Hepatocelulární karcinom (HCC), čili rakovina jater, patří mezi nejčastější nádory na světě. Každoročně přibude asi 600 000 nových pacientů. V současnosti mají několik možností léčby, novinkou je léčba biologická.
Jaterní cirhóza - nemoc známá jako "tvrdnutí jater" je závažné onemocnění, během kterého se vitální jaterní tkáň pomalu mění na tuhou, nepotřebnou jizevnatou hmotu. Celý proces probíhá dlouho nepozorovaně. Játra nebolí, pracují méně, ale při běžných denních činnostech nás tato lehká nedostatečnost nijak výrazně neomezuje. Ve chvíli, kdy nás nemoci začínají obtěžovat při každodenní práci a zábavě, bývá už jaterní tkáň z velké části nenávratně poškozena. Léčba se v tomto stádiu zaměřuje většinou už jen na následky nemoci. Jedinou skutečnou pomocí je pak už jen transplantace jater.
Co to je cirhóza jater?
Cirhóza jater vzniká v důsledku dlouhotrvajícího poškození jaterní tkáně. Nejčastější příčinou cirhózy u nás je alkoholismus a dále chronický zánět jater v důsledku infekce virem hepatitidy B nebo C (infekce virem hepatitidy A k cirhóze nevede). Vzácně může k cirhóze dojít v důsledku některých onemocnění žlučových cest či metabolického onemocnění jater. Při dlouhotrvajícím poškození jaterní tkáně dochází k zániku jaterních buněk a k ztrátě normálního uspořádání jaterní tkáně. Zaniklá tkáň je nahrazována vazivem, které je tuhé . Zánik jaterních buněk a přestavba jaterní tkáně vede k změnám průtoku krve játry, k poklesu očišťovací schopnosti jater a k snížené tvorbě krevních bílkovin. Pokles funkce jater může vyústit až do jaterního selhání, což je velmi závažný stav s vysokou úmrtností.
Příčiny cirhózy jater
Nadměrná konzumace alkoholu
Nejspolehlivějším a nejběžnějším způsobem, jak si pořídit cirhózu jater, je vytrvalá konzumace alkoholu. Česká republika jako přední světový konzument piva v přepočtu na osobu má pro rozvoj nemoci bohužel velmi příznivé podmínky. Z posledních statistických údajů je to až jeden půllitr na osobu a den včetně nemluvňat. Množství alkoholu, které při každodenní konzumaci představuje významné riziko rozvojem jaterní cirhózy, je asi 50 g alkoholu/den pro muže a 20 g alkoholu/den u ženy. To je právě jeden půllitr piva na den! Individuální snášenlivost alkoholu je samozřejmě do značné míry vrozená.
Ostatní toxiny
Alkohol je pouze jedním z řady toxických látek, které játra trvale poškozují. Játra jako hlavní detoxikační stanice našeho těla jsou každodenně vystavována přívalu chemikálií a toxinů, které je třeba zneškodnit a vyloučit jako odpadní látky. Kromě řady škodlivin vstupujících do našeho těla potravou i z ovzduší je to i množství léků, jejichž spotřeba v civilizovaných zemích každoročně narůstá. Negativní vliv jednotlivých cizorodých látek se může navíc sčítat nebo dokonce potencovat. Jeden z nejprudších jedů poškozující jaterní tkáň najdete dokonce v každém větším lese. Jedná se o muchomůrku zelenou (Amanita phaloides). Její toxin - amanitin - může způsobit náhlé selhání jater. Pro rozvoj jaterní cirhózy má však větší význam spíše dlouhodobé působení škodlivin, které jaterní tkáň, přes svou výjimečnou regenerační schopnost, nedokáže dlouhodobě kompenzovat.
