Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Krátkozrakost: Nejčastější oční dioptrická vada
Jako takzvaná myopie se označuje špatné vidění vzdálených předmětů. Jedná se o nejčastější oční dioptrickou vadou, postihuje až 30 % české populace. Potíže lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami s „mínusovými“ dioptriemi, které posunou obraz na sítnici a ten se stává ostrým. Trvalé odstranění problémů pak umožňuje laserová operace.
„Pro odstranění střední a vyšší krátkozrakosti používáme femtosekundový laser. Na základě precizních výpočtů separuje přebytečnou tkáň uvnitř rohovky a chirurg ji následně odstraní speciální pinzetou. Nedojde k narušení samotného povrchu oka a rohovka si díky tomu zachová svou pevnost a stabilitu,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha.
Dalekozrakost: Když nevidíte nablízko...
Hypermetropie, tedy špatné vidění nablízko, trápí přibližně 10 % populace. Oko je příliš krátké nebo dochází k nedostatečné lomivosti čočky. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz. Pokud je vada jen slabá, tedy cca do +0,5 dioptrie, obvykle si jí člověk ani nevšimne, protože oko dokáže automaticky doostřit. U vyšších dioptrií přichází nejen špatné vidění, ale může se vyskytovat i bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost. Korekce se provádí „plusovými“ brýlovými či kontaktními čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými refrakčními zákroky, vyšší dioptrické vady se odstraňují nitroočními zákroky (např. například implantací nitrooční čočky ICL nebo metodou PRELEX).
Astigmatismus: Svět jako v zrcadlovém bludišti
Tato oční vada se týká až 60 % populace a její příčina tkví v nerovnoměrném zakřivení některých optických ploch oka, zpravidla oční rohovky. Obvykle je spojena s krátkozrakostí či dalekozrakostí, takže mnozí lidé o svém astigmatismu ani nevědí, protože špatné vidění přisuzují zmíněným vadám. Pacienti vnímají svět okolo jako pokřivený a deformovaný, vedle snížené ostrosti zraku mají problémy s vnímáním hloubky, prostoru, detailů a kontrastu. Mohou rovněž zaměňovat některá písmenka a znaky, trpět silnými bolestmi hlavy a šíje, být unavení, anebo mít dokonce žaludeční nevolnosti. Korekce astigmatismu probíhá nejčastěji speciálními brýlovými skly s takzvanými cylindry, anebo se ho lze definitivně zbavit prostřednictvím laserové operace, která nepravidelné zakřivení rohovky odstraní. Pro lidi nad 45 let se doporučuje nitrooční operace, při níž oční chirurg implantuje do oka umělou čočku, která díky speciální torické úpravě koriguje dioptrie i astigmatismus zevnitř oka.
Tupozrakost: Dojem nemotorného dítěte
Tupozrakost je oční vadou, která bývá často diagnostikována u dětí. Zprvu se může projevovat nemotorností, zakopáváním nebo vrážením do věcí, ale nemusí mít žádné příznaky. Přitom takzvanou amblyopii je důležité odhalit a léčit včas, nejpozději do osmého roku věku, ale ideálně už ve třech letech. I v případě dětí proto platí, že jsou preventivní oční prohlídky velmi důležité. Tupozrakost se kromě nošení brýlí léčí prostřednictvím pleoptických cvičení, která donutí pracovat postižené oko. Zdravé oko se zakrývá okluzorem, čímž je vyřazeno z činnosti – a nemocné oko je potom nuceno zpracovávat veškeré zrakové vjemy. Pokud se tupozrakost neléčí v dětství, zůstane již natrvalo.
Vetchozrakost: Syndrom „krátké ruky“
Problémy s vetchozrakostí neboli presbyopií jdou ruku v ruce postupujícím věkem, kdy oční čočka ztrácí svou přirozenou pružnost. Někdy se také s nadsázkou říká, že vetchozrací lidé mají „krátkou ruku“, protože se snaží natahovat končetinu, aby se jim lépe zaostřila rozmazaná písmenka v knize nebo cenovka na zboží v obchodě. Vada se koriguje brýlemi či kontaktními čočkami, které tuto nedostatečnost korigují. Často se však zhoršuje nejen vidění na blízko, ale i na dálku a střední vzdálenost. Řešením je pak střídání brýlí, anebo používání multifokálních brýlí. Mnoho lidí však může při jejich nošení pociťovat potíže, zvláště muži si na ně v 80 % nezvyknou. Řešením je potom operace. Metoda, která řeší problém presbyopie a je vhodná i pro ty, kdo mají vysoké dioptrie, se nazývá PRELEX. „Název této metody vznikl jako zkratka termínu Presbyopic Lens Exchange – Presbyopická výměna čočky. Jedná se o zcela bezpečný, bezbolestný a rychlý chirurgický zákrok. Během operace se původní přirozená oční čočka nahrazuje umělou trifokální nitrooční čočkou, která zlepšuje vidění na blízko, na střední vzdálenost i do dálky. Pacienta tak umíme zbavit závslosti na brýlích,“ vysvětluje oftalmoložka Lucie Valešová. Vše lze provést bez využití skalpelu díky femtosekundovému laseru LenSx.
Katarakta: Šedá záclona před očima
Rovněž šedý zákal neboli katarakta je spojen s rostoucím věkem. S přibývajícími léty se oční čočka zakaluje, takže postižení vidí, jako by měli před očima záclonu. Mohou být také citliví na světlo a mít zkreslené barevné vnímání.
