Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Tužky na obočí
Obočí je dominantou obličeje - mělo by mít proto dobře upravený a udržovaný tvar, který lehce zvýrazníme hnědou tužkou na obočí (černá působí nepřirozeně tvrdě), případně tmavě šedým matovým stínem. Většinou stačí ztmavit jen světlá místa v obočí a vykreslit horní okraj obočí, spodní okraj by měl mít měkčí, méně zřetelný obrys. Pokud chybí část obočí, dokreslí se chybějící chloupky drobnými tahy tužkou a přepudrují šedým stínem. Obočí pak působí naprosto přirozeně a věrohodně. Konečný tvar se zafixuje průhlednou řasenkou. Pokud je obočí přirozeně plavě blond nikdy jej násilně neztmavujeme, pouze jej lehce vystínujeme světlou zlatohnědou tužkou.
V případě úpravy obočí pinzetou platí zásada zužování pouze na spodním okraji. Pokud se vytrhá horní okraj, působí obočí svěšeným, smutným dojmem.
Tužky na oči
Linku konturovací tužkou vykreslujeme těsně v řasách horního víčka - na vnějším okraji může být silnější a lehce zvednutá vzhůru. Na spodním víčku stačí vykreslit jen vnější koutek a směrem k duhovce ztenčit do ztracena. Kontura na celém spodním víčku oko zmenšuje a zavírá. Linku vždy přepudrujte stínem v barvě tužky nebo i v barvě kontrastní (zelená linka pudrovaná šedým, modrým, černým stínem apod.), linka se nebude rozpíjet a vydrží celý den. Pokud chceme dosáhnout neohraničené linky, rozmaže se vykreslená kontura pěnovým aplikátorem nebo vatovou tyčinkou a zapudruje stínem. Vně dolního víčka - přímo k bělmu - lze pro zjasnění a zvětšení malých očí použít bílou konturu. U velkých očí se pro zmenšení objemu oka aplikuje k bělmu tmavší tužka - např. šedá, modrá, zelená, šedozelená, hnědá (černá je příliš tvrdá - hodí se spíše k večernímu líčení).
Oční stíny
Barvu stínů volíme s ohledem na svůj barevný typ, barvu očí a příležitost, pro kterou se líčíme. Ženám studeného barevného typu nejvíce sluší stíny šedé, černobílé, modré, zelené, šedomodré,šedohnědé, šedozelené, růžové, fialové. Teplé odstíny vytváří u studeného typu dojem unavených očí. Teplý barevný typ vypadá svěže v tónech hřejivých - hnědá, rezavá, zlatá, žlutá, khaki zelená, béžová. Pozor si je třeba dát u odstínů růžové, fialové, vínové, červené, rezavě hnědé - tyto barvy nevypadají dobře na unavených očích, které pak působí uplakaně.
U očí malých, nebo hluboko posazených volíme na plochu víčka stín světlý (i perleťový), tmavý aplikujeme do ohybu víčka a jako linku těsně v horních řasách. Vystínovat jím lze i vnější koutek horního a dolního víčka.
U očí velkých (vystouplých) je výhodné nanést tmavší matový stín na celou plochu horního víčka.
U očí s nízko posazeným obočím, kde není při otevřených očích vidět horní víčko, nepoužíváme linky, ale pouze víčko plošně vystínujeme neutrálním stínem, např. v barvě očí.
Oči blízko u sebe se oddálí nanesením světlého stínu do vnitřních koutků očí a protažením tmavšího stínu za vnější koutek. Linka na horním víčku se vykresluje jednu třetinu od vnitřního koutku, jinak by se oči přiblížily k sobě. Na spodním víčku stačí vystínovat, nebo vykreslit tužkou jen vnější koutek.
Oči daleko posazené přiblížíme nanesením tmavšího stínu do vnitřních koutků, směrem k vnějšímu okraji víčka se musí stín zesvětlovat. Líčení se nesmí protáhnout za vnější koutek oka! Linku lze sytě vykreslit od vnitřního koutku a směrem k vnějšímu okraji víčka zesvětlit do ztracena.
Podobný princip líčení platí i u očí s pokleslými vnějšími koutky (smutný pohled), vystínováním pokleslé partie by koutky očí ještě více povadly. Zde se nejtmavší tóny aplikují do středu víčka a šikmo vzhůru k obočí. Tím se opticky vnější koutky zvednou.
U starších žen jsou vhodnější matové stíny - perleť zvýrazňuje nerovnosti pleti (vrásky).
Řasenky
Je dobré si pořádně prohlédnout svoje řasy a teprve potom si vybírat řasenku. Na krátké řasy je vhodná řasenka prodlužovací, na rovné řasenka tvarovací, která řasy otočí vzhůru, na řídké pak řasenka zhušťovací, která řasy zhustí i prodlouží. Nejdůležitější je však správná technika líčení.
Z řasenky se nejdříve setře přebytečné líčidlo zpět do zásobníku a nanese se jedna tenká vrstvu na dolní a pak horní řasy. Dolní řasy lze podložit papírovým kapesníkem, aby se nepotřísnila pokožka. Pokud jsou dolní řasy příliš dlouhé nebo tmavé, raději je nelíčíme vůbec, nebo se řasenka nanese jen ke kořínkům. Příliš nalíčené dlouhé spodní řady vrhají stíny, které opticky zvýrazňují vrásky a kruhy pod očima. Po zaschnutí první vrstvy se nanese na horní řasy druhá, která je výrazně prodlouží a zhustí, v případě potřeby se postup opakuje. Nalíčení řas musí být přirozené - řasy příliš nabalené líčidlem působí tvrdým umělým dojmem.
Pro nabrání líčidla pohybujte krouživě kartáčkem v zásobníku, nikdy s ním v řasence "nepumpujte" - zbytečně se do ní dostává vzduch a řasenka rychleji vysychá.
Přidat nový komentář