Na začátku minulého století si někteří lékaři povšimli, že křivici (rachitis) je možné léčit slunečním světlem nebo rybím tukem. Kromě toho bylo známo, že rachitida se často vyskytuje u dětí z velkých průmyslových měst, zahalených do smogu. Nejednalo se ovšem o civilizační chorobu. Křivicí trpěli, jak je patrné z kosterních pozůstatků, lidé již v pravěku.
Má-li tělo dostatek slunečního záření, dokáže si vytvořit vitamin D ze svého provitaminu působením ultrafialového záření. Proto se mu někdy říká sluneční vitamín. Jen několik minut slunce denně stačí, aby tělo získalo potřebnou denní dávku. Ovšem mnoho lidí nemá dostatek slunečního svitu, zejména v zimě, navíc schopnost tvořit vitamin D s věkem klesá. U starších lidí je nedostatek této látky běžný, ale nedostatek vitaminu D mohou mít i mladí lidé. Nedostatečná hladina v krvi byla zjištěna i u lidí, kteří pravidelně užívali potravní doplňky s tímto vitaminem. Z toho vyplývá, že ani běžně doporučovaná dávka nemusí být vždy dostatečná. Zdrojem vitaminu D je rybí tuk, játra mořských ryb, máslo, mléko, žloutek a rostliny.
Účinky
Vitamin D reguluje hladinu fosforu a vápníku v krvi, napomáhá zabudovávání vápníku do kostí a zubů. Podílí se tedy na stavbě a udržování silných kostí a zdravých zubů. Dále má pozitivní vliv na imunitní systém, hovoří se též o prevenci rakoviny prostaty, prsu a pravděpodobně i tlustého střeva. V jedné studii bylo prokázáno, že preventivní užívání vitaminu D zpomaluje artrotický proces v koleních kloubech.
Nedostatek vitaminu D může vyvolat průjmy, nespavost, nervozitu a svalové záškuby. Dlouhodobý nedostatek vitaminu D provází těžké změny kostí. U dětí vzniká rachitida, u dospělých osteomalácie, která se projevuje měknutím a deformitou kostí. Osteomalacie může vzniknout například v těhotenství.
Organismus dokáže odbourat přebytek vitaminu D vzniklého působením slunečního záření a z potravin, ale s nadbytkem vitaminu D z potravních doplňků si neporadí. Velké dávky mohou způsobit průjem nebo zácpu, bolest hlavy, ztrátu chuti k jídlu, nevolnost, zvracení. Trvalé vysoké dávky vitaminu D mohou porušit rovnováhu mezi vápníkem a fosforem, dojde k demineralizaci kostí a ukládání vápníku do měkkých tkání, například svalů, stěny cévní a ledvin a vyplavování vápníku z těla. Akutní otrava se projevuje už 6 hodin po podání.
Dávkování
K doplnění denní dávky stačí 15-ti minutové ozáření obličeje, trupu a paží 3 x týdně. Pokud jste starší 50-ti let, nechodíte často ven nebo se vyhýbáte slunci, měli byste uvažovat o potravních doplňcích s vitaminem D. Velmi dobré se v některých případech ukazuje společné podávání vitamínů D a A. V případě potravních doplňků nesmí však denní dávka vitamínu D přestoupit 10 mikrogramů, u vitamínu A 2000 mikrogramů (2 mg).
Použití
Vzhledem k tomu, že křivice u dětí a osteomalacie u dospělých se vyskytuje spíše vzácně, užívá se vitamin D k prevenci osteoporózy, choroby, která způsobuje řídnutí kostní tkáně a zvyšuje riziko zlomenin. Bez dostatečného množství vitaminu D se nemůže vápník vstřebávat z potravy do krve, a to bez ohledu na to, kolik vápníku tělu nabídnete. Je-li hladina vápníku v krvi nízká, odebírá tělo vápník z kostí a zubů, aby pokrylo potřebu svalů, zejména srdečního, a nervů. To vede časem ke ztrátě kostní hmoty. Proto je vápník a vitamin D často v potravních doplňcích obsažen současně.