„V počátcích se onemocnění dokonce ani nemusí nijak projevovat, patrné je až v pokročilé fázi. Většinou postihuje osoby starší 65 let, po 75. roce věku se podle statistik objevuje u více než tří čtvrtin populace,“ vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Katarakta je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí, ve vyspělých zemích je však možné ji odstranit výměnou zakalené čočky za umělou. „Umělé nitrooční čočky nám umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Monofokální čočka zlepšuje vidění na jednu vzdálenost, tedy buď do dálky, nebo na čtení. Multifokální čočky korigují vidění na více vzdáleností současně. A torická čočka zase odstraňuje astigmatismus. Samotný zákrok trvá asi 15 minut a je zcela bezbolestný,“ dodává docentka Skorkovská.
Zelený zákal: Plíživý zloděj zraku
Nebezpečí glaukomu tkví v tom, že se dlouho nijak neprojevuje. Při tomto očním onemocnění dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu, který přenáší zrakové informace ze sítnice do mozku. Pokud se poškodí, dochází k částečné nebo dokonce úplné ztrátě zraku. Navíc i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost, takže si problému nevšimne. Přitom díky včasnému zachycení onemocnění lze zhoršování zraku zabránit léky či operací. Jediný způsob, jak zelený zákal odhalit, jsou preventivní návštěvy očaře a podstoupení vyšetření na přístroji zvaném OCT (optická koherentní tomografie). Obezřetní by měli být zejména lidé, u nichž se vyskytl glaukom v rodině.
Diabetická retinopatie: Postrach cukrovkářů
Jak již název napovídá, tato oční vada postihuje diabetiky. Nadměrné množství glukózy v krvi ucpává a poškozuje jemné cévy, což mimo jiné postihuje také sítnici, která je jimi protkaná. Diabetickou retinopatií v různém stupni závažnosti po dvaceti letech trvání cukrovky trpí 65 až 99 % diabetiků.
„První variantou je, že špatně kompenzovaná cukrovka postihuje drobné cévky v oku, které se ucpávají, a tím dojde k porušení prokrvení sítnice. Druhý způsob postižení je tím, že cévy v sítnici „netěsní“, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice. Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév. Ty jsou ale nekvalitní a praskají, mohou prokrvácet oko a způsobit trakční odchlípení sítnice,“ popisuje MUDr. Valešová. Onemocnění se může podobně jako zelený zákal rozvíjet bezpříznakově a v nejhorším případě skončit až úplnou slepotou, proto jsou pro diabetiky důležité pravidelné kontroly u očního lékaře minimálně jednou ročně. Jedinou účinnou prevencí je kompenzace cukrovky, u pokročilejších stupňů diabetické retinopatie přichází na řadu operační zákrok pomocí laseru.
Poškození sítnice: Černá skvrna může být předzvěstí oslepnutí
Sítnice je nejdůležitější a také nejcitlivější částí našeho oka a její onemocnění je vždy velmi závažné, často nevratné a může vést až ke ztrátě zraku. Patří mezi ně i věkem podmíněná makulární degenerace, která se objevuje u starších lidí nad 50 let a je vůbec nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích. Onemocnění se projevuje nenápadně – nejprve se zhorší zrak při soumraku a za tmy, vidění je zamlžené a rozostřené, barvy člověk nevnímá tak jasně jako dřív. Zhoršuje se vidění při čtení do blízka, může dojít k výpadku centra vidění. Existuje suchá forma, na kterou bohužel neexistuje dosud léčba, a vlhká forma, kterou lze ovlivnit biologickou léčbou. Závažné je také odchlípení sítnice, které může být zapříčiněno degenerací sítnice, ale i úrazy, nádory či záněty. Příznakem je černá clona, která se objeví při okrají zorného pole. V tomto případě může zachránit zrak pouze operace.
Keratokonus: Zdeformované vidění
Toto degenerativní poškození rozhovky nebývá v našich zeměpisných šířkách příliš časté, v České republice jím trpí přibližně 1 % obyvatelstva. Navíc se může rozvíjet velmi pomalu a plíživě a mnohdy proto bývá zaměňováno s tupozrakostí či krátkozrakostí. Stále silnější dioptrie však problém dlouhodobě nevyřeší. Ten tkví v něčem jiném: Vinou oslabení kolagenních vláken v rohovce se tato vlákna prodlužují, což negativně ovlivňuje tvar rohovky...
„Dochází k jejímu postupnému vyklenutí a ztenčování, nejčastěji v dolní polovině. V krajních případech – v posledním čtvrtém stádiu – může dojít k otoku rohovky a výraznému akutnímu zhoršení vidění. Pro onemocnění je typická krátkozrakost, a také vysoký nepravidelný astigmatismus,“ uvádí Doc. MUDr. Karolína Skorkovská, Ph.D. z brněnské oční kliniky NeoVize, která se specializuje na implantaci keraringů – rohovkových implantátů pro léčbu keratokonu. Jde o polokruhovitý implantát ze speciálního umělého materiálu – polymetylmetakrylátu. Po jeho implantaci do rozhovky se sníží její zakřivení.
„Dojde ke srovnání nestejného vyklenutí horní a dolní části rozhovky a tím i ke snížení dioptrií a zlepšení nekorigovaného vidění,“ dodává docentka Skorkovská.
