Dobrý den, prave jsem dobrala antibiotika (angina) a na obličeji a na hrudi se mi udělaly male cervene pupínky,ze kterých vyteče po zmáčknutí čirá tekutina, na akné netrpím. Může to být reakce na oslabení organismu? Můj druhý dotaz se týká mé práce-pracuji v biochemické laboratoři, kde se užívají izotopy. Mám strach, že v případě těhotenství bude ohrožen můj plod, než těhotenství zjistím a z práce odejdu. Je to tak? Děkuji
Varikokéla je onemocnění projevující se rozšířením cévních pletení šourku. Postihuje asi 15 % mužů a nejčastěji se objevuje kolem puberty, kdy se žilní systém odvádějící krev z varlete a šourku začne rozšiřovat a zvětšovat svůj objem. Krev je z varlete odváděna žilami, které probíhají v cévním svazku z šourku přes tříselný kanál do dutiny břišní. Žíly jsou vybaveny chlopněmi, které umožňují jednosměrný tok krve. Jsou-li tyto chlopně narušené, či pokud jsou žíly stlačeny zvenčí, zhorší se odtok žilní krve z varlete. Dochází k hromadění krve v žilách, které se začnou rozšiřovat v tzv. varixy. To vede k hromadění žilní krve v postiženém varleti, které se může zvětšit. Z anatomických důvodů se častěji vyskytuje na levé straně, ale ani oboustranné postižení není výjimkou, vzácněji se pak vyskytuje pouze vpravo. Varikokéla může být i příčinou poruchy vzniku spermií, atrofie varlete a neplodnosti. Není stále úplně jasné, co je hlavní příčinou vzniku tohoto onemocnění, zda se jedná o dědičnost nebo jiné faktory. Většina případů varikokély vzniká bez jasné vyvolávající příčiny, z jasných příčin jsou známi zejména zhoubné nádory a jejich metastázy v oblasti břicha, které svým růstem mohou stlačit žíly jdoucí z varlete a zhorší odtok krve.
Čtěte také: Noční močení (nykturie) je rozšířený, ale opomíjený zdravotní problém
Projevy varikokély
Varikokéla se vyskytuje především jednostranně, častěji vlevo. Mírné formy jsou bezpříznakové, někdy se však může objevit zvětšení varlete. Kromě zvětšeného varlete může být pod kůží šourku pohledem či pohmatem patrný i rozšířený a vinutý žilní systém varlete. Dalším projevem je táhlá bolest v oblasti šourku, hlavně při zvýšené fyzické námaze, erekci či vestoje. Chronicky trvající varikokéla může být spojena s narušením tkáně varlete. Varikokéla bývá často diagnostikována jako jedna z možných příčin poruchy plodnosti, kvůli níž přijde pacient do ambulance lékaře.
Varikokélu dělíme do tří stupňů
- I. stupeň je stav, kdy se varikokéla plní při Valsalvově manévru
- II. stupeň popisuje varikokélu, která se vleže vyprazdňuje, vstoje se plní a je jasně hmatná
- III. stupeň – varikokéla je výrazná i vleže
Čtěte také: Urologická onemocnění, o kterých se (ne)mluví
Co dělat při podezření na varikokélu?
Při bolestech či pocitu tlaku v oblasti šourku je vhodné navštívit urologa, který nejprve provede podrobné vyšetření šourku ve stoje i vleže. Rozhodující pro diagnostiku je ultrazvuk, kterým se vyšetří nejen obsah šourku, ale i ledviny a močový měchýř. Urolog pomocí speciálního ultrazvukového zobrazení dokáže určit závažnost varikokély, na podkladě tohoto vyšetření pak může doporučit další léčbu.
Čtěte také: Návštěva urologa - neexistuje důvod pro ostych a obavy
Léčba varikokély
Vzhledem k tomu, že je varikokéla často spojena s poruchou plodnosti, je důležité před zahájením terapie u každého pacienta provést vyšetření spermiogramu, aby pak bylo možno posoudit úspěšnost terapie.
Léčba je pouze operační. U dětí se přistupuje k operaci zejména v případech, kdy se jedná o jediné zdravé varle (např. po úraze druhostranného) či při závažné varikokéle, která způsobuje zmenšení varlete. U dospělých s varikokélou se provádí operační léčba, pokud je u nich prokázána porucha plodnosti, nebo varikokéla způsobuje bolesti nebo významný dyskomfort varlete. Běžně se užívají tři postupy – otevřená operace, laparoskopická operace a sklerotizace. U otevřené operace se z drobného řezu nad šourkem ozřejmí semenný provazec, ve kterém se selektivně přeruší rozšířené žíly. Tato operace se v dnešní době nahrazuje mikroskopickou operací, při které operatér používá velké zvětšení. To pomáhá nalézt a podvázat všechny žíly a šetřit lymfatické cévy. Podvaz roztažených žil se provádí také v případě laparoskopické operace, kde se však k přístupu nepoužívá řez, ale několik vpichů v okolí pupku. Při sklerotizaci se pod rentgenovou kontrolou do postižené žíly injekčně vpraví roztok, který způsobí uzávěr žíly.
Zdroj: www.cus.cz, zdravi.euro.cz
