Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí, která vytváří a do krve vydává hormony - tyroxin a trijodotyronin - regulující intenzitu látkové přeměny a ovlivňující vývoj organizmu včetně vývoje mozku. Nemocní s onemocněním štítné žlázy jsou nejčastějšími návštěvníky endokrinologických ambulancí.
Uzlem ve štítné žláze se rozumí jakýkoliv kulovitý (uzlovitý) útvar ve štítné žláze bez ohledu na to, jaká je jeho biologická povaha. Naprostá většina z nich (90–95 %) je benigního nenádorového charakteru – jde o tzv. koloidní či hyperplastické uzly nebo pseudocysty (dutiny vyplněné tekutinou) Tyto uzly jsou častější v oblastech s nedostatkem jodu. Jen malá část uzlů (maximálně 5–10 %) jsou pravé nádory – benigní adenomy nebo zhoubné karcinomy, lymfomy, metastázy či poměrně vzácné sarkomy. Důvod vzniku uzlů může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě, po zavedení plošné jodace jedlé soli vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (např. mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Příčiny vzniku uzlů ve štítné žláze
Možných příčin vzniku uzlů ve štítné žláze je několik:
- Nedostatek jódu ve stravě - tato příčina vzniku uzlů je u nás vzácná, protože sůl se na našem území běžně obohacuje jódem, takže onemocnění štítné žlázy z nedostatku jódu postihují hlavně obyvatel rozvojových zemí.
- Adenom štítné žlázy - vzniká růstem normální tkáně štítné žlázy. Některé adenomy produkují hormony štítné žlázy mimo normální regulační vliv hypofýzy, což vede k nadprodukci hormonů štítné žlázy (hypertyreóza).
- Cysta štítné žlázy - dutiny vyplněné tekutinou (cysty) v štítné žláze nejčastěji vznikají z rozpadlých adenomů. Někdy se kromě tekutiny mohou uvnitř cysty objevit i tuhé útvary, které mohou být nádorového původu.
- Chronický zánět štítné žlázy (tyreoiditida) - Hashimotova nemoc, onemocnění štítné žlázy, může způsobit zánět štítné žlázy, což vede k uzlovému zvětšení štítné žlázy. Toto je často spojeno se sníženou aktivitou štítné žlázy (hypotyreóza).
- Víceuzlové struma - struma je označení pro jakékoliv zvětšení štítné žlázy. Víceuzlové struma vzniká, jak již název naznačuje, na základě více jednotlivých uzlů, ale příčina jejich vzniku známa není.
Rakovina štítné žlázy
Přestože pravděpodobnost, že uzel je zhoubný, je malá, některé faktory však zvyšují riziko vzniku rakoviny štítné žlázy. Jedná se například o anamnézu štítné žlázy v rodině nebo jiné endokrinní rakoviny.
Mezi další rizikové faktory patří:
- zevní ozáření krku v dětství
- familiární výskyt medulárního karcinomu
- věk pod 20 a nad 60 let
- mužské pohlaví
Uzel, který je velký a tvrdý, nebo způsobuje bolest nebo nepohodlí, je znepokojující z hlediska malignity.
Příznaky uzlů ve štítné žláze
Převážná většina uzlů na štítné žláze nevyvolává žádné příznaky a nepředstavuje závažný zdravotní problém. Často se stává, že pacient o svém uzlu ani neví, dokud vám ho lékař neobjevil při náhodném vyšetření. Některé uzly však mohou narůst do takové velikosti, že se dají na krku rozeznat jako mírný otok, případně mohou způsobovat problémy při dýchání či polykání.
V některých případech mohou uzly ve zvýšené míře tvořit hormon tyroxin (což je přirozený hormon štítné žlázy) a způsobit tak příznaky takzvané hypertyreózy. Hypertyreóza, čili nadměrné množství hormonů štítné žlázy, má tyto příznaky:
- bušení srdce
- pocení
- třes rukou
- nesnášenlivost tepla
- nervozita
- nespavost
- únava
- úbytek svalové hmoty a svalová slabost
- jemná, často teple opocená kůže
- nekvalitní, jemné, řídnoucí vlasy
Pokud u sebe zaznamenáte výše uvedené příznaky, navštivte svého lékaře, aby vás mohl důkladně vyšetřit, i když pouze malé procento uzlů způsobuje rakovinu, přesto je důležité tuto možnost vyloučit.
Diagnostika uzlů ve štítné žláze
Základní vyšetřovací metodou k diagnostice uzlů ve štítné žláze je pečlivé palpační vyšetření (prohmatání) štítné žlázy a krku a ultrazvuk neboli sonografie této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen. Pokud zasahuje zvětšená štítná žláza do dutiny hrudní (tzv. retrosternální struma), nelze použít ultrazvuk a je třeba indikovat počítačovou tomografii. Ultrazvuk ve většině případů rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem, nebo zda je nutné provést punkci uzlu (tzv. FNAB – fine needle aspiration biopsy). FNAB je jednoduché vyšetření s minimální bolestí, která je srovnatelná nebo menší než při běžném odběru krve. Provádí se po lokální dezinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou. Tím je získán materiál na cytologické vyšetření. Jeli výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 97 %) zhoubný nádor vyloučit. I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiném podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB nebo operace.
Léčba uzlů ve štítné žláze
Kromě operace neexistuje účinná léčba, která by vedla k vymizení uzlů ve štítné žláze. Výjimkou jsou tzv. pseudocysty (dutiny vyplněné tekutinou), které se odsátím tekutiny významně zmenší nebo i vymizí, event některé uzly v terénu chronického zánětu (lymfocytární tyreoiditidy), které se mohou zmenšit při terapii tyroxinem. Dříve široce užívaná léčba uzlů vysokými dávkami tyroxinu byla opuštěna pro nedostatečný efekt a vysoké riziko nežádoucích účinků.Většina uzlů však nezpůsobuje pacientům žádné obtíže, takže postačí sledování uzlu pravidelnými kontrolami ultrazvukem (zpočátku po 3–6 měsících, později, pokud se uzly nezvětšují, po 1–2, někdy i více letech), případně pokud je přítomna porucha funkce štítné žlázy, je naordinována příslušná léčba. Pacienti by také měli mít přiměřený příjem jodu v potravě (ani málo, ani moc), nejlépe v přirozené formě (1–2krát týdně mořské ryby nebo jiné mořské produkty). Většina uzlů zůstává dlouhodobě stejná a nezvětšuje se.
I u nezhoubných uzlů je nutná operace pokud:
- způsobují zvýšenou funkci
- zvětšují se
- zasahují do dutiny hrudní a tlačí na okolní orgány
- způsobují obtíže pacientovi
- jeli opakovaně nediagnostická FNAB či jeli jakékoliv podezření na maligní charakter uzlu
Někdy se nezhoubné uzly operují i z důvodů kosmetických.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu- tzv. totální tyreoidektomie (v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok – lobektomie (v takových případech, kdy je nález FNAB příznivý a druhý lalok je zcela zdravý).
Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (tzv. autonomní adenom) a výsledek FNAB je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jódem, tedy tzv. aplikaci terapeutické dávky radiojódu.
Zdroj: www.mayoclinic.org, www.nfozp.cz
