Vánoční deprese

Poznáte, kdy je to už nemoc, a kdy pouze "depka"? Rozdíl mezi běžným rozladěním a medicínským pojmem deprese je znatelný hlavně v intenzitě, délce trvání a ovlivnění naší výkonnosti. "Pravá deprese" je provázena příznaky jako je smutná a sklíčená nálada, pocity beznaděje, méněcennosti, pesimistické myšlenky, plačtivost, neschopnost prožívat radost, ztráta zájmu o sebe, práci, rodinu i přátele – o smysl života. Toto vše mohou být příznaky deprese" říká Mgr. Tomáš Petr.

Hodně osob tyto pocity zažívá právě v čase Vánočních svátků. Tyto svátky jsou především rodinné, proto u těch, kteří nemají takové štěstí je v kruhu rodinném strávit, se může objevit takový pokles nálady, kteří mnozí označují za depresi. "Vyhledat v těchto situacích odbornou pomoc není žádnou ostudou" říká Mgr. Petr. Deprese se vyskytuje zhruba u 2 - 3 % mužů a 5 - 9 % žen. Depresivní porucha má tendenci se opakovat. Po prodělání jedné depresivní epizody je riziko vzniku další epizody v průběhu života 50 %. Některé studie poukazují na zvýšený výskyt depresivního onemocnění na jaře a na podzim. Přímá souvislost mezí výskytem depresivního onemocnění a vánočními svátky nebyla prokázána. Vánoční svátky jsou však pro mnohé zátěžovým obdobím – honba za dárky, vánoční úklid, nedostatek času, snaha o to nezůstat sám – to vše jsou faktory, které mohou přispět k tomu, že na řadu lidí padá splín, který je často laicky označován vánoční depresí.

Deprese je poměrně časté onemocnění, které je však v současnosti velmi dobře léčitelné. Důležité je překonat prvotní ostych a nebát se vyhledat odbornou lékařskou radu.

Na projevy deprese, její léčby a možné prevence jste se mohli ptát při chatu s Mgr. Tomášem Petrem, který pracuje jako vrchní sestra psychiatrického oddělení ÚVN a je i předsedou psychiatrické sekce České asociace sester. Záznam chatu najdete zde.

Přítomnost a závažnost deprese si může člověk sám orientačně stanovit pomocí některých sebeposuzovacích dotazníků. Zde si můžete stáhnout Zungův sebeposuzovací dotazník pro depresi: Zungvsebeposuzovacdotaznk.pdf. Hranice pro mírnou depresi je 40 bodů (40 – 47 b), pro depresi středně závažnou 48 bodů (48 – 55 bodů) a závažnou nad 55 bodů. Definitivní závěr je však vhodné ponechat až na konzultaci s odborníkem.

Jednou z funkcí Mgr. Tomáše Petra je předseda psychiatrické sekce České asociace sester. Co je Česká asociace sester?

Všeobecné sestry a další profese, které nespadají do odbornosti lékařů, se sdružují v největší profesní organizaci České asociace sester. Od té doby funguje ČAS jako zázemí pro vzdělávání nelékařů, legislativní podpora pro tvorbu zákonů a vyhlášek.

Jak mohou sestry pacientům pomoci?

Všechny zdravotní problémy, s kterými přicházíme do nemocnice, jsou důležité a je potřeba, aby v dané problematice byly sestry dostatečně vzdělané. Správnou volbou vyhodnocení a realizací včetně edukace pacienta dohlíží na celý průběh léčby. Všechny změny v léčbě konzultuje s lékařem. Sestra je v kontaktu s pacientem daleko více času než lékař, může mu dát mnoho užitečných rad a informací, ale může také správně interpretovat lékaři pacientovi problémy.

Jaké odbornosti se sdružují v ČAS?

Kromě všeobecných sester, které můžete potkat na všech odděleních nemocnic, jsou v ČAS sdruženy např. porodní asistentky, zdravotničtí asistenti, sestry učitelky, zdravotní laboranti nebo asistenti hygienické služby.

Jaký vliv má vzdělávání sester na péči pacienta?

Pacient tráví více než 80% času v nemocnici v péči sester a dalších nelékařských profesí. Lékař diagnostikuje a léčí. Sestra ošetřuje. Aby sestra mohla erudovaně, a profesionálně plnit své úkoly je nutné, aby byla maximálně vzdělaná. Již dávno nepostačuje jen vzdělání, které připravuje sestru na výkon povolání. Ošetřovatelství je již mnoho let samostatným vědním oborem, který se vyvíjí velmi rychle a je nutné na změny reagovat. Proto mají sestry ze zákona 96/2004 Sb. povinnost se kontinuálně tedy celoživotně vydělávat. Sestry musí sledovat nejnovější ošetřovatelské postupy a aplikovat je do praxe. Díky svému vzdělání mohou sestry ošetřovatelskou péči poskytovat také samostatně bez přímé indikace lékařem.