K nejznámějším exotickým bylinám patří ženšen, původem z Číny. V překladu ženšen znamená "síla země v podobě člověka". Tvar kořene totiž připomíná lidské tělo.
(Viola tricolor L.)
Příprava čaje
1 čajovou lžičku řezané natě přelijeme šálkem vroucí vody (cca 2 dcl). Pijeme dvakrát denně. Denní dávku 2 lžiček není vhodné překračovat.
Užívaná část
 |
Nať (Herba Violae tricoloris) |
Sběr a sušení
Kvetoucí nať sbíráme od května do září. Sušíme rychle, ve stínu. Teplota při sušení nemá překročit 50 st. C.
Jak vypadá
Asi 30 cm vysoká bylina s trojhrannou lodyhou. Listy jsou dlouze řapíkaté, vejčité, na okraji vroubkované. Na dlouhých stopkách v paždích listů vyrůstají květy, které mají charakteristickou žlutou a fialovou barvu. Kvete od května do října.
Kde se rostlina vyskytuje
Violku najdeme na polích, na mezích, u cest.
Co violková nať obsahuje
Violka má vysoký obsah saponinů, flavonoidů (včetně rutinu), tříslovin, slizu, karotenoidů, stopy silice a dalších látek.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: až ve středověku bylo poprvé publikováno o její využitelnosti v medicíně. U dětí byla podávána při horečkách, bolestech bříška, epilepsii (padoucnici). Své místo měl při léčbě kožních onemocnění, např. svrabu.
Dnes: používá se jak vnitřně tak zevně.
Vnitřně: droga podporuje vykašlávaní, tiší kašel, zlepšuje vylučování odpadních látek močí, působí ochranně na cévní stěny. Violku můžeme použít při onemocněních dýchacích cest, chrapotu, zánětu močového měchýře a močových cest, při dně a k urychlení vylučování škodlivých látek z těla; při migréně.
Zevně: výluh z violky používáme k omývání špatně se hojících ran a vyrážek. Na špatně se hojící vředy lze přikládat čerstvou, omytou a mírně rozmačkanou nať.
Přidat nový komentář