Hepatitida B a C
Jedna třetina jaterních cirhóz vzniká jako následek dlouhodobého (chronického) zánětu - žloutenky typu B a C. Žloutenka typu A dlouhodobý zánět jater nezpůsobuje, riziko pro rozvoj cirhózy tedy nepředstavuje. Kromě vnějších příčin nás může cirhóza jater postihnout i při onemocnění žlučových cest, srdeční nedostatečnosti a u řady vrozených nemocí.
Nealkoholická tuková jaterní choroba
Nealkoholická tuková jaterní choroba je onemocnění charakterizované jaterní steatózou vznikající u osob bez významné konzumace alkoholu. Přesný důvod není jasný, ale častěji se vyskytuje u lidí, kteří mají nadváhu nebo cukrovku, vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak. Pokud začne poškozovat játra, jedná se o nealkoholickou steatohepatitidu (NASH). Můžete si všimnout příznaků, jako je ztráta hmotnosti, únava, slabost, pavoučí žíly nebo svědění kůže.
Metabolické poruchy
Sem paří vzácnější vrozené poruchy metabolismu, kde vázne zpracování různých látek v játrech. Jde např. o Wilsonovu chorobu (porucha metabolismu mědi), hemochromatóza (porucha metabolismu železa), porfyrii, cystickou fibrózu, galaktosémii.
Biliární cirhóza
Biliární cirhóza je následkem dlouhodobé cholestázy neboli poruchou tvorby žluči či jejího odtoku z jater. Primární forma je vrozená, sekundární je projevem překážky v žlučových cestách, například kaménky.
Kardiální cirhóza
Kardiální cirhóza vzniká na většinou u nemocných s chronickým srdečním městnáním a poruchami srdečních chlopní. Díky stále se lepšící úrovni léčby srdečních onemocnění se stává velmi vzácnou formou.
Poruchy výživy: malnutrice (střevní by-pass), chronické nespecifické záněty střevní
Idiopatická (kryptogenní) cirhóza
Jako idiopatická jaterní cirhóza je označována každá cirhóza, jejíž příčinu se nedaří odhalit.
První stadiem před vznikem cirhózy je ztukovatění jater (steatosa). Další stadia, kdy se tvoří uzly a játra se makroskopicky mění až do závěrečného stadia ztvrdlých jater.
Jak se cirhóza jater projeví?
Cirhóza jater se nemusí zpočátku projevovat nápadně. V popředí můžou stát nespecifické příznaky onemocnění jako je zvýšená únavnost, nevýkonnost. Často bývají přítomny nenápadné kožní změny jako je zarudnutí dlaní či tvorba pavoučkovitých skvrn na trupu. Protože je porušena tvorba bílkovin nutných pro srážení krve, lze při cirhóze pozorovat sklon k zvýšené krvácivosti či tvorbě modřin. Jako varovný příznak cirhózy si můžete objevit i žloutnutí očního bělma.. V důsledku přetlaku krve před játry může dojít k tvorbě tekutiny v dutině pobřišnice (tzv. ascites), což se projeví zvětšením obvodu břicha. Objevují se otoky kolem kotníků. Přetlak v žilách ve stěně trávicí trubice (obzvláště v oblasti dolního jícnu) vede k rozšíření žilních pletení a k tvorbě tzv. jícnových varixů. Pokud tyto varixy prasknou, dojde k silnému krvácení do zažívací trubice spojeném se zvracením krve. Nedostatečné očišťování krve ovlivňuje správnou funkci mozku. Pokročilá cirhóza vede k psychickým změnám, zmatenosti až bezvědomí (tzv.jaterní kóma).
Co Vás čeká u lékaře?
Aby u Vás lékař mohl potvrdit nebo vyloučit jaterní cirhózu, musí provést několik základních vyšetření. Připravte si s sebou stručný přehled prodělaných a právě léčených nemocí (důležitý je zejména údaj o proběhlé infekční žloutence nebo těžším srdečním onemocnění), seznam trvale užívaných léků a eventuální údaje o dlouhodobé práci s chemikáliemi nebo konzumaci alkoholu. Cirhóza je onemocnění vznikající dlouhodobě, Váš aktuální stav může mít proto příčinu i v poměrně vzdálené minulosti.
