Tuberkulóza: V boji s touto nemocí je nejdůležitější včasná a řádná léčba

Česká republika patří mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy v Evropě, v roce 2016 dosáhla nemocnost 4,9 případů onemocnění/100 000 obyvatel. Tento úspěch je možné připsat vysokému standardu a důslednosti léčby v České republice, následné kontrole, vyhledávání a léčbě kontaktů, a v neposlední řadě i stále vysoké životní úrovni ve všech věkových kategoriích.

Čtěte také: Tuberkulóza napadá nejen plíce, ale i pohlavní orgány nebo kosti

Tuberkulóza (TBC)

Tuberkulóza (lidově souchotiny nebo úbytě) je celosvětově rozšířené onemocnění, jehož původcem u lidí je Mycobacterium tuberculosis (dříve nazývané „bacil Kochův“, BK). Jedná se o infekční onemocnění nejčastěji postihující plíce, může však postihnout i jiné orgány, jako např. lymfatické uzliny, mozkové pleny, močové ústrojí, klouby a kosti, a také kůži. Šíření tuberkulózy se děje kapénkovou infekcí. Zdrojem je člověk s nepoznanou TBC plic, který kašle a vykašlává kapénky obsahujíc mykobaktéria. Většina infikovaných TBC dokáže tuto infekci zvládnout a dochází pouze k přežívání omezeného množství mykobakterií v buňkách. Tato latentní TBC infekce nevede k příznakům, její nositelé nejsou infekční pro okolí a ve většině případů latentní TBC infekce neprogreduje do aktivní tuberkulózy. U některých osob, zvláště u osob s oslabenou imunitou může iniciální TBC infekce přímo přejít do aktivního onemocnění.

Tuberkulóza je například ve srovnání s chřipkou výrazně méně nakažlivá. Jeden nemocný, tedy silný zdroj infekce, za rok nakazí deset až patnáct lidí. A to jen v případě, že se neléčí, protože pak vylučuje mykobakterie ve velkém množství. Takových pacientů je u nás ročně zjištěno jen dvě stě. K nákaze je nutné být s nemocným minimálně osm hodin v uzavřeném prostoru. Nakazit se na veřejných místech je tak v podstatě nemožné. Reálné riziko však hrozí rodinným příslušníkům, spolubydlícím a spolupracovníkům nemocných.

Onemocnět tuberkulózou může prakticky kdokoliv. Nejčastějšími rizikovými skupinami jsou bezdomovci, narkomani, imigranti se zemí s vysokým výskytem TBC nebo pacienti s nemocemi, které snižují imunitu. Ohrožení mohou být například senioři, pacienti po transplantaci a onkologicky nemocní.

TBC se v poslední době objevuje u zcela netypických pacientů- například těch, jejichž imunita je oslabena kvůli léčbě jiného onemocnění. Jsou to především pacienti, kteří prochází biologickou léčbou nemocí (Crohnova choroba, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida apod.) Tito pacienti jsou ohroženi tzv. latentní tuberkulózní infekcí, která nemá typické projevy, není vidět na rentgenu a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. Z tohoto důvodu sestavili pneumologové nový doporučený postup pro screening latentní tuberkulózní infekce u rizikových a přitom netypických skupin obyvatel. Ti nejprve projdou tuberkulinovým kožním testem, a pokud se objeví reakce, pak podstoupí ještě složitější krevní test, tzv. IGRA test.

Čtěte také: Lidí s tuberkulózou mírně ubylo

Tuberkulóza se obvykle přenáší kapénkovou infekcí

Mikročástice hlenu, které obsahují bacily tuberkulózy, se při řeči či kašli nemocného dostanou do vzduchu a další člověk je vdechne. Bránou vstupu infekce jsou především plíce. Z nich se ale mohou krví roznést po těle a postihnout kterýkoli orgán. Zhruba 80 až 85 procent tuberkulózy je plicní, zbytek pak mimoplicní. Mikrobi ale mohou přebývat v těle v mízních uzlinách celý život, a přesto postižený vůbec nemusí onemocnět.

