Onemocnění postihuje ve věku nad 60 let až 7 lidí ze sta, častěji muže.
Aneuryzma, neboli výduť břišní aorty, znamená rozšíření aorty (srdečnice) – největší tepny organizmu, která vystupuje přímo z levé srdeční komory, probíhá hrudníkem a břišní dutinou (před páteří) až do bederní oblasti, kde se dělí na dvě kyčelní tepny. Rozvádí tedy krev do všech orgánů v břiše a do dolních končetin.
Aorta v břiše je normálně široká kolem 2, 3 cm u mužů a 1, 9 cm u žen. Pokud se rozšíří na více než 3 cm, hovoříme o výduti neboli aneuryzmatu. Přirozený průběh aneuryzmatu břišní aorty těsně souvisí s jeho velikostí, je-li menší než 5 cm, je ruptura vzácná, nad 6 cm však její výskyt dramaticky stoupá. Muži mívají aneuryzma břišní aorty čtyřikrát častěji než ženy. Zvýšenou pravděpodobnost onemocnění mají také kuřáci a lidé, u jejichž příbuzných se aneuryzma vyskytlo.
Nález bývá spíše náhodný
Aneuryzma břišní aorty může být bolestivé. Bolest je typicky hluboká, rýpavá, viscerálního (útrobního) charakteru, nejčastěji lokalizovaná v lumbosakrální oblasti (tj.obl. bederní páteře a křížové kosti). Obvykle je stabilní, ale může se i zmírňovat při změně polohy. Pacient někdy přichází k lékaři, protože si všimne abnormálně výrazné pulsace v břiše. Často však aneuryzmata dosahují obrovských rozměrů a praskají bez jakýchkoli předchozích příznaků.Tato prasknutí jsou v 80 procentech smrtelná. Navíc tři čtvrtiny nemocných s prasklou výdutí zemřou na vnitřní krvácení dříve než dojedou do nemocnice. Riziko plánované operace výdutě je cca 6 procent. Proto je třeba léčit výduť dříve než praskne. Lékař může pozornou palpací (vyšetření pohmatem) často odhalit abnormálně širokou pulsaci břišní aorty, charakteristicky na obě strany od střední čáry. U zavalitých osob lze ale někdy i velká aneuryzmata zjistit fyzikálním vyšetřením velmi obtížně. Většinou bývá nález zachycen náhodně při ultrazvukovém nebo CT vyšetření, která jsou prováděna z jiných důvodů.
Léčba výdutí má zabránit jejich ruptuře
K operaci se podle MUDr. Samuela Hellera z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Praha přistupuje, „pokud aeuryzma dosáhne šíře nad 5 cm nebo se oproti poslední kontrole výrazně zvětšilo, případně má pacient bolesti břicha“. Léčba je buď chirurgická, otevřená – tj. cévní chirurg našije v místě rozšířeného úseku trubičku z pevné nepropustné tkaniny, nebo endovaskulární – ta se používá u pacientů, kteří hůře snášejí operaci. Spočívá v zavedení a ukotvení podobné vyztužené látkové trubičky (tzv. stentgraftu) do výdutě zevnitř, skrze stehenní cévy z malých řezů v tříslech. Dlouhodobé výsledky otevřené operace a zavedení stentgraftu skrze cévy jsou podle odborníků rovnocenné.
Jak dále uvádí S. Heller: „Aneuryzmata, která jsou malá a nezvětšují se, jsou sledována většinou pomocí ultrazvukového nebo CT vyšetření a pacientům je pečlivě kontrolována výše krevního tlaku. Pokud se začnou rozměry výdutě zvětšovat, pacienti jsou buď operováni nebo je jim zaveden stentgraft. V obou případech jsou pacienti po zákroku pod dlouhodobou kontrolou.“
Vyhledávací program by měl brzy zlepšit prognózu pacientů i v ČR
V několika zemích Evropy už probíhá vyhledávací program pomocí ultrazvuku, jehož cílem je zachytit co nejvíce výdutí břišní dutiny, včetně těch asymptomatických (tj. bez jakýchkoli projevů). Tento program by měl být v brzké době zaveden i v tuzemsku a týkat se bude zejména mužů ve věku 65 až 79 let.
Přidat nový komentář