehty na poraněné končetině, aby bylo možné kontrolovat prokrvení nehtového lůžka.
- Porucha citu, hybnosti, chlad a trvající otok prstů jsou projevem poruchy prokrvení a inervace.
- Navštivte chirurgickou ambulanci, bude-li to nutné, i v noci !
- Bolesti pod fixačním obvazem jsou důležitým varovným signálem, zejména nově vzniklé bolesti.
- Léky proti bolesti užívejte pouze po poradě s lékařem.
- Po celou dobu léčení musí být fixace nepoškozená, tak aby plnila svoji funkci.
Čtěte také: Když to přeženeme se cvičením
Můžeme si vždy vybrat plastovou sádru?
Přestože jde o zcela jinou techniku sádrování, pro zdravotníka je stejně pracné, přikládá-li klasickou sádrovou, nebo plastovou fixaci. Přesto tu plastovou nenabízejí všechna zdravotnická zařízení a rozhodně se nehodí pro každou zlomeninu.
Kdy není vhodná lehká sádra:
- Nehodí se na čerstvou zlomeninu s otokem.
- K fixaci zlomeniny po repozici (tj. navrácení kosti do původní polohy).
Cena za plastovou sádru
Cena je variabilní a pohybuje se v průměru od sta do tisíce korun. Záleží na použitém množství.
Homeopatická léčba při hojení zlomenin
Hojení zlomeniny můžete podpořit také užíváním homeopatických přípravků.
ARNIKA MONTANA 15 C - první dny po úraze 5x denně 5 granulí, se zlepšením prodlužovat intervaly na 2x denně a užívat celkem 2-3 týdny (záleží na rozsahu poranění). Pokud se po vysazení Arniky nebo během rehabilitace znovu objeví otok měkkých tkání, můžete tento homeopatický lék znovu nasadit, a to v dávkování 2x denně 5 granulí
CALCAREA PHOSPHORICA 5 C - v období sádrové fixace 5 granulí 3x denně
SYMPHYTUM 5 C - v období sádrové fixace 5 granulí 3x denně
Zdroj: www.svethomeopatie.cz