I když se s nemocným můžeme setkat kdekoli, např. v tramvaji, v autobusu, nemusíme se bát, velké nebezpečí nám nehrozí. Když s ním ale budeme sedět v uzavřeném kupé ve vlaku několik hodin, může nás už ohrozit. Pokud jsme dlouhodobě v kontaktu s postiženým, pak se i přesto, že jsme očkováni, můžeme nakazit. Nákaza sice ještě není nemoc, ale může se onemocněním stát. Za určitých okolností choroba propukne. Vyvolat ji může stres, respirační onemocnění, chřipka. Tuberkulóza pak vzplane.

Čtěte také: Očkování dětí proti TBC

Tuberkulózou lze onemocnět i vícekrát za život

Tuberkulóza nezanechává trvalou imunitu, jakmile ji člověk jednou prodělá, může za nějaký čas onemocnět znovu. Jsou pacienti, kteří ji dostanou dvakrát třikrát za život. A nemusí to být jenom tuberkulóza plic, onemocnění může postihnout i jiný orgán.

Jakmile někdo onemocní nakažlivou formou tuberkulózy, musí uvést, s kým se stýkal. Přibližně tři čtvrtiny pacientů to bohužel nevědí a ani lékaři to bohužel nezjistí. Někdy je zdrojem nákazy rodina. Nikoho ani nenapadne, že by pokašlávající dědeček či babička mohli mít tuberkulózu. Pokud bydlí s dětmi v jednom bytě, jsou velkým nebezpečím pro ostatní. Ohrožení jsou pak předvoláni na plicní oddělení a vyšetřeni. Tím se předchází dalšímu šíření choroby.

Příznaky onemocnění TBC

• Dlouhodobě zvýšené teploty nebo horečky nad 38 stupňů, které nepoklesnou ani při užívání antibiotik.
• Mohou se objevit i další potíže - zvýšená, charakteru života neodpovídající únava, malátnost a hubnutí.
• Někteří pacienti se v noci výrazně potí a jiní zase trpí kašlem. Kuřáci jej sice mají a měli, ale najednou se stává intenzívnější, dlouhodobější. Suchý dráždivý kašel nebo chrapot, který se později mění v kašel produktivní a sputum může obsahovat i příměsi krve. Stává se, že vykašlávání krve bývá prvním projevem. Takové potíže mohou mít i lidé se zápalem plic, s nádorovým, hematologickým nebo také s jakýmkoli jiným onemocněním, takže se nemusí na tuberkulózu hned pomyslet.

U tuberkulózy jiných orgánů pak příznaky závisejí na lokalizaci onemocnění.

Proto jsou příznaky velmi různé a mohou zahrnovat:

• Bolesti v zádech a poruchy hybnosti
• Únava, anémie
• Bolesti kloubů
• Bolesti v oblasti ledvin a močovodů
• Bolesti v malé pánvi
• Horečka a dušnost
• Změna vědomí, bolesti hlavy, koma

Latentní TB infekce nevyvolává žádné příznaky.

Čtěte také: Nejčastější nemoci plic

Diagnostika tuberkulózy

V diagnostice tuberkulózy má významné místo anamnéza – informace o nemocném. Důležité jsou anamnestické údaje o kontaktu s tuberkulózním nemocným nebo o dříve prodělané TBC, relativně důležité jsou i predisponující faktory jako např. diabetes mellitus, imunodeficience nebo imunosuprese. Na TBC je nutno pomýšlet u osob pocházejících z výše uvedených rizikových skupin.

Fyzikální vyšetření nebývá pro diagnostiku TBC přínosné, z laboratorních vyšetření jen zvýšená hodnota sedimentace erytrocytů, CRP a leukocytóza s lymfocytózou, případně záchyt diabetu může být přínosem při diagnostickém rozvažování. Indikované může být také bronchoskopické vyšetření.

Diagnostika tuberkulózy se opírá především o bakteriologický průkaz mykobaktérií a v případě TBC dýchacího ústrojí i řady mimoplicních lokalizací o rentgenový nález. Ke stanovení diagnózy přispívá také vyšetření tuberkulinové reakce.

Naprostá většina nových onemocnění TBC je u nás zjišťována pasivně, tedy při vyšetření pro obtíže; jen malá část je vyhledána aktivně při vyšetřování osob, které byly v kontaktu s aktivní TBC, nebo u rizikových skupin.

Prevence TBC