Šelest v uchu neboli tinnitus
Tinnitus je odborný název pro šumění, pískání, praskání či podobné zvuky v uchu nebo v hlavě bez zvukového zdroje ze zevního prostředí. Toto onemocnění zhoršuje kvalitu pacientova života, a proto není radno jej podceňovat. Postižení mohou trpět depresemi, poruchou spánku, bolestmi hlavy a podobně. Jedná se o onemocnění, kterým trpí dle některých literárních údajů 10 – 15 % populace, v České republice je zhruba 800 000 pacientů s diagnostikovaným tinnitem. „Tímto onemocněním si prošel přechodně každý třetí člověk alespoň jednou v životě. Pokud však tinnitus přeroste do chronické choroby, je těžko farmakologicky léčitelný a pacientům se tak výrazně zhorší kvalita života,“ konstatuje MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D. z kliniky Zámeček Malvazinky.
Původ nemoci
Příčiny vzniku tinnitu nejsou zcela známy. V současné době se však řada odborníků přiklání k tomu, že vyšší výskyt nemoci je způsoben narůstajícím stresovým a hlučným prostředím, ve kterém žijeme. „Je potřeba si uvědomit, že sluchové orgány zatěžujeme 24 hodin denně. Oproti tomu jiné orgány, například zrak, během spánku „nepracuje“, dodává MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D. Tinnitus se zřídka vyskytuje jako samostatná nemoc. Velice často bývá spojen s dalšími zdravotními problémy (například cévního či svalového původu) a šelest se projevuje jako jejich následek.
Mezi další předpokládané příčiny nemoci patří:
- ušní a středoušní záněty,
- nadměrné zatížení zvukem, třesk,
- nádorová onemocnění,
- poškození krční páteře a čelistního kloubu,
- potíže s prokrvováním ucha,
- ototoxické působení některých antibiotik,
- otřes vnitřního ucha,
- roztroušená skleróza,
- srdeční onemocnění aj.
Pozor na hlasitou hudbu
Akutní Tinnitus někdy spojený se závratěmi často způsobuje návštěva hard-rockových koncertů. Právě ty jsou příčinou onemocnění u tří z deseti pacientů.
Následky onemocnění
V některých případech dokáží pacienti s chronickým tinnitem projevy své nemoci přestat vnímat, nebo je alespoň částečně utlumí. V horších případech vede chronický šelest k silnému psychickému tlaku, nespavosti, pocitům strachu a depresím, které mohou vést až k pracovní neschopnosti. Ve zcela ojedinělých případech se objevují i sebevražedné sklony nebo sklony k sebepoškozování.
Jak se léčit?
I u tohoto onemocnění platí pravidlo „čím dříve, tím lépe“, především pak u akutního tinnitu. Šance na vyléčení pacienta jsou při brzkém zachycení nemoci poměrně vysoké a včasnou diagnózou se dá předejít přechodu z akutní fáze šelestu do chronické. Při léčbě tinnitu existují různé druhy terapie, základní rozlišujeme na:
1. Infúzní terapie – při akutním tinnitu se také předpokládá nedostatečné prokrvování vnitřního ucha. Standardem při akutním tinnitu se stala na většině pracovišť infúzní terapie – především pomocí kortikoidů s/nebo léky s vasodilatačními účinky (rozšiřující cévy). Zpravidla pacient obdrží jednou denně kombinaci dávky léků, které mají prokrvující a protizánětlivé účinky.
2. Terapie HBO – neboli hyperbarická terapie kyslíkem, je v některých případech účinná metoda především u akutního tinnitu a provádí se v několika sezeních v tzv. přetlakové komoře, kdy pacient pod dozorem lékaře inhaluje 100 % kyslík, který se tak lépe dostane až do tělových buněk a tím se zajistí i lepší prokrvení ucha.
3. Fyzioterapeutická terapie/masáže – vadné postavení krční páteře nebo její zranění, které jsou příčinou nepříjemných ušních zvuků, mohou být také jednou z příčin šelestu. Fyzioterapie je jednou z účinných terapií při těchto potížích.
4. Terapie při chronickém tinnitu – cílem terapie při chronickém tinnitu je, aby se pacient s neustávajícími potížemi vyrovnal a vyvaroval se faktorů, které symptomy tohoto onemocnění ještě zvyšují. Technik, které pacientovi mohou ulevit, je mnoho (relaxační, terapie zvukem, autogenní trénink, akupunktura, laser, transkraniální magnetoterapie…).
„Pro pacienty s chronickým šelestem je pro zlepšení psychiky zcela zásadní, aby si našli činnost, která je zabaví a pomůže jim přestat na nepříjemné zvuky myslet,“ říká MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D.
Závrať neboli vertigo
Pocit rotace, tahu, nevolnost, zvracení – to vše jsou symptomy, které se vyskytují u závratí. Projevy těchto nepříjemných symptomů měl alespoň jednou každý z nás. Pravou závratí neboli vertigem, se však nazývá pouze iluze pohybu vlastního těla nebo předmětů kolem nás.
„Někdy je od pacienta složité získat přesný popis obtíží. Rovnováha je totiž zajištována více senzory a jedná se o komplexní děj,“ říká MUDr. Čada, Ph.D. V případě vertiga se nejedná přímo o nemoc ale o příznaky nemoci (symptomy závrati se vyskytují až u 100 nemocí jako jejich průvodní příznak).
