je to fakt super zajimavy
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Podle svých chemicko-fyzikálních vlastností se vitaminy rozdělují do dvou skupin, na rozpustné v tucích (lipofilní) a rozpustné ve vodě (hydrofilní). Mezi hydrofilní vitaminy řadíme vitamin C a skupinu vitaminů skupiny B (vitamin B1, B2, B6, B12, niacin, kyselina pantothenová, kyselina listová a biotin). Podívejme se nyní, kde se jednotlivé vitaminy nacházejí a proč jsou pro náš organismus důležité.
Vitamin C
Vitamin C zaujímá mezi ostatními vitaminy zvláštní postavení. Pro lidský organismus je velice důležitý, účastní se mnoha metabolických procesů, imunitní odpovědi organismu a má antioxidační účinky.
Vitamin C se vyskytuje nejčastěji ve formě kyseliny askorbové zejména v ovoci a zelenině. Hlavními zdroji vitaminu C jsou citrusové plody, černý rybíz, paprika, jahody, rajčata, brokolice, brambory a zelí. Z živočišných zdrojů jsou to především játra a ledviny, ale množství vitaminu C je v živočišných zdrojích ve srovnání s rostlinnými velice malé.
Vitamin C je poměrně nestabilní, je citlivý na světlo, teplo, a vzdušný kyslík. Při kuchyňské úpravě se sníží obsah vitaminu C v potravinách až o 70 %. Např. při skladování brambor při pokojové teplotě se obsah vitaminu C každý měsíc sníží o 15 %. Vařením oloupaných brambor se sníží obsah vitaminu C o 30 až 50 % v závislosti na době vaření.
Vitamin C má v lidském organismu mnoho funkcí. Je velice důležitý pro tvorbu kolagenu - látky, která tvoří strukturu svalů, cévních tkání, kostí a chrupavek a dodává jim pevnost a pružnost. Dále přispívá k dobrému stavu zubů a dásní. Je velice důležitý pro správnou funkci imunitního systému, podporuje odolnost organismu proti infekcím. Řada studií prokázala, že podávání vitaminu C během nachlazení zkracuje dobu a zmírňuje průvodní symptomy tohoto onemocnění.
Jako antioxidant chrání náš organismus před negativním působení volných radikálů a také regeneruje vitamin E. Vitamin C působí preventivně při tvorbě nežádoucích nitrosaminů v žaludku, které zde vznikají při metabolické přeměně nitrátů - látek, vyskytujících se v uzených nebo nasolených potravinách. Nitrosaminy jsou karcinogenní pro zvířata a považují se za karcinogenní také pro lidský organismus.
Denní doporučená dávka vitaminu C závisí na věku, pohlaví a na životním stylu. V ČR je průměrná denní doporučená dávka 60-75 mg/den. Větší spotřebu vitaminu C mají muži, kuřáci, alkoholici, starší lidé (především v ústavní péči), lidé žijící ve znečištěném ovzduší, pod stálým stresem apod.
První příznaky nedostatku vitaminu C jsou velice nespecifické - malátnost, zvýšená únavnost, ztráta chuti k jídlu, nízká odolnost vůči infekcím. Déletrvající nedostatek vitaminu C se projevuje krvácivostí dásní a ztrátou zubů a onemocněním zvaném kurděje, které se projevují se oslabením a narušením kolagenních struktur a rozsáhlou kapilární krvácivostí. Neléčený stav může vyústit ve smrt.
Tak jako ostatní vitaminy rozpustné ve vodě se i vitamin C při nadbytku vylučuje močí a musí se průběžně doplňovat. Jeho zásoba v organismu vydrží cca 2-6 týdnů. Hypervitaminóza není známa, velké dávky vitaminu C dodávané po delší dobu mohou mít mírný laxativní účinek.
Vitaminy skupiny B
Mezi vitaminy skupiny B patří: vitamin B1, B2, B6, B12, biotin, niacin, kyselina listová a pantothenová.
Vitamin B1 (thiamin)
Vitamin B1 je v přírodních zdrojích velmi rozšířený, i když se vyskytuje v poměrně malém množství. Nejbohatším zdrojem jsou sušené pivovarské kvasnice, celá obilná zrna, neloupaná rýže, rajčata, zelí, květák, brokolice. Mezi nejbohatší živočišné zdroje patří játra, ledviny, srdce a vepřová svalová tkáň.
Thiamin je nezbytný pro získávání energie, účastní se přeměny glukózy na energii. Podílí se také na vedení nervových impulsů.
