Vitamíny rozpustné v tucích

Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

GENERICA Active folic 30 tablet

SKLADEM

185 Kč

Do lékárny

Podle svých chemicko-fyzikálních vlastností se vitaminy rozdělují do dvou skupin, na rozpustné v tucích (lipofilní) a rozpustné ve vodě (hydrofilní). Mezi lipofilní vitaminy patří vitamin A (a provitamin A beta-karoten), dále vitamin D, E a K. Podívejme se nyní, kde se jednotlivé vitamíny nacházejí a proč jsou pro náš organismus důležité.

Vitamin A

Vitamin A se vyskytuje v přírodě ve dvou formách - jako retinol, který se nachází pouze v živočišných zdrojích a dále ve formě karotenoidů (provitaminů vitaminu A), z nichž nejvýznamnější je beta-karoten. Přirozenými zdroji vitaminu A jsou živočišné suroviny, zejména játra, vaječný žloutek, máslo, plnotučné mléko, sýry, smetana a také některé mořské ryby (resp. jejich tuk), např. makrela a žralok. Naproti tomu karotenoidy se nacházejí pouze v rostlinách a dávají jim typické žluté a oranžové zabarvení. Vitamin A se v organismu skladuje v játrech, jeho zásoba stačí na jeden až dva roky.

Vitamin A je důležitý pro dobré vidění, jedním z prvních příznaků nedostatku tohoto vitaminu je šeroslepost, tedy špatné vidění za ztížených světelných podmínek nebo při umělém osvětlení. Při vážném nedostatku vitaminu A může dojít až k částečné, či úplné slepotě.

Vitamin A také hraje důležitou roli při růstu a vývoji organismu. Jeho dostatek (nikoliv přebytek!!!) je nesmírně důležitý u těhotných žen a malých dětí. Průměrná denní doporučená dávka pro dospělého člověka byla v ČR byla stanovena 80 µg vitaminu A. Tato dávka by se neměla překračovat, za bezpečnou se považuje maximálně desetinásobek této hodnoty, tedy 800 µg vitaminu A za den. Předávkování je zvlášť nebezpečné pro těhotné ženy. Vysoké dávky vitaminu A jsou teratogenní, mohou u těhotných žen vyvolat poruchy vývoje plodu.

Provitamin A (beta-karoten)

Beta-karoten je jedním z karotenoidů, které mají schopnost přeměnit se na vitamin A. Beta-karoten se v organismu z části mění na vitamin A, zbylá část se skladuje v tukových tkáních, např. v kůži a v játrech. Přeměna beta-karotenu na vitamin A se řídí stavem vitaminu A v organismu, pokud máme dostatek vitaminu A, tato přeměna neprobíhá. Z tohoto důvodu není možné se beta-karotenem, jako zdrojem vitaminu A, předávkovat.

Karotenoidy se vyskytují v žlutooranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině. Nejbohatšími zdroji beta-karotenu jsou mrkev, karotka, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta a řeřicha. Karotenoidy se také vyskytují v živočišných zdrojích, např. dávají zabarvení vaječnému žloutku, máslu nebo masu lososa.

Vitamin D

Pojmem vitamin D označujeme skupinu sloučenin, která je nezbytná pro minerální rovnováhu v organismu. Patří sem zejména vitamin D₂ (ergokalciferol), který se vyskytuje v rostlinách a vitamin D₃ (cholekalciferol), vyskytující se v živočišných tkáních. Vitamin D₃ se syntetizuje v kůži působením UV světla a nesplňuje tedy zcela definici vitaminů. Protože však jeho tvorbu v kůži ovlivňuje řada faktorů, např. zeměpisná šířka, sezónní změny, znečištění vzduchu a také plocha osluněné kůže, a také protože v některých případech není množství vitaminu D, získaného touto cestou postačující, byl vitamin D mezi esenciální nutrienty zařazen. Podobně jako ostatní vitaminy rozpustné v tucích se i vitamin D ukládá v těle, hlavně v tukových tkáních a svalech. Zásoba vitaminu D stačí na 2 až 4 měsíce.

Zdrojem vitaminu D jsou zejména mořské ryby (sardinky, sledi, makrely, lososi). Menší množství vitaminu D obsahují vejce, maso, mléko a máslo.