Poškození jaterních buněk je možné zjistit už z orientačního vyšetření vzorku krve - jaterních testů. Váš lékař se tak může dozvědět o charakteru i rozsahu jaterního postižení. Ke zhodnocení velikosti a struktury jater je nejčastěji používáno ultrazvukové vyšetření. Jedná se o naprosto bezbolestné, šetrné a bezpečné vyšetření, které netrvá v průměru déle než čtvrt hodiny.
Pokud je nález vyšetřovacích metod a testů nejasný, může Vám lékař navrhnout další vyšetření. Nejspolehlivější metodou je odběr vzorku jaterní tkáně pomocí tzv. biopsie. Jaterní biopsie se provádí po lokálním znecitlivění kůže v pravém podžebří. Pomocí tenké jehly se odebírá nepatrný vzorek jaterní tkáně. Bioptický materiál se dále hodnotí pod mikroskopem (histologické vyšetření).
Léčba
K zahájení správné léčby je důležité stanovení příčiny nemoci. Jiná je léčba u alkoholické cirhózy a jiná u cirhózy jako následku infekční žloutenky.
Při alkoholické cirhóze je nejdůležitějším krokem naprostá abstinence. Vaše játra mají výjimečnou schopnost regenerace, musí k tomu však dostat příležitost. Léky působí spíše podpůrně. Používají se tzv. hepatoprotektiva, která posilují regenerační schopnost jaterních buněk.
Důležitá je také speciální dieta bez přílišného solení, tučných či smažených pokrmů a kořeněných jídel. Strava by naopak měla být bohatá na bílkoviny i vlákninu a rostlinné tuky by měly převládat nad těmi živočišnými. Pokud jde o bylinky na cirhózu jater, lékaři nejčastěji doporučují ostropestřec mariánský, kořen smetánky lékařské nebo také plody kustovnice.
Pokud trpíte jaterní cirhózou v důsledku prodělané žloutenky typu B nebo C, zaměřuje se léčba na boj proti infekčnímu zánětu. Podle stádia a aktivity onemocnění Vám může být doporučeno užívání virostatik (léků proti viru infekční žloutenky) nebo léků ovlivňujících Vaši obranou reakci vůči virem napadené jaterní tkání (např. interferon).
Játra postižení cirhózou se již nedokáží sama obnovit. Jedinou možností jak nahradit poškozenou jaterní tkáň je transplantace jater.
Komplikace cirhózy jater
Komplikace jaterní cirhózy jsou velmi vážné a v podstatě nevratné. Jde o známky chronického selhávání jater – trávicí potíže, zhubnutí s paradoxně velkým břichem plným vody (ascites), krvácení z prasklých jícnových varixů, ztvrdnutí jater, zhoršení funkce mozku, zvýšená pravděpodobnost vzniku rakoviny jater.
Prevence cirhózy jater
Cirhóza je onemocnění vážné a obtížně léčitelné. Nejlevnějším a nejspolehlivějším postupem je proto především prevence jejího vzniku.
Je důležité se vyvarovat alkoholismu – alkohol pijte s mírou.
Další radou je nepřehánět to se silnými léky. Vyvarujte se lékům, které nejsou potřeba a léky vždy pečlivě schovávejte před dětmi.
Proti dalšímu rizikovému faktoru, kterým jsou virové hepatitidy, je nutno se chránit. Je důležité dodržovat hygienu, vyhýbat se kontaminaci s krví nakažené osoby a chránit se při pohlavním styku. Pacienti, nacházející se v rizikové skupině onemocnění, by se měli nechat očkovat proti žloutence typu B. V současné době se na trhu vyskytují vakcíny proti žloutence typu B, pacienti však mohou zvolit kombinovanou vakcínu, která je ochrání před žloutenkou typu B a typu A.