Vitamin B2 (riboflavin)
Vitamin B2 je jedním z nejrozšířenějších vitaminů a vyskytuje se v nepříliš vysokých koncentracích v mnoha rostlinných a živočišných tkáních. Nejbohatšími zdroji jsou droždí a játra, mezi běžné zdroje vitaminu B2 patří mléko a mléčné produkty, maso, vejce a zelená listnatá zelenina.
Riboflavin se podílí na metabolismu živin a je také nezbytný pro správnou funkci některých částí sliznic a kůže, např. sliznice dutiny ústní. První příznaky nedostatku vitaminu B2 jsou bolavé a citlivé ústní koutky, záněty sliznic vnitřní části ústní dutiny a jazyka a záněty spojivek.
Vitamin B6 (pyridoxin)
Nejbohatším zdrojem pyridoxinu je kuřecí maso, hovězí játra, vepřové a telecí maso. Mezi další zdroje vitaminu B6 patří šunka, ořechy, chléb a celozrnné cereální výrobky. Ovoce a zelenina jsou chudším zdrojem tohoto vitaminu, větší množství se nachází v fazolích, květáku a banánech.
Vitamin B6 se podílí především na metabolismu aminokyselin a na uvolňování energie přeměnou glykogenu na glukózu. Vitamin B6má preventivní a podpůrný účinek při léčbě nervových onemocnění, revmatických onemocnění a premenstruačního syndromu.
Vitamin B12 (kobalamin)
Vitamin B12 se na rozdíl od ostatních vitaminů skupiny B skladuje v organismu v takovém množství, že jeho zásoba stačí na 2 až 5 let.
Zdrojem vitaminu B12 jsou pouze živočišné produkty, zejména vnitřnosti (játra, ledviny, srdce a mozek), mezi další zdroje patří ryby, vejce a mléčné produkty. Nedostatek vitaminu B12 je vzácný. Setkáváme se s ním ale u veganů, lidí, kteří vyloučili ze své stravy veškeré živočišné produkty. U dětí, kojených veganskými matkami, se mohou v prvním roce života projevit neurologické a hematologické poruchy. Zvýšené množství vitaminu B12 je doporučováno pro těhotné a kojící ženy.
Vitamin B12je důležitý pro tvorbu krevních tělísek a pro tvorbu deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nese genetickou informaci.
Biotin
Nejbohatšími zdroji biotinu jsou droždí, játra a ledviny, mezi běžné zdroje patří vaječný žloutek, soja, ořechy, cereálie. Podobně jako ostatní vitaminy skupiny B je i biotin důležitý pro metabolismus živin.
Niacin
Niacin se vyskytuje jak v živočišných, tak v rostlinných surovinách. Z cereálních produktů je niacin špatně využitelný. Hlavní funkcí niacinu je účast na získávání energie během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin. Niacin je důležitý pro adekvátní vývoj a růst. V poslední době se dostává do popředí další funkce niacinu -- ve formě nikotinamidu aktivně snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Kyselina pantothenová
Kyselina pantothenová je v přírodních zdrojích téměř všudypřítomná. Hraje klíčovou roli v metabolických procesech organismu, a tak se podílí na stavbě a odbourávání buněk a tkání. Účastní se energetického využití mastných kyselin a je potřebná pro syntézu sterolů, např. cholesterolu, žlučových kyselin, provitaminu D a některých hormonů. Kyselina pantothenová také stimuluje obnovu kožních buněk, zklidňuje pleť a zabraňuje jejím zánětům a zarudnutí při jejím podráždění. Má rovněž schopnost hydratovat a regenerovat narušené a poškozené vlasy.
Kyselina listová
Nejbohatším zdrojem kyseliny listové jsou játra, tmavě zelená listová zelenina, fazole a obiloviny.
Kyselina listová má důležitou roli v metabolismu aminokyselin, stavebních složek bílkovin, takže se podílí prakticky na všech růstových a vývojových procesech v organismu. Účastní se rovněž biosyntézy nukleových kyselin - molekul, které nesou genetickou informaci v buňce, a některých složek nervových tkání. Kyselina listová je nesmírně důležitá pro správný vývoj a optimální funkci nervového systému v embryonálním stádiu vývoje plodu.
Nedostatek kyseliny listové v obecné populaci je poměrně častý, a to i v průmyslově vyspělých zemích. Kritický je nedostatek kyseliny listové u těhotných žen, kdy nedostatek tohoto vitaminu může způsobit závažné vývojové vady plodu, předčasné narození, příp. potrat.
Přidat nový komentář