Vitamin D je nezbytný pro udržení minerální rovnováhy, protože ovlivňuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a tím mineralizaci a demineralizaci kostí. Vitamin D je tedy nejen nezbytný pro zdravé kosti a zuby, ale má také důležitou roli v zabezpečení správných funkcí svalů a nervů. Nedostatek vitaminu D může vést ke zvýšené křehkosti kostí ve stáří. Akutní nedostatek vitaminu D se projeví u dětí onemocněním, zvaným křivice, rachitis, u dospělých osteomalacií. Pro obě onemocnění je charakteristická demineralizace kostí, která se projevuje deformacemi kostry a obloukovitých zahnutím končetin a poruchami růstu u dětí.

Stanovení denní doporučené dávky vitaminu D je obtížné, protože vitamin D se částečně tvoří z vlastních zdrojů v kůži. Obecně lze říci, že zdravý člověk, nevyhýbající se slunci, nepotřebuje externí přívod vitaminu D. Nedostatkem vitaminu D naproti tomu trpí kojenci, malé děti a staří lidé. Proto se např. kojencům do šesti měsíců vitamin D podává orálně. Dospělí by měli denně přijmout 5 µg vitaminu D (děti, těhotné a kojící ženy, staří lidé asi 10 µg). Denní dávka vitaminu D by neměla překročit pětinásobek udané hodnoty, tedy 25 µg/den.

Vitamin E

Pojmem vitamin E zahrnujeme celkem osm sloučenin, které se vyskytují v přírodě. Jedná se o čtyři tokoferoly (alfa, beta, gama a delta tokoferol) a čtyři tokotrienoly (alfa, beta, gama a delta tokotrienol). Největší biologickou aktivitu má alfa-tokoferol, který je také v přírodě nejběžnější.

Nejbohatšími zdroji vitaminu E jsou rostlinné oleje (arašídový, sojový, kukuřičný, slunečnicový) a dále oříšky, semena a celá obilná zrna a klíčky rostlin. Malé množství vitaminu E obsahují také vejce, mléko, mléčné produkty, maso, ryby a tmavě zelená zelenina, jako je např. špenát, brokolice. Při průmyslovém zpracování těchto surovin však dochází ke ztrátě vitaminu E. Například rafinací rostlinných olejů se ztratí až 70 % z původně přítomného množství vitaminu E. To je jeden z důvodů, proč se do rostlinných olejů a margarínů vitamin E přidává.

Vitamin E chrání náš organismus před škodlivými vlivy vnějšího prostředí. Je to nejdůležitější antioxidant, který je rozpustný v tucích. Byla dokázána pozitivní souvislost mezi antioxidačními vlastnostmi vitaminu E a prevencí některých onemocnění, např. kardiovaskulárních onemocnění, šedého zákalu a některými typy nádorových onemocnění. Vlastnosti vitaminu E jsou podporovány současnou přítomností vitaminu C, příp. jiných antioxidantů. Vitamin E také zvyšuje odolnost organismu proti virům a bakteriím, a to zejména u starších lidí.

Denní doporučená dávka je 12,0 µg přírodního alfa-tokoferolu (resp. 24,0 µg syntetického alfa-tokoferolu za den). V organismu se vitamin E se skladuje po dobu 6 až 12 měsíců, nejvíce je ho uloženo v tukových tkáních. Velmi vysoké dávky, překračující 1000 µg vitaminu denně mohou u citlivějších lidí vyvolat přechodné žaludeční potíže a průjmy. Tyto příznaky vymizí po přerušení příjmu tohoto vitaminu.

Vitamin K

Nejbohatšími zdroji vitaminu K jsou zelená listnatá zelenina, např. špenát, brokolice, kapusta, hlávkový salát. Dalším zdrojem je soja, hovězí játra, zelený čaj, vaječný žloutek, brambory, rajčata, chřest, máslo a sýry. Obsah vitaminu K v těchto zdrojích kolísá podle ročního období. Vitamin K se ukládá v játrech. Množství uloženého vitaminu K je poměrně malé a jeho zásoba stačí asi na 1 až 2 týdny.

Vitamin K je nezbytný pro dobrou funkci krevní srážlivosti, jak vnitřní, tak při vnějším poranění. Vitamin K je také důležitý pro zdravé kosti, protože se, spolu s některými dalšími vitaminy, podílí na ukládání vápníku do kostní hmoty.

Denní doporučená dávka je navržena u dětí 30 až 50 µg, u dospělých 60 až 80 µg vitaminu K. Umělé dodávání vitaminu K potřebují kojenci. V ČR a mnohých dalších zemích se novorozencům a velmi malým dětem, které jsou plně kojeni, podává vitamin K v podobě kapek. Lidské mléko je totiž chudé na vitamin